Podcasty nejen o BOZP

Podcast se věnuje vlivu cirkulární ekonomiky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Odborníci v něm diskutují o specifických rizicích v provozech zaměřených na druhý život výrobků, jako jsou například re-use centra, komunitní dílny nebo recyklace elektroniky. Hlavním tématem je vysoká různorodost vstupních materiálů, která přináší kombinaci chemických, fyzikálních i biologických hrozeb pro zaměstnance. Účastníci debaty se shodují, že stávající legislativa je v Česku dostatečná, ale vyžaduje lepší provázanost a průběžnou aktualizaci metodických pokynů. Zdůrazňují také nutnost adaptability pracovního trhu a důležitost sdílení dobré praxe mezi státem a soukromým sektorem. Celkovým cílem je udržet nízkou úrazovost i v prostředí, kde se pracovní postupy kvůli udržitelnosti neustále proměňují.--------------------------------------------------------------------------------Tento podcast vznikl v rámci projektu Vliv cirkulární ekonomiky na pracovní prostředí s ohledem na BOZP pod záštitou Výzkumného institutu práce a sociálních věcí a Ministerstva práce a sociálních věcí.Přejeme vám příjemný poslech!

Podcast vznikl jako jeden z výstupů výzkumného úkolu V02-S4 Možnosti řízení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v oblasti silniční nákladní dopravy u řidičů jako reakce na sociodemografické změny, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Cílem projektu je definovat problematické oblasti související s profesí řidiče v nákladní dopravě a navrhnout způsob, jak tyto problematické oblasti řešit a to pomocí metodiky a cílené osvěty.Odborníci v diskusi rozebírají, jak se s věkem mění reakční doba, psychická odolnost i fyzický stav pracovníků, což vyžaduje specifický přístup ze strany managementu firem. Hlavním výstupem prezentovaného projektu je nová metodika, která slouží jako praktický návod pro zaměstnavatele k optimalizaci pracovního prostředí a logistiky. Text klade důraz na individuální přístup k řidičům, preventivní zdravotní prohlídky a vylepšování ergonomie kabin vozidel. Autoři zároveň upozorňují na celosvětový nedostatek řidičů, kvůli kterému je nezbytné pečovat o stávající zkušené zaměstnance a prodlužovat jejich pracovní schopnost. Závěrem jsou nabídnuta konkrétní doporučení, jako je důsledné sledování únavy a zavádění moderních technických pomůcek pro usnadnění manipulace s nákladem.Přejeme vám příjemný poslech!

V dnešní turbulentní době plné digitalizace, robotizace a práce z domova se téma duševního zdraví stává klíčovým pilířem každé úspěšné firmy. Proč je důležité mluvit spíše o psychosociální zátěži než jen o „pohodě“ a jakou roli v tom hraje nová generace zaměstnanců? Hostem podcastu je MUDr. Jana Murza, psychiatrička z Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu.V této epizodě probereme:• Co je psychosociální zátěž: Jak interakce s pracovním prostředím a organizací práce přímo ovlivňuje naše tělesné i duševní zdraví.• Role zaměstnavatele: Proč je výhodnější investovat do primárních opatření (zdravé nastavení práce) než jen hasit problémy v terciární fázi, kdy už je zaměstnanec poškozen.• Měření zátěže i v malých firmách: Jak efektivně využít strukturované rozhovory a kde hledat inspiraci v mezinárodních metodikách, jako je italský INAIL.• Zodpovědnost 50:50: Proč je péče o zdraví partnerstvím a jak se naučit kvalitně regenerovat a relaxovat.• Důsledky nečinnosti: Co stojí firmu „vnitřní výpověď“ zaměstnanců a vysoká fluktuace.Klíčové poselství: Zdravá firma potřebuje zdravé lidi, kteří v ní dokáží pracovat až do důchodového věku bez ztráty kvality života.Péči o duševní zdraví na pracovišti si můžeme představit jako údržbu stroje: Primární prevence je pravidelné promazávání a správné nastavení parametrů, aby stroj fungoval hladce. Terciární opatření jsou pak až nákladné opravy ve chvíli, kdy se stroj kvůli přetížení zadře.--------------------------------------------------------------------------------Tento podcast vznikl v rámci projektu Předávání informací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pod záštitou Výzkumného institutu práce a sociálních věcí a Ministerstva práce a sociálních věcí.Přejeme vám příjemný poslech!

Diagnóza onkologického onemocnění už dávno neznamená jen „rozsudek“ a pasivní přijímání osudu. V dnešním díle podcastu se podíváme na to, jak moderní onkologická rehabilitace a ergodiagnostika pomáhají pacientům překlenout propast mezi náročnou léčbou a návratem do běžného i pracovního života. Našimi hosty jsou dvě přední odbornice v oboru: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D., přednostka a primářka Kliniky rehabilitace FNB a FBMI ČVUT, a Mgr. Kateřina Svěcená, Ph.D., prezidentka České asociace ergoterapeutů.V tomto díle se dozvíte:• Změna přístupu: Proč se v České republice opouští dřívější pasivní přístup k onkologickým pacientům a proč je dnes pravidelný pohyb považován za klíčový prvek léčby.• Onkologická rehabilitace jako „občerstvovací stanice“: Vysvětlíme si metaforu jízdy vlakem – jak rehabilitace dodává pacientům energii během nucených zastávek, kterými jsou chirurgie, chemoterapie či radioterapie.• Ergodiagnostika a návrat do práce: Co se skrývá pod pojmem pozitivní rekomendace? Místo seznamu zákazů se dozvíte, co všechno s ohledem na svůj stav můžete dělat, a jak zjistit svůj zbytkový pracovní potenciál.• Specifické výzvy: Jak bojovat s onkologickou únavou, specifickou bolestí či brněním končetin, a proč je v týmu důležitý nejen lékař a fyzioterapeut, ale i ergoterapeut, psycholog a nutriční specialista.• Moderní trendy v péči: Co je to prehabilitace (příprava před operací) a jak může telerehabilitace (cvičení přes videohovory) pomoci pacientům z celé republiky zůstat v komfortu domova.Poslechněte si náš podcast a zjistěte, proč je onkologická rehabilitace vnímána jako prostředník mezi medicínou a plnohodnotným životem. Protože pohyb nás provází od zrození až do konce a je základem naší soběstačnosti.Onkologickou rehabilitaci si lze představit jako servisní tým pro dálkového běžce. Zatímco onkologové se soustředí na to, aby běžec (pacient) závod vůbec přežil a zdolal nejtěžší úseky, rehabilitační tým mu doplňuje tekutiny, masíruje svaly a radí, jakým tempem pokračovat dál, aby mohl po závodě nejen dojít domů, ale třeba se i brzy vrátit ke své profesi.--------------------------------------------------------------------------------Tento podcast vznikl v rámci projektu Předávání informací v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pod záštitou Výzkumného institutu práce a sociálních věcí a Ministerstva práce a sociálních věcí. Přejeme vám příjemný poslech!

Podcast vznikl jako jeden z výstupů výzkumného úkolu 01-S4-2022-VUBP BOZP v transformující se společnosti, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Cílem výzkumného úkolu je identifikovat problematické oblasti související se změnou ve společnosti, a to v rámci změn klimatu, nástupu digitalizace a nástupu zelené ekonomiky. Právě posledně jmenovanému tématu se zde představený podcast věnuje.Podcast se zaměřuje na propojení zelené ekonomiky, zelených pracovních míst a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) jako klíčových prvků udržitelného rozvoje. Diskutuje, jak může být BOZP s těmito tématy propojena. Pozornost je věnována také statistikám pracovní úrazovosti v rámci odpadového hospodářství, resp. recyklace. Důležitou částí je identifikace výzev a překážek při integraci BOZP a hledání možných řešení. Podcast nabízí shrnutí hlavních poznatků a doporučení pro posluchače, s důrazem na význam spojení BOZP a zelené ekonomiky pro bezpečné pracovní prostředí a dlouhodobou udržitelnost. Účastníci diskuze podcastu:Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů, Ministerstvo životního prostředíIng. Iveta Mlezivová, výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., se zaměřením na datové analýzyIng. Marek Nechvátal, výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., se zaměřením na bezpečnost práce, nanobezpečnost a sociologický průzkumMgr. Jaromíra Kotíková, projektová manažerka, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., která podcastem provázíPřejeme vám příjemný poslech!

Podcast vznikl v rámci projektu realizovaného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce. Název projektu zní Předávání informací v oblasti BOZP, krizového řízení a ochrany obyvatelstva pro širokou veřejnost prostřednictvím technologických trendů a jeho zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí.Účastníci diskuze podcastu:Mgr. Lucie Kyselová, vedoucí oddělení inspekce a bezpečnosti práce na MPSVIng. Vítězslav Klement, MBA, specialista na propagaci a reklamuMgr. Jaromír Šiman, zástupce hasičského záchranného sboruPodcastem provází Mgr. Jaromíra Kotíková z VÚBP.V rámci podcastu byly zmíněny hlavní cíle MPSV v oblasti osvěty BOZP – proč je osvěta BOZP klíčová a jaké jsou její bariéry. Byly představeny formy propagace BOZP a aktuálně probíhající kampaně. Nebyla opomenuta ani důležitost aktivního zapojení zaměstnavatelů do propagace BOZP, oslovování zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti BOZP.V další části byla představena realizace osvětové činnosti v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Byly zde uvedeny konkrétní programy a projekty, které jsou v této oblasti úspěšně realizovány.Téma osvěty doplnil odborník na propagaci a reklamu, zhodnotil zmiňované postupy a přidal vhodná doporučení, jak správně zacílit obsah pro danou skupinu.Přejeme vám příjemný poslech!

Podcast vznikl jako jeden z výstupů výzkumného úkolu V02-S4 Možnosti řízení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v oblasti silniční nákladní dopravy u řidičů jako reakce na sociodemografické změny, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Cílem projektu je definovat problematické oblasti související s profesí řidiče v nákladní dopravě a navrhnout způsob, jak tyto problematické oblasti řešit a to pomocí metodiky a cílené osvěty.Účastníci diskuze podcastu:Mgr. Vladimír Kydlíček, vedoucí školícího střediska, Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA.Ing. Iveta Mlezivová, působí jako výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v. v. i, kde se v rámci své profesní činnosti zaměřuje na datové analýzy, je členem řešitelského týmu zde představovaného projektu.Mgr. Josef Havelka, pracuje jako výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v. v. i., kde se v rámci své profesní činnosti zaměřuje na bezpečnost práce, ergonomii a dopravu.Moderování podcastu se ujala Mgr. Jaromíra Kotíková, projektová manažerka, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.Realizace uvedeného podcastu se ujal Mgr. et Mgr. Josef Senčík, který je současně hlavním řešitelem projektu.V rámci podcastu jsou diskutována témata související s:sociodemografickou změnou ve skupině profesionálních řidičůpracovními úrazy a rizikovým chováním profesionálních řidičůvlivem na BOZP profesionálních řidičůV tomto podcastu se zaměřujeme na aktuální témata související se změnami v oblasti BOZP profesionální silniční dopravy. Diskutujeme důsledky sociodemografických změn ve skupině profesionálních řidičů, vliv stárnutí a zhoršujícího se zdraví na nehodovost, pracovní úrazy a rizikové chování řidičů. Podcast také popisuje, jak tyto faktory ovlivňují BOZP a jaké kroky lze podniknout pro zlepšení pracovních podmínek a snížení rizik.Přejeme vám příjemný poslech!

Podcast vznikl jako jeden z výstupů výzkumného úkolu V02-S4 Možnosti řízení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v oblasti silniční nákladní dopravy u řidičů jako reakce na sociodemografické změny, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Cílem projektu je definovat problematické oblasti související s profesí řidiče v nákladní dopravě a navrhnout způsob, jak tyto problematické oblasti řešit a to pomocí metodiky a cílené osvěty.Účastníci diskuze podcastu:Mgr. Tomáš Neřold, M. A. je z Ministerstva dopravy, kde od roku 2018 vede Samostatné oddělení BESIP, v minulosti se pak věnoval mediím a souvisejícím tématům, kdy působil jako vedoucí tiskového oddělení, zpravodaj či mediální analytikIng. Petr Mrkvička působí jako výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v. v. i, kde se v rámci své profesní činnosti zaměřuje na pracovní úrazovost a datové analýzy, je členem řešitelského týmu zde představovaného projektu.Ing. Marek Nechvátal pracuje jako výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v. v. i., kde se v rámci své profesní činnosti zaměřuje na bezpečnost práce, ergonomii a sociologický průzkum.Moderování podcastu se ujala Mgr. Jaromíra Kotíková, projektová manažerka, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.Realizace uvedeného podcastu se ujal Mgr. et Mgr. Josef Senčík, který je současně hlavním řešitelem projektu.V rámci podcastu jsou diskutována témata související s:sociodemografickou změnou ve skupině profesionálních řidičůstárnutím a zhoršujícím se zdravím versus nehodovostípracovními úrazy a rizikovým chováním profesionálních řidičůvlivem na BOZP profesionálních řidičůzlepšujícími opatřenímiV tomto podcastu se zaměřujeme na aktuální témata související se změnami v oblasti BOZP profesionální silniční dopravy. Diskutujeme důsledky sociodemografických změn ve skupině profesionálních řidičů, vliv stárnutí a zhoršujícího se zdraví na nehodovost, pracovní úrazy a rizikové chování řidičů. Podcast také popisuje, jak tyto faktory ovlivňují BOZP a jaké kroky lze podniknout pro zlepšení pracovních podmínek a snížení rizik.Přejeme vám příjemný poslech!

Osoba ležící v bezvědomí, která nedýchá - dokázali byste jí pomoci? V podcastu vám záchranář Peter Martinek spolu s hostem - dobrovolníkem a školitelem Slovenského Červeného kříže Samuelem Hoskovcem představí postup resuscitace, podělí se o osobní zkušenosti a pocity z první resuscitace a také prozradí správný postup či nejčastější chyby.Podcast vznikl v rámci projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.---------------------------Osoba ležiaca v bezvedomí, bez prítomného dýchania – vedeli by ste si poradiť? V podcaste nám záchranár Peter Martinek spolu s hosťom – dobrovoľníkom a trénerom Slovenského Červeného kríža Samuelom Hoskovcom predstavia postup resuscitácie, pozdieľajú osobé skúsenosti a pocity z prvej resuscitácie a taktiež Vám prezradia správny postup či najčastejšie chyby.Podcast vznikol ako súčasť projektu Safety training for practical life programu Erasmus+ č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financovaný Európskou úniou.Přejeme vám příjemný poslech!

V podcastu představují Peter Martinek a Jakub Klínovský ze Slovenského Červeného kříže a Jiřina Ulmanová z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP) projekt "Safety Training for Practical Life", který vznikl ze společné iniciativy těchto dvou institucí. Projekt si klade za cíl zlepšit dovednosti v poskytování první pomoci se zaměřením na pracoviště. Podcast představuje činnosti a aktivity obou řešitelských institucí a seznamuje s motivací pro vznik tohoto projektu.Výstupy projektu zahrnují různorodé vzdělávací materiály, které jsou určeny nejen zaměstnancům, ale jsou využitelné i pro širokou veřejnost. Mezi hlavní výstupy patří:• školení - interaktivní kurzy zaměřené na praktické dovednosti a nácvik první pomoci;• vzdělávací materiály – metodika školení, pracovní sešit, plakáty s algoritmy první pomoci v jednotlivých situacích;• webové stránky - online platforma poskytující přístup k vzdělávacím materiálům, návodům a videím;• podcasty - audio záznamy, které přinášejí informace a tipy od odborníků k první pomoci;• videa - instruktážní videa demonstrující správné postupy při poskytování první pomoci.Praktické znalosti první pomoci mohou zachránit životy. Chceme, aby co nejvíce lidí bylo schopno efektivně reagovat v krizových situacích, ať už doma, v práci nebo na veřejnosti. Schopnost poskytnout první pomoc může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Proto je naším cílem, aby se co nejvíce lidí zapojilo do našich vzdělávacích aktivit a naučilo se tyto nezbytné dovednosti.Podcast vznikl v rámci projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.---------------------------------V podcaste predstavuje Peter Martinek a Jakub Klínovský zo Slovenského Červeného kríža a Jiřina Ulmanová z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP), projekt „Safety Training for Practical Life“, ktorý vznikol ako spoločná iniciatíva týchto dvoch inštitúcií. Projekt má za ciel zlepšiť zručnosti v poskytovaní prvej pomoci so zameraním na pracoviská.Podcast predstavuje činnosti a aktivity oboch riešiteľských inštitúcií a oboznamuje s motiváciou na vznik tohto projektu.Výstupy projektu zahŕňajú rôznorodé vzdelávacie materiály, ktoré sú určené nielen zamestnancom, ale sú využiteľné aj pre širokú verejnosť. Medzi hlavné výstupy patrí:školenie – interaktívne kurzy zamerané na praktické zručnosti a nácvik prvej pomoci;vzdelávacie materiály – metodika školenia, pracovný zošit, plagáty s algoritmami prvej pomoci v jednotlivých situáciách;webové stránky – online platforma poskytujúca prístup k vzdelávacím materiálom, návodom a videám;podcasty – audio záznamy, ktoré prinášajú informácie a tipy od odborníkov k prvej pomoci;videá – inštruktážne videá, demonštrujúce správne postupy pri poskytovaní prvej pomoci.Praktické znalosti prvej pomoci môžu zachrániť životy. Chceme, aby čo najviac ľudí bolo schopných efektívne reagovať v krízových situáciách, či už doma, v práci alebo na verejnosti. Schopnosť poskytnúť prvú pomoc, môže znamenať rozdiel medzi životom a smrťou. Preto je našim cieľom, aby sa čo najviac ľudí zapojilo do našich vzdelávacích aktivít a naučilo sa tieto nutné zručnosti.Podcast vznikol ako súčasť projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financovaný Európskou úniou.Přejeme vám příjemný poslech!

V tomto podcastu vystupují Peter Martinek ze Slovenského Červeného kříže a za českou stranu Kateřina Jurčová z VÚBP, v. v. i. a věnují se problematice lékárniček na pracovišti.Lékárnička na pracovišti je nezbytnou součástí bezpečnostních opatření a je upravena legislativou jak v České republice, tak na Slovensku.Podle právních předpisů musí být lékárnička snadno přístupná a vhodně označená, aby ji zaměstnanci mohli v případě nouze rychle najít. Vedle značení a umístění byl diskutován její obsah, který by měl reflektovat specifika daného pracoviště.Podcast vznikl v rámci projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.----------------------------------V tomto podcaste vystupuje Peter Martinek zo Slovenského Červeného kríža a za českú stranu Kateřina Jurčová z VÚBP, v. v. i. a venujú sa problematike lekárničiek na pracovisku.Lekárnička na pracovisku je nutnou súčasťou bezpečnostných opatrení a je upravená legislatívou ako v Českej republike, tak aj na Slovensku.Podľa právnych predpisov musí byť lekárnička ľahko prístupná a vhodne označená, aby ju zamestnanci mohli v prípade núdze rýchlo nájsť. Okrem označenia a umiestnenia, bol prediskutovaný aj jej obsah, ktorý by mal reflektovať na špecifiká daného pracoviska.Podcast vznikl v rámci projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.Přejeme vám příjemný poslech!

Často jde o jeden z nejnáročnějších postupů, kdy musíme myslet nejen na postup první pomoci, ale především na vlastní bezpečnost. Moderátor a záchranář Peter Martinek představí od mikrofonu spolu s hostem Marcelem Kšenzulákem - profesionálním hasičem, záchranářem a instruktorem první pomoci všechna nebezpečí nehod, správný postup při řešení dopravní nehody nebo jak volat na tísňovou linku.Podcast vznikl v rámci projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.------------------------------------Často jeden z najnáročnejších postupov, kedy musíme myslieť nielen na postup prvej pomoci, ale najmä na vlastnú bezpečnosť. Moderátor a záchranár Peter Martinek Vám od mikrofónu spolu s hosťom Marcelom Kšenzulákom – profesionálnym hasičom, záchranárom a inštruktorom prvej pomoci predstavia všetky nebezpečenstvá nehôd, správny postup manažmentu dopravnej nehody či ako zavolať na tiesňovú linku.Podcast vznikol ako súčasť projektu Safety training for practical life programu Erasmus+.  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financovaný Európskou úniou.Přejeme vám příjemný poslech!

V podcastu vystupuje Peter Martinek ze Slovenského Červeného kříže a za českou stranu Jana Ranglová z VÚBP, v. v. i. Podcast se věnuje školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a školení první pomoci v podnicích. V podcastu jsme diskutovali o možných příčinách často negativního postoje zaměstnanců k těmto školením a probírali, s jakou periodicitou mají být školení BOZP a první pomoci podle legislativy v ČR a SR zajišťována, a co by mělo být jejich obsahem. Zamýšleli jsme se také nad strategiemi pro pozitivní motivaci a větší zájem zaměstnanců o tato školení.Podcast vznikl v rámci projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.--------------------------------Školenia BOZP a PPV podcaste vystupuje Peter Martinek zo Slovenského Červeného kríža a za českú stranu Jana Ranglová z VÚBP, v. v. i.Podcast sa venuje školeniu bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci (BOZP) a školenie prvej pomoci v podnikoch.V podcaste sme diskutovali o možných príčinách často negatívneho postoja zamestnancov k týmto školeniam a preberali, s akou periodicitou majú byť školenia BOZP a prvej pomoci podľa legislatívy v ČR a SR zaisťované, a čo by malo byť ich obsahom.Zamýšľali sme sa tiež nad stratégiami pre pozitívnu motiváciu a väčší záujem zamestnancov o tieto školenia.Podcast vznikol ako súčasť projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financovaný Európskou úniou.Přejeme vám příjemný poslech!

Stabilizovaná poloha se používá při netraumatickém bezvědomí jako preventivní poloha proti obstrukci dýchacích cest zvratky. Mnoho lidí si ji pamatuje ze školních let, ale ve stresu z první pomoci se na ni často zapomíná.Moderátor a záchranář Peter Martinek vám spolu se záchranářem Jakubem Michnicem prozradí, co dělat s člověkem v bezvědomí, jak správně kontrolovat dýchání nebo jak použít stabilizovanou polohu.Podcast vznikl v rámci projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.---------------------------------Stabilizovaná poloha sa používa pri neúrazovom bezvedomí, ako preventívna poloha proti zatečeniu dýchacích ciest zvratkami. Mnohí si ju pamätajú ešte zo školských čias, avšak pri poskytovaní prvej pomoci na ňu často v strese zabudneme.Moderátor a záchranár Peter Martinek spolu so zdravotníckym záchranárom Jakubom Michnicom Vám prezradia, čo robiť s osobou v bezvedomí, ako správne kontrolovať dýchanie či použiť stabilizovanú polohu.Podcast vznikol ako súčasť projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financovaný Európskou úniou.Přejeme vám příjemný poslech!

V tomto podcastu představují Peter Martinek ze Slovenského Červeného kříže a Kateřina Bátrlová z VÚBP, v. v. i., automatizovaný externí defibrilátor (AED). AED je zařízení, které může zachránit život při náhlé zástavě dýchaní a cévního oběhu. Je snadno použitelný i pro laiky a je navržen tak, aby poskytoval jednoduché pokyny k obnovení srdečního rytmu elektrickým výbojem. V rámci poskytování první pomoci by se po AED mělo sáhnout okamžitě, jakmile se zjistí, že postižený nemá normální dýchání a nereaguje. Legislativa týkající se povinnosti zaměstnavatele umístit AED v podniku se liší podle regionu. V České republice a na Slovensku není dosud povinnost mít AED na pracovišti univerzální, ale některé firmy a instituce jej již zavedly z vlastní iniciativy. Evropská rada pro resuscitaci doporučuje dostupnost AED na místech s vysokou koncentrací lidí, jako jsou nákupní centra, sportovní zařízení a pracoviště s více zaměstnanci. Účastníci podcastu dále hovořili o statistikách používání AED v obou zemích, typech AED a hlavně přínosech použití AED v prvních minutách záchrany života.Podcast vznikl v rámci projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.-----------------------------V tomto podcaste predstavuje Peter Martinek zo Slovenského Červeného kríža a Kateřina Bátrlová z VÚBP, v. v. i., automatický externý defibrilátor (AED). AED je zariadenie, ktoré môže zachrániť život pri náhlej zástave dýchania a cievneho obehu. Je ľahko použiteľný aj pre laikov a je navrhnutý tak, aby poskytoval jednoduché pokyny k obnoveniu srdcového rytmu elektrickým výbojom.Pri poskytovaní prvej pomoci by sa malo okamžite siahnuť po AED, ak sa zistí, že postihnutý nemá prítomné normálne dýchanie a nereaguje. Legislatíva týkajúca sa povinnosti zamestnávateľa umiestniť AED v podniku sa líši podľa regiónu. V Českej republike a na Slovensku nie je doposiaľ univerzálna povinnosť mať AED na pracovisku, avšak niektoré firmy a inštitúcie ho už zaviedli z vlastnej iniciatívy.Európska resuscitačná rada odporúča dostupnosť AED na miestach s vysokou koncentráciou ľudí, ako sú nákupné centrá, športové zariadenia a pracoviská s viacerými zamestnancami.Účastníci podcastu ďalej hovorili o štatistikách používania AED v oboch krajinách, typoch AED a hlavne o prínosoch použitia AED v prvých minútach záchrany života.Podcast vznikol ako súčasť projektu Safety training for practical life programu Erasmus+ č. 2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financovaný Európskou úniou.Přejeme vám příjemný poslech!

No, to je "krvák" přímo z hororu! Některým lidem se při pohledu na krev zvedá žaludek, jiní zběsile běží pro lékárničku. Proč je krvácení život ohrožující stav? Jak ho správně zastavit? V podcastu moderátor a záchranář Peter Martinek diskutuje na téma krvácení s mladým záchranářem, dobrovolníkem Červeného kříže Matějem Jaššákem. Dozvíte se, jak může ke krvácení dojít, na co myslet z hlediska bezpečnosti nebo jak správně zastavit krvácení tlakem či obinadly.Podcast vznikl v rámci projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.---------------------------------No to je „krvák“ ako z hororu! Niektorým pohľad na krv až stiahne žalúdok, iný zbrklo bežia po lekárničku. Prečo je krvácanie životohrozujúcim stavom? Ako ho správne zastaviť? V podcaste sa moderátor a záchranár Peter Martinek rozpráva na tému krvácania s mladým zdravotníckym záchranárom, dobrovoľníkom Červeného kríža Matejom Jaššákom. Dozviete sa, ako krvácanie môže vzniknúť, na čo treba myslieť v rámci bezpečnosti, či ako správne zastaviť krvácanie tlakom či tlakovým obväzom.Podcast vznikol ako súčasť projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financovaný Európskou úniou.Přejeme vám příjemný poslech!

"Pohotovost, jak vám mohu pomoci?" První věta, kterou slyšíme, když voláme na číslo 155 nebo 112. Víte, jaký je mezi nimi rozdíl? Víte, jak správně uspořádat informace, když voláte o pomoc v krizové situaci?Náš moderátor a záchranář Petr Martinek vás spolu s naším hostem - záchranářkou a operátorkou tísňové linky 155 Petrou Proftovou provede prací operátora, vysvětlí zásady volání nebo prozradí, za jakých podmínek se vysílá záchranná služba a kdy vás operátor naviguje k první pomoci.Podcast vznikl v rámci projektu Školení bezpečnosti pro praktický život programu Erasmus+  2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.-----------------------------------„Tiesňová linka, ako Vám pomôžem?“ Prvá veta, ktorú počujeme pri volaní na 155 alebo 112. Poznáte rozdiel? Viete, ako správne usporiadať informácie, keď v krízovej situácií voláte o pomoc?Náš moderátor a záchranár Peter Martinek spolu s hosťom – záchranárkou a operátorkou tiesňovej linky 155 Petrou Proftovou Vás prevedú prácou operátora, vysvetlia Vám zásady volania či prezradia, pri ktorých stavoch je poslaná záchranná služba a kedy Vás operátor bude navigovať ku prvej pomoci.Podcast vznikol ako súčasť projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financovaný Európskou úniou.Přejeme vám příjemný poslech!

Chvilka nepozornosti, pád z výšky nebo nehoda při bruslení. Náhle se objeví silná bolest, deformace končetiny, otok... Zlomeniny jsou ve společnosti běžným úrazem. Dokázali byste zlomeninu zafixovat? Společně s moderátorem a záchranářem Petrem Martinekem a jeho hostem, školitelem první pomoci Mariánem Gašperem, se podíváme na problematiku zlomenin, jak je správně zafixovat, kdy volat tísňovou linku nebo jak zafixovat poškozené obratle.Podcast vznikl v rámci projektu Školení bezpečnosti pro praktický život programu Erasmus+  2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financován Evropskou unií.------------------------------Chvíľa nepozornosti, pád z výšky, či nehoda na korčuliach. Naraz silná bolesť, deformácia končatiny, opuch... Zlomeniny sú častým úrazom v spoločnosti. Vedeli by ste fixovať zlomeninu? Spolu s moderátorom a záchranárom Petrom Martinekom a jeho hosťom školiteľom prvej pomoci Mariánom Gašperom sa pozrieme na problematiku zlomenín, ako ich správne zafixovať, kedy volať na tiesňovú linku, či ako fixovať poškodené stavce.Podcast vznikol ako súčasť projektu Safety training for practical life programu Erasmus+  2022-2-SK01-KA210-ADU-000095920. Podcast je financovaný Európskou úniou.Přejeme vám příjemný poslech!

Podcast vznikl jako jeden z výstupů výzkumného úkolu 02-S4-2023-VUBP Vliv cirkulární ekonomiky na pracovní prostředí s ohledem na BOZP, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.Cílem výzkumného úkolu je analýza potenciálních dopadů cirkulární ekonomiky a jejích principů (opětovné využití, recyklace, ekologický design atd.) na pracovní prostředí a podmínky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zaměřením na současné systémy řízení BOZP a jejich připravenost na řešení specifických rizik souvisejících s cirkulární ekonomikou.Obecně by tento výzkum měl přispět k tomu, aby přechod na cirkulární hospodářství nepředstavoval rizika pro bezpečnost a zdraví pracovníků, ale naopak vytvořil příležitosti pro lepší pracovní podmínky v udržitelném prostředí. Účastníci podcastu: Mgr. et. Mgr. Josef Senčík – výzkumný pracovník a vedoucí projektů řešených Výzkumným ústavem bezpečnosti práce v. v. i. V rámci svého profesního zaměření se věnuje bezpečnosti práce, ergonomii a životnímu prostředí.Ing. Marek Nechvátal – výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v. v. i. V rámci své profesní činnosti se zaměřuje na bezpečnost práce, nanobezpečnost a sociologický průzkum.Ing. Petr Mrkvička – výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v. v. i. V rámci své profesní činnosti se zaměřuje na pracovní úrazovost a datové analýzy. Moderování podcastu se ujala Mgr. Jaromíra Kotíková, projektová manažerka, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. Přejeme vám příjemný poslech!

Cílem výzkumného úkolu BOZP v transformující se společnosti je analýza trendů a nových výzev v oblasti BOZP v souvislosti se změnami v pracovním prostředí, technologiích a demografii se zaměřením na vnímání nových technologií zaměstnanci v našich podnicích.Obecně by měl výzkum v této oblasti přispět k zajištění bezpečných a zdravých pracovních podmínek pro všechny pracovníky s ohledem na měnící se povahu práce a pracovního prostředí. Účastníci podcastu: Mgr. et. Mgr. Josef Senčík – výzkumný pracovník a vedoucí projektů řešených Výzkumným ústavem bezpečnosti práce v. v. i. V rámci svého profesního zaměření se věnuje bezpečnosti práce, ergonomii a životnímu prostředí.Ing. Marek Nechvátal – výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v. v. i. V rámci své profesní činnosti se zaměřuje na bezpečnost práce, nanobezpečnost a sociologický průzkum.Ing. Petr Mrkvička – výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce v. v. i. V rámci své profesní činnosti se zaměřuje na pracovní úrazovost a datové analýzy.  Moderování podcastu se ujala Mgr. Jaroslava Kotíková, projektová manažerka, Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. Přejeme vám příjemný poslech!

Dobrovolní hasiči nám každý den pomáhají ve svém volném čase mimo své hlavní povolání. K tomu, aby nám mohli pomáhat, nestačí jen motivace, ale je nutná jejich odborná příprava a výcvik. Druhy mimořádných událostí, u kterých se můžeme s dobrovolnými hasiči setkat, je celá řada - od požárů domů, porostů, autonehod, povodní, a mnohé další. Příprava hasičů i jejich velitelů je časově náročná, a i přesto jsou tito hasiči plni zájmu se dále vzdělávat a rozvíjet se ve svém volném čase. Tyto poznatky a zkušenosti pak využívají ke zvýšení své bezpečnosti, ochrany zdraví, ale také pomoci druhým, efektivní a rychlé záchraně osob, zvířat a majetku. Poslechněte si další podcast a dozvíte se, jaké jsou požadavky na dobrovolné hasiče, jakým způsobem se vzdělávají a jaké jsou jejich potřeby v dalším rozvoji odborné přípravy.  Účastníci podcastuIng. Pavel Haas – lektor Ústřední hasičské školy Jánské koupeledoc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák – lektor, zakladatel univerzit pro dobrovolné hasiče, bývalý děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství a docent Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO Ing. Kamila Kempná – Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. V podcastu zazněly tyto otázky●       Kdo jsou dobrovolní hasiči a jaký je rozdíl mezi JSDH a SDH? ●       Co musí zájemce splňovat, aby se mohl stát  dobrovolným hasičem? ●       Jak probíhá odborná příprava?●       Co lze zlepšit ve vzdělávání v přípravě dobrovolných hasičů? A  jak může pomoci digitalizace?@studio Jan SmolkaVíce informací k projektu: https://vubp.cz/vyzkum-a-vyvoj/archiv-ukoncenych-projektu/?id=119Přejeme vám příjemný poslech!

Během výkonu činnosti členů jednotek sborů dobrovolných hasičů jsou hasiči vystavováni různým fyzicky i psychicky náročným situacím. Tyto situace mohou mít dále vliv na budoucí akceschopnost hasičů, civilní povolání nebo osobní život. Z tohoto důvodu je třeba brát zřetel na vhodnou adaptaci na tyto situace a nebrat reakci těla na lehkou váhu. O tom, jaký mohou mít vliv stresové situace na dobrovolné hasiče a jakým způsobem reagovat a adaptovat se na tyto situace se dozvíte od pana Ing. Martina Röhricha. Účastníci podcastuIng. Martin Röhrich – BfB trainerIng. Kamila Kempná – Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.V podcastu zazněly tyto otázky●       Na co je třeba klást důraz při zvyšování bezpečnosti dobrovolných hasičů? ●       Jakým způsobem reaguje tělo na stresory?●       Jaké jsou zásady mentální adaptace na fyzickou a psychickou zátěž?●       Na co je třeba klást důraz pro zvýšení celkové bezpečnosti dobrovolných hasičů? Přejeme vám příjemný poslech!

Podcast vznikl jako jeden z výstupů výzkumného úkolu 02-S4-2021-VUBP Bezpečnost práce ve vybraných oblastech sociálních služeb, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce pod vedením Mgr. et. Mgr. Josefa Senčíka.Výzkumný úkol se věnuje problematice BOZP u zaměstnavatelů jež poskytující sociální služby. V rámci tohoto projektu byla provedena celá řada terénních šetření, především kvalitativního charakteru. Na jejich základě byly identifikovány problematické oblasti. V případě terénních sociálních služeb tak nelze pominout téma fyzické bezpečnosti terénních pracovníků. Z tohoto důvodu byl natočen tento podcast, ve kterém je možné vyslechnout diskusi Petra Hanuše a Romana Štědrého. Jedná se o diskusi zástupce za oblast sebeobrany a za oblast terénní sociální práce.Účastníci diskuze podcastu:Mgr. Petr Hanuš, ředitel Sekce sociálních služeb, Sekce neziskových organizací a Sekce kultury, Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Vystudoval Sociálně právní akademii v Praze (1993) a Zdravotně sociální fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (1998). Jako sociální pracovník začal profesní kariéru na Lince bezpečí, kterou v letech 2000 až 2004 vedl. Od roku 2004 pracoval na Ministerstvu práce a sociálních věcí převážně na odboru sociálních služeb v různých pozicích, nakonec jako ředitel odboru a zástupce náměstka ministra. Od roku 2014 pracuje jako ředitel sekce nestátních neziskových organizací a sekce sociálních služeb UZS. Současně od roku 2015 je ředitelem odborných sekcí Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky. Od roku 2012 je také předsedou sektorové rady pro veřejné služby a správu.Mgr. Roman Štědrý, vystudoval Vysokou školu tělesné výchovy a sportu PALESTRA a Univerzitu Jana Amose Komenského. Jedná se o experta v oblasti sebeochrany, zvyšování odolnosti organismu, zvládání limitních situací. Působí také jako dlouholetý instruktor profesní sebeobrany a bojových umění zaměřený na taktické řešení, chování a výcvik limitních situací a zvyšování tělesné odolnosti. Dlouholetý instruktor bojové a instinktivní střelby, střelby pod tlakem. Certifikovaný člen a instruktor osobní ochrany s licencí I.A.P.P.A. (Mezinárodní asociace osobních strážců).Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu. Pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol.Přejeme vám příjemný poslech!

V současné době se klima mění nejrychleji, jak bylo, kdy zaznamenáno. Jako důsledek změny klimatu je právě extrémní počasí, tam lze zařadit např. zvýšení teploty nebo přívalové/bleskové povodně nebo jiné mimořádné události. Z pohledu BOZP je zaměstnavatel povinen připravit své zaměstnance na mimořádné události, a zároveň vyhodnocovat a snižovat rizika mimořádných událostí. Jak je možné snižovat rizika a jak změna klimatu, BOZP a voda spolu souvisí? To vše se dozvíte v našem podcastu z úst prof. Pavla Danihelky a Ing. Lubomíra Kříže.  Přejeme vám příjemný poslech!

V posledních několika letech jsou projevy změny klimatu daleko více vnímány, než tomu bylo dříve. Tento pojem slyšíme stále častěji, a je to určitě dáno tím, že se velké části naší společnosti dotkly konkrétní problémy – např. výskyty sucha. V České republice je podle Českého statistického úřadu k roku 2020 více jak 5 milionu pracujících lidí. Tito lidé jsou méně či více během vykonávání své pracovní činnosti zatíženi mikroklimatem, který se, podle již známých faktů, rapidně mění. Jak se jich ale dotýká? Proč by to mělo zajímat nejen je – zaměstnance, ale také jejich zaměstnavatele? To vše se dozvíte v našem podcastu z úst prof. Pavla Danihelky a Ing. Mgr. Kristýny Vavrečkové.  V podcastu zazněly odpovědi na tyto oblasti:1.      Význam a nebezpečí změny klimatu nejen pro bezpečnost práce.2.      Bezpečnost osob v kontextu změny klimatu v pracovním prostředí.3.      Vliv klimatické změny na zdraví, bezpečnost a produktivitu práce.4.      Preventivní opatření – možnosti zaměstnavatele a zaměstnance.Přejeme vám příjemný poslech!

Všichni o nich víme, obracíme se na ně, když jsme ve velkých problémech a pak spoléháme na jejich možnosti a schopnosti, které přesahují naše současné síly. Máme obvykle i povědomí, kde v našem okolí sídlí a jak se se na ně dovolat. Jsou kdykoliv ochotni pomoci v našich těžkých chvílích. Je to největší dobrovolné sdružení lidí v České republice…Už víte? Hovoříme o dobrovolných hasičích! Co o nich ale skutečně víme? Jaké jsou jejich možnosti, motivace, problémy?  Co by jim pomohlo? V čem všem naopak pomáhají oni nám? Co z toho mají? To vše se dozvíte v našem podcastu z úst Ing. Libora Rakovského a Doc. Judr. Martina Štefka PhD.  V podcastu zazněly odpovědi na tyto otázky:1.      Co to znamená být dobrovolným hasičem?2.      Jaký je rozdíl mezi jednotkou dobrovolných hasičů a sborem dobrovolných hasičů?3.      Jaká je činnost členů jednotek sborů dobrovolných hasičů?4.      Jaká je činnost členů sborů dobrovolných hasičů?5.      S jakými výzvami se dobrovolní hasiči potýkali v průběhu pandemie?6.      Jak vypadá výjezd dobrovolných hasičů na zásah?7.      Problematika ochrany zdraví členů JSDH při zásahu Přejeme vám příjemný poslech!

V dalším díle ze série podcastů VÚBP, který vznikl pod patronací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se podíváme na fenomén mobbingu, bossingu a staffingu z pohledu zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků. V prvním díle podcastu k problematice šikany v pracovních vztazích jsme se zaměřili na vnímání tohoto problému ze strany zaměstnanců a tipy, jak se proti tomuto jednání bránit. Ve druhém podcastu se podíváme na toto téma optikou zaměstnavatelů a vedoucích pracovníků. Mobbing, bossing či staffing má závažné negativní důsledky nejen pro zaměstnance, který je tomuto jednání vystaven, ale také pro organizaci, ve které se odehrává.Tyto jevy jsou spojeny s častými a dlouhodobými pracovními absencemi, přináší také zvýšenou fluktuaci pracovníků a následně náklady na výběr a zaškolení nových zaměstnanců. Toxické pracovní klima ovlivňuje soudržnost pracovního kolektivu, podílí se na zvýšené hladině pracovního stresu, snižuje produktivitu práce a v konečném důsledku vede k finančním ztrátám organizace. V případě mobbing, bossingu a staffingu existuje také riziko, že dotčený zaměstnanec podá podnět k prošetření orgánům inspekce práce, které povede k uložení pokuty zaměstnavateli. Výjimečné nejsou ani případy soudních sporů v této oblasti, případně medializace případů a následné poškození důvěryhodnosti organizace. Proto je i pro zaměstnavatele důležité zajímat se o problematiku mobbingu a vztahové patologie na pracovišti a preventivně působit a minimalizovat možnost výskytu těchto projevů.  Jaký vliv mají sociálně-patologické jevy v pracovních vztazích na hospodářské výsledky organizace?Můžeme poznat chování „rizikového“ zaměstnance už při přijímacím řízení? Proměnily se formy a projevy mobbingu, bossingu a staffingu během pandemie nemoci covid-19? Co se skrývá pod pojmy kyberšikana a digitální nevolnictví? Jaká antimobbingová opatření může zaměstnavatel použít a jaká je úloha peer pracovníka v organizaci?Pokud vás zajímají odpovědi na tyto otázky, je tento podcast určen přesně pro vás.  Na toto téma si budou povídat moderátor podcastu Dan Tržil a psycholog PhDr. Mgr. Vladimir Svoboda. PhDr. et Mgr. Vladimír Svoboda vystudoval Vysokou školu pedagogickou a dále pak Andragogiku se zaměřením na psychologii. V rámci programu celoživotního vzdělávání pak Katedru psychologie UK. Přednášel na UJAK, VŠAP a nyní na CEVRU Etiku válečného konfliktu. Expert Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na sociálně patologické jevy, současné době pracuje v rámci projektů tohoto ministerstva. Jako vědecko-výzkumný pracovník se specializuje na vzdělávání dospělých, sociálně patologické jevy, poruchy chování v psychologické poradně ERUDITUS. Externí spolupracovník Státního úřadu inspekce práce pro prevenci šikany v zaměstnání. Vystudoval magisterský program Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Válečný veterán Armády ČR. Často publikuje ve vědecko-populárních a lifestylových magazínech jako je Téma, Ekonom nebo Žena a život.Dan Tržil je moderátorem a producentem podcastů. Dan pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol jejich oborů.Pokud Vás daná problematika zaujala, více informací můžete získat v publikaci VÚBP s tématikou mobbingu, bossingu a staffingu, která je volně ke stažení zde:https://vubp.cz/soubory/produkty/publikace-ke-stazeni/prvni-pomoc-pri-sikane-v-praci.pdf Přejeme vám příjemný poslech!

Podcast vznikl jako jeden z výstupů výzkumného úkolu V02-S4 Komunikační technologie v BOZP o rizicích, prevenci v aktuální, adresné a atraktivní formě pro konečné uživatele, zejména pro živnostníky, mikropodniky a MSP, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Cílem výzkumného úkolu je vytvořit odbornou poznatkovou základnu pro lepší a efektivnější šíření informací o BOZP (o rizicích, o vhodné prevenci), včetně výsledků aplikovaného výzkumu z oblasti BOZP do běžné praxe, zejména s využitím nových technologií (internet, tablety, mobilní aplikace, portály apod.).Účastníci diskuze podcastu:Ing. Martin Viktora, Ph.D. je odborný asistent katedry managementu VŠE Praha, externí poradce Rady Evropy, vědecký pracovník VŠE – srovnávací analýzy výzkumů preventivních aktivit veřejného i soukromého sektoru.Ing. Petr Polák, MBA je odborně způsobilá osoba v prevenci rizik (OZO BOZP) a odborník na oblast BOZP, PO a podnikové ekologie s více než patnáctiletou praxí a aktivní propagátor projektového managamentu.Ing. Petr Kadlec, DiS. je lektor a tvůrce metodik v oblasti primární prevence rizikových jevů na ZŠ a SŠ. Pedagog volného času. Tvůrce videí na YouTube i TikTok.Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu. V rámci podcastu jsou diskutována témata související s:bezpečným chováním na pracovišti;rolí managamentu, OZO BOZP a zaměstnanců při komunikaci rizik;formou komunikace s využitím humoru;nastupující pracovní generací;influencery a jejich rolí při formování přístupů veřejnosti k BOZP Více v podcastu. Přejeme příjemný poslech.Přejeme vám příjemný poslech!

Pátý ze série podcastů výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik u strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Účastník podcastu: Mgr. Jaroslav Fil, vystudoval Vysokou školu tělesné výchovy a sportu PALESTRA.  Expert na spinální stabilizaci, Dornovu metodu, zdravotní tělesnou výchovu, masáže. Masér CS MV.Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu.Metoda spinální stabilizace (SPS) je ucelený koncept zahrnující celou řadu cviků a manuálních technik, zaměřených na regeneraci pohybového aparátu, zejména páteře. Cílem cvičení je vyrovnávat svalové dysbalance, které narušují správné držení těla a tím negativně ovlivňují pohybové stereotypy člověka. Metoda je tedy vhodná pro každého jedince bez ohledu na skutečnost, zdali dotyčný má objektivní potíže s pohybovým aparátem či nikoliv a metodu využívá pouze v rámci prevence. Manuální techniky metody SPS představují pasivní složku regenerace, kdy terapeut aplikuje tyto techniky s cílem uvolnit a protáhnout zkrácené struktury a tím urychlit a zefektivnit proces léčby u daného jedince.Přínos spirální stabilizace ve výkonu strážníků obecních policiíJako každé zaměstnání, tak i práce policisty s sebou nese řadu úskalí. Metoda SPS je jedním z možných nástrojů jak kompenzovat každodenní zátěž a snižovat riziko potenciálních pracovních úrazů a následné pracovní neschopnosti. Navíc umožňuje obecním policistům být efektivnější při výkonu služby. Převážná náplň pracovní činnosti strážníků spočívá v chození nebo sezení, ať už v autě nebo v kanceláři za počítačem. Je tedy nesmírně důležité, aby v případě dlouhého sezení měli účinný nástroj k úlevě od bolesti a při chůzi nebo při jakémkoliv cvičení byli schopni zapojit ty svaly, které se mají příslušného pohybu účastnit, aby nedocházelo k nastartování degenerativních procesů na páteři a pohybovém aparátu obecně. Toho lze docílit právě metodou SPS, která pomáhá cvičenci udržovat správné držení těla a tím i automaticky optimalizuje biomechaniku pohybového projevu.Pokud Vás toto téma zaujalo a chcete se dozvědět více, poslechněte si náš podcast. Přejeme vám příjemný poslech!

Čtvrtý ze série podcastů výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik u strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Účastník podcastu: Ing. Petr Havlíček, známý český výživový poradce. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Výživou a zdravým životním stylem se zabývá od roku 1995. Osm let účinkoval v seriálu TV Prima Jste to, co jíte. Byl redaktorem pořadu na Rádio Impuls. O výživě napsal 6 knih. Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu.V podcastu zazněly odpovědi na tyto otázky: Současná výživa – máme šanci se v tom vůbec vyznat?Existuje univerzální model stravování?Desítky výživových stylů – který si vybrat?Zlo v naší stravě – vysoce průmyslově zpracované potraviny. Jak nám škodí a jak je poznat.Jak poskládat pitný režim?Jak si správně naložit na talíř.Pokud Vás toto téma zaujalo a chcete se dozvědět více, poslechněte si náš podcast. Přejeme vám příjemný poslech!

Motto podcastu:Pokud ovládneš vlastní dech, nikdo ti nemůže ukrást vnitřní klidTřetí ze série podcastu výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik u strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Účastník podcastu: Mgr. Roman Štědrý, člen řešitelského týmu z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, který se v podcastu zaměřil na zlepšení zdraví u strážníků obecních policií. Expert v oblasti sebeochrany, zvyšování odolnosti organismu, zvládání limitních situací. 20 let praxe u specializovaných útvarů resortu MV ČR. Vystudoval Vysokou školu tělesné výchovy a sportu PALESTRA a Univerzitu Jana Amose Komenského. Dlouholetý instruktor profesní sebeobrany a bojových umění zaměřený na taktické řešení, chování a výcvik limitních situací a zvyšování tělesné odolnosti. Dlouholetý instruktor bojové a instinktivní střelby, střelby pod tlakem. Certifikovaný člen a instruktor osobní ochrany s licencí I.A.P.P.A. (Mezinárodní asociace osobních strážců).Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu.V podcastu zazněly, mimo jiné, odpovědi na tyto otázky:Proč zrovna dýchání a proč je tak důležité?Dýchání patří k základním životním procesům. Každý živý organismus využívá dýchání k tomu, aby ke svým jednotlivým buňkám přivedl určitou látku, metabolismem ji přeměnil na jinou a tu pak odvedl pryč. U lidí zajišťují dýchání plíce a kůže, živiny po těle rozvádí krevní soustava. Kyslík je během dýchání přijímán a oxid uhličitý, který vzniká jako produkt oxidačních dějů, je naopak odváděn. Zjistilo se, že 90 % populace dýchá špatně, což má za následek dlouhý seznam chronických nemocí. Správné dýchání nám dovede snížit krevní tlak, zvýšit výkon při sportu a uvést nervovou soustavu do stavu rovnováhy. Dospělý člověk při dýchání využívá sotva 10 % z možného rozsahu bránice. Následkem toho dochází k přetěžování srdce, zvyšování krevního tlaku a vzniku poruch oběhové soustavy. Proto je důležité nastolit rovnováhu mezi kyslíkem a oxidem uhličitým v těle. Co tedy získáme tréninkem dýchání?Tréninkem dechových cvičení máme za cíl snížení dušnosti, zlepšení a zrychlení plicní ventilace, aktivaci hlubokého stabilizačního systému páteře, bránice, břišních svalů, podporu optimálního dechového vzoru a dostatečného rozvíjení hrudníku, udržení optimální síly dýchacích i ostatních příčně pruhovaných svalů a postupnou adaptaci strážníků na zátěž. Nejlepší cestou k prevenci zdravotních potíží, zlepšení výkonu a prodloužení života je soustředit se na styl dýchání. A abychom toho dosáhli, musíme se naučit pomalu nadechovat a vydechovat. Na závěr se můžeme naučit jednoduchou techniku na zklidnění a zvládnutí stresu, tzv. metodu 4 x 4.Nadechneme se a počítáme do čtyř, poté zadržíme dech a počítáme do čtyř. Vydechneme a počítáme do čtyř a poté znovu zadržíme dech a počítáme do čtyř. Opakujeme podle potřeby. Můžeme pak dobu nádechu a výdechu a zadržení dechu různě kombinovat. Například 4 x 7, nebo 2 x 4 – 2 x 8 apod. Rytmus nádechu a výdechu si můžeme nastavit podle rytmu svého dechu. Důležité je nespěchat a dýchat uvolněně.Více se dozvíte v podcastu. Přejeme příjemný poslech.Přejeme vám příjemný poslech!

Motto podcastu:ŽIJTE V PŘÍTOMNOSTI, TADY A TEĎDruhý ze série podcastu výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik u strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Účastníci podcastu: Mgr. Kamil Polák, člen řešitelského týmu z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Expert v oblasti podpory duševní rovnováhy, zvyšování psychické odolnosti a psychofyzických cvičení. Zakladatel projektu Optima. Odborný konzultant v problematice posilování psychické odolnosti pro bezpečnostní sbory ČR, sportovní reprezentanty ČR, účastníky MS a OH. 20 let praxe u specializovaných útvarů resortu MV ČR. Spoluorganizátor čtyř ročníků mezinárodní konference Zvládání extrémních situací. Vystudoval Fakultu sportovních studií na Masarykově univerzitě v oboru Speciální edukace bezpečnostních složek a Aplikované sportovní edukace bezpečnostních složek, v rámci doktorandského studia Kinantropologie řešil vědecko-výzkumný úkol zaměřený na vliv speciálních autoregulačních cvičení na zvyšování odolnosti. Vysokoškolský pedagog (kognitivní management).Iva Hanáčková, strážnice Městské policie SlanýRealizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu.Podcast je zaměřen na vliv správné regenerace na pracovní výkon strážníků obecních policií. Rozhovor je mezi koučem a strážnicí o její účasti na pilotním projektu, který má za cíl ověřit nový systém optimalizace přípravy strážníků obecní policie na minimalizaci pracovních rizik. Stillness = klid. Klid je pro naše zdraví, výkon a koncentraci velmi důležitý. Jenže jak to provést, když jsme neustále vystaveni stresu? Osobní a pracovní problémy, neustálá dostupnost na vysílačce nebo mobilním telefonu, aktivují naši autonomní nervovou soustavu. S tím souvisí zvýšení napětí svalů a dlouhodobý stres. Snahou je informovat a motivovat strážníky o možnosti regenerace sil a vitalizace organismu. Lépe vnímat úskalí směnného provozu a nočních služeb. Naučit se reálně zvládat neustálý stres. V podcastu se dozvíte, mimo jiné, jak takový výcvik probíhá nebo jak správně motivovat strážníky na lepší optimalizaci dne. Jde o jednoduché techniky v rámci ranního, denního nebo předspánkového protokolu. Protože chcete-li dosáhnout mistrovství, musíte mít systém a řád. Naší misí je pomoci pochopit a opravdu se zabývat charakteristikou vztahu mezi stresem, pracovním výkonem a duševním zdravím. Srdečně vás zveme k poslechu podcastu.Přejeme vám příjemný poslech!

Motto podcastu:Nová nebezpečí vyžadují nová opatření a nové postupy První ze série podcastu výzkumného úkolu Hodnocení a řízení pracovních rizik u strážníků obecní policie v kontextu přijímaných bezpečnostních opatření, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Účastníci podcastu: Mgr. Roman Štědrý, člen řešitelského týmu z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Expert v oblasti sebeochrany, zvyšování odolnosti organismu, zvládání limitních situací. 20 let praxe u specializovaných útvarů resortu MV ČR. Vystudoval Vysokou školu tělesné výchovy a sportu PALESTRA a Univerzitu Jana Amose Komenského. Dlouholetý instruktor profesní sebeobrany a bojových umění zaměřený na taktické řešení, chování a výcvik limitních situací a zvyšování tělesné odolnosti. Dlouholetý instruktor bojové a instinktivní střelby, střelby pod tlakem. Certifikovaný člen a instruktor osobní ochrany s licencí I.A.P.P.A. (Mezinárodní asociace osobních strážců). Mgr. Kamil Polák, členové řešitelského týmu z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Expert v oblasti podpory duševní rovnováhy, zvyšování psychické odolnosti a psychofyzických cvičení. Zakladatel projektu Optima. Odborný konzultant v problematice posilování psychické odolnosti pro bezpečnostní sbory ČR, sportovní reprezentanty ČR, účastníky MS a OH. 20 let praxe u specializovaných útvarů resortu MV ČR. Spoluorganizátor čtyř ročníků mezinárodní konference Zvládání extrémních situací. Vystudoval Fakultu sportovních studií na Masarykově univerzitě v oboru Speciální edukace bezpečnostních složek a Aplikované sportovní edukace bezpečnostních složek, v rámci doktorandského studia Kinantropologie řešil vědecko-výzkumný úkol zaměřený na vliv speciálních autoregulačních cvičení na zvyšování odolnosti. Vysokoškolský pedagog (kognitivní management).Speciálním hostem podcastu: RNDr. Rudolf Šoltés, CSc., z Žilinské univerzity, který přiblížil situaci strážníků na Slovensku. Zapojením Slovenska do výzkumného úkolu má projekt mezinárodní přesah. Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu.Před deseti lety na odboru vzdělávání Policejního prezidia ČR stáli pánové Štědrý a Polák u zrodu nového systému výcviku v použití donucovacích prostředků POLICE SECURITY SYSTÉM. Jako první v České republice se odvážili v modelových situacích měřit u příslušníků strach a stres a použít výzkumné metody měření variability srdeční frekvence, napětí kůže, dechové frekvence, teploty těla a aktivity svalů. Policisté pak získali informaci, jak funguje takzvaná adrenalinová pumpa a jak moc strach a úlek může rychle změnit vnitřní prostředí organismu. To má značný vliv na zdárné dokončení zákroku. Výzkumu předcházela analýza zranění policistů při jejich napadení a následném použití donucovacích prostředků. Bylo zjištěno, že je velké procento případů, kdy byl policista zraněn, a to ho limitovalo zákrok dokončit. Ověřením stávajícího výcvikového systému se systémem inovovaným se podařilo přesvědčit vedení Policie o důležitosti inovace výcvikového systému, která probíhá dodnes. Vždy když má přijít nějaká změna systému, tak se jedná o náročný a dlouhodobý proces. Použité poznatky z vědeckého výzkumu, kde se například použila 3D analýza pohybu a speciální zátěžové testy spojením fyzické a mentální zátěže organismu, se poté promítly do výcviku. Výcvik obecních policií má svá specifika. Mimo jiné se zaměřujeme na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Výcvik strážníků obecních policií je velice rozdílný, a to podle toho o jakou obecní policii se jedná. Velká města mají mnohem lepší výcvik, malé obce řeší výcvik velice různorodě. Výcvik je samozřejmě závislý na zapojení samotných strážníků pro podporu vlastního zdraví. KaPřejeme vám příjemný poslech!

Podcast vznikl jako jeden z výstupů výzkumného úkolu 02-S4-2021-VUBP Bezpečnost práce ve vybraných oblastech sociálních služeb, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce  pod vedením Mgr. et. Mgr. Josefa Senčíka.  Účastníci diskuze podcastu:Prof. JUDr. Kristina Koldinská, Ph.D. působí na Katedře pracovního práva a sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy a na Katedře sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.Doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D. působí na Katedře pracovního práva a sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je výzkumný pracovník v Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. Je stipendistou Max Planckova institutu pro zahraniční a srovnávací právo sociálního zabezpečení, hostujícím profesorem na NOVA Southeastern University na Floridě, USA (2009) a řešitelem několika grantů GA AV a GA ČR.Mgr. et Mgr. Josef Senčík je výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., v oddělení prevence rizik a ergonomie. Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu. Pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol. V podcastu je diskutován stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jak u sociálních pracovníků, tak u pracovníků v sociálních službách. Z právního pohledu jsou zmíněny i závěry některých soudů, které se týkají náležitého dohledu v prostředí sociálních služeb, jehož smyslem je vytvoření bezpečného prostředí pro klienta. Poskytovatelé sociálních služeb se musí vedle zvláštní úpravy řídit zákoníkem práce, z něhož vyplývá povinnost zaměstnavatele vyhodnocovat rizika a zaškolovat zaměstnance. V případě, že dojde k pracovnímu úrazu či přiznání nemoci z povolání, má zaměstnavatel povinnost provádět další šetření a na základě opětovného vyhodnocení rizik znovu zaškolit pracovníky v sociálních službách. Pokud poskytovatel sociálních služeb nevěnuje svým povinnostem dostatečnou pozornost, projeví se to ve vyšší úrazovosti nebo vyšším výskytu nemocí z povolání, případně dalších problémů. S tím vším právo počítá. V podcastu je také zmíněno pravidlo palce.V neposlední řadě v podcastu zazní, jak bezpečnost a ochranu zdraví při práci organizovat a koncipovat tak, aby se člověk, který pracuje v sociálních službách a dělá mimořádně záslužnou činnost, opravdu cítil na pracovišti bezpečně.Více v podcastu. Přejeme příjemný poslech.Přejeme vám příjemný poslech!

Nemocí z povolání rozumíme nemoc, která vzniká nepříznivým působením škodlivých vlivů, pokud vznikla za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Onemocnění covid-19 se již na seznam nemocí z povolání dostalo. Cílem podcastu bylo představit veřejnosti blíže podmínky, za kterých se onemocnění stane tzv. nemocí z povolání, a také představit případy covidu-19 jako nemoci z povolání v datech, která byla v České republice shromážděna od počátku pandemie. Pokud vás zajímá tato problematika, je tento podcast určen právě vám.  Moderátor podcastu Dan Tržil si povídal s paní profesorkou Pelclovou a panem docentem Urbanem, odborníky z oblasti lékařství, kteří při této příležitosti blíže představili jak obecný náhled na danou problematiku uznávání nemocí za nemoci z povolání, tak i aktuální situaci pomocí konkrétních počtů takto evidovaných případů.Představení účastníků podcastuProf. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., absolvovala 1. lékařskou fakultu UK v Praze v roce 1978. Zde také začala pracovat jako lékařka na klinice pracovního lékařství, která tehdy měla 27 lůžek pro pacienty s těžkými převážně plicními nemocemi z povolání – silikózou a onemocněními z azbestu. Léčili se zde také pacienti s otravou olovem, rtutí a dalšími toxickými látkami. Prof. Pelclová vyučuje na lékařských fakultách. Publikovala učební texty, kapitoly a řadu článků o širokém spektru poškození práce v důsledku vdechování nejrůznějších škodlivých látek. Přednáší na mezinárodních konferencích. Je čestnou členkou Evropské asociace klinických toxikologů a toxikologických středisek (EAPCC T) a členkou výboru světové organizace Collegium Ramazzini, pojmenované po zakladateli oboru nemoci z povolání. Kliniku vedla po dobu 22 let. Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc., je absolventem 1. lékařské fakulty UK v Praze, kde promoval v roce 1972. Specializoval se na oblasti tzv. průmyslové neurologie, tj. část neurologie, která se zabývá těmi nemocemi nervového systému, které mohou být způsobeny prací. V této oblasti publikuje výzkumné práce v tuzemských i zahraničních odborných časopisech a přednáší na lékařských fakultách a v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Od roku 1983 pracuje ve Státním zdravotním ústavu v Centru hygieny práce a pracovního lékařství, které před svým odchodem do důchodu vedl. V roce 1990 stál u zrodu Národního registru nemocí z povolání, kde se evidují všechny případy uznaných nemocí z povolání. V současné době se mj. zabývá statistickými analýzami nemocí z povolání u nás a ve srovnání se zahraničím. Podílí se na tvorbě návrhů právních předpisů v oblasti nemocí z povolání.Nemocí covid-19 onemocněly v České republice již tisíce osob, některé z nich právě na pracovištích. Covid-19 se tak stal tzv. nemocí z povolání. Přejeme vám příjemný poslech!

Další díl ze série podcastů VÚBP, který vznikl pod patronací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se zaměří na fenomén šikany v pracovním prostředí neboli mobbing (šikana mezi spolupracovníky), bossing (šikana ze strany nadřízeného) a staffing (šikana vedoucího jeho podřízenými). Tyto jevy mají negativní vliv nejen na postiženého pracovníka, protože stres, kterému je vystaven, může vyvolat i dlouhodobé psychické i fyzické potíže, ale ovlivňují i jeho rodinu a nejbližší okolí. V neposlední řadě také rapidně zhoršují mezilidské vztahy na pracovišti, vedou k častějším absencím, k vyšší fluktuaci pracovníků a celkově ke snížení pracovního výkonu celého kolektivu. Proto je třeba hledat cesty k prevenci mobbingu, a pokud už tato situace nastane, být připraven a vědět, jaký obranný postoj zaujmout.Jak poznáme, že jsme se stali obětí mobbingu? Jaké jsou jeho typické projevy? Kde leží hranice mezi šikanou na pracovišti a řešením běžných pracovních konfliktů? A jak se nejlépe bránit, ať už psychologicky vytvořením vlastních obranných mechanizmů, nebo právní cestou? Diskutovat na toto téma budou:Bc. Petra Lhotáková, LL.M. od roku 2018 pracuje jako lektor, mentor a metodik MPSV v projektech Důstojné pracoviště a Stopper, zabývajících se eliminací šikany na pracovišti veřejné správy. Je zakladatelkou Odborové aliance IZS z. s. sdružující příslušníky bezpečnostních sborů. V minulosti působila jako vedoucí e-poradny pro oběti šikany a také byla ředitelkou Mobbing Free Institut, z. ú., organizace, která se v České republice problematice mobbingu dlouhodobě věnuje. Nyní působí jako školní metodik prevence a asistent pedagoga v 8. třídě ZŠ Zruč nad Sázavou.Doc. JUDr. Mgr. Joža Spurný, Ph.D. působí jako vysokoškolský pedagog na Katedře společenských věd Policejní akademie České republiky a zároveň má dlouholetou praxi ve funkci policejního psychologa. Je autorem řady publikací z oblasti kriminalistiky a psychologie. Je také hlavním editorem připravovaného manuálu VÚBP První pomoc při šikaně v práci. Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátorem podcastu. Dan Tržil pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol jejich oborů.Pokud vás daná problematika zaujala nebo aktuálně řešíte podobný problém, doporučujeme tyto odkazy: Projekt MPSV ČR – Důstojné pracoviště ve státní správě: https://www.dustojnepracoviste.cz/ Projekt MPSV ČR – Stopper: https://www.stopper.cz/ Mobbing Free Institut: https://mobbingfreeinstitut.cz/Přejeme vám příjemný poslech!

Podcast, který vznikl pod patronací MPSV ČR, je reakcí na aktuální požadavky české společnosti v kontextu probíhajících opatření proti pandemii covid-19 a přechodu k digitální společnosti, kdy již trvale dochází k více rozšířenému trendu práce z domácího prostředí.Realizátorem podcastu je Výzkumný ústav bezpečnosti práce.Podcast je určen jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům a má poskytnout zamyšlení nad aktuálními tématy ve společnosti v oblastech: psychosociální rizika, podpora zdraví na pracovišti, praktická ergonomie v domácím prostředí.Na příkladech dobré praxe ze společnosti ExxonMobil se společně dobereme odpovědi na otázku: Jaké možnosti a východiska mají zaměstnavatelé/zaměstnanci pro zajištění/uplatnění zdravé a bezpečné práce v domácím prostředí?Účastníci diskuze podcastu jsou:MUDr. Vladimíra Lipšová, pracuje jako pracovní lékař ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ) v Centru hygieny práce a pracovního lékařství. Zabývá se vztahem práce a zdraví a dlouhodobě organizuje soutěž Podnik podporující zdraví zaměřenou na ocenění podniků, které nad rámec zákona pečují o zdraví svých zaměstnanců. Od roku 2012 se zaměřuje spolu se svými kolegy na oblast psychosociálních rizik a pracovního stresu při práci.PhDr. Dagmar Císařovská, pracuje 15 let v pražské pobočce společnosti ExxonMobil, kde v současné době vede oddělení komunikace. Již před lety zakládala mnohé z programů podporujících zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Celé roky úzce spolupracuje se SZÚ. Věří v sílu spolupráce a sdílení, a proto často veřejně mluví o tom, co v ExxonMobil velmi dobře funguje tak, aby to mohlo dobře fungovat i jinde (příkladem je unikátní pozice Rodinného průvodce nebo projekt podpory zaměstnávání lidí se zdravotním postižením).Ing. Arch. Šárka Daňková, je architektka, která si „useděla bederku“. Svou prací nad úžasnými projekty, zpracovávanými na PC, si způsobila onemocnění bederní páteře. Dlouhý pobyt na léčení v Kladrubech jí poskytl dostatek prostoru na studium zahraničních studií, které jí daly odpovědi na otázky: „Proč se mi to stalo? Jak jsem mohla pracovat jinak?“Moderátor podcastu je paní Michaela Kuklová, povoláním divadelní a filmová herečka, která díky probíhajícím opatření proti covid-19 získala několika měsíční zkušenosti s prací z domácího prostředí.Posluchači uvedeného podastu se mimo jiného dozví:1Jak velká část zaměstnanců využívá home office / práci na dálku „před pandemií covid-19, na jejím začátku a nyní“Jaká je role Státního zdravotního ústavu – Centra hygieny práce a pracovního lékařství při udržení zdraví zaměstnanců? A proč je soutěž „Podnik podporující zdraví“ čím dál více populární?Jaké jsou největší hrozby sedavé práce? A jak lidé většinou tyto problémy řeší?Jakou formou již dlouhodobě podporuje ExxonMobil s prokazatelnými úspěchy zdraví svých 1 200+ zaměstnanců na home office? Podělíme se o naši dobrou praxi.Znáte pojem „aktivní pracoviště“? Co je jeho dominantou a proč je vhodné ho používat?Co mohou sami zaměstnanci udělat pro zlepšení domácích pracovišť?Nastavení komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci v ExxonMobile jako klíč zdraví bezpečné a produktivní práce při home office.Přejeme vám příjemný poslech!

Podcast je jeden z výstupů projektu „Problematika nelegální práce s důrazem na pracovněprávní aspekty a související zajištění BOZP“, ve kterém výzkumný tým institucí VÚBP a Ústav státu a práva Akademie věd České republiky odbornou i laickou veřejnost seznamuje s hlavními aktuálními tématy v projektu. Podcast je určen jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům a má poskytnout zamyšlení nad problematikou zaměstnávání cizinců z hlediska rizik výkonu nelegální práce v souvislosti s jejich pracovními úrazy.  Chceme přispět k prevenci těchto jevů tím, že poukážeme na okolnosti a příčiny některých situací, v rámci kterých došlo ke kombinaci nelegálního zaměstnání a pracovního úrazu.Účastníci diskuze podcastu jsou: doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D.,  vede na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze semináře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení a dále je garantem povinně volitelného předmětu Politika zaměstnanosti a personální řízení, volitelného předmětu Introduction into US Law, spolugarantem povinně volitelného předmětu Úvod do sociální politiky a koordinátorem specializačního kurzu Social Rights and Their Protection v rámci programu LL.M. Pravidelně se účastní vědeckých konferencí a rovněž se věnuje publikační činnosti.JUDr. Štěpán Pastorek, je právníkem dlouhodobě se zaměřujícím na oblast zaměstnávání cizinců a jejich pobyt na území České republiky. V současné době působí v advokátní kanceláři, jako výzkumný pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a je interním doktorandem na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Praktické zkušenosti s tématem nabyl také jako právník několika neziskových organizací zabývajících se prací s migranty. V oblasti zaměstnávání cizinců taktéž publikuje a školí.Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátor podcastu. Posluchači uvedeného podcastu se mimo jiného dozví o aktuálních tématech a na příkladech z praxe si ve stručnosti ukážeme, jaké nástrahy může oblast zaměstnávání cizinců skýtat. Postupně si představíme nelegálně zaměstnané cizince v třech typických situacích:Cizinec bez pobytového oprávnění – tedy tak, jak nelegálně pracujícího cizince běžně vnímá většinová veřejnostCizinec vykonávající práci v rozporu s vydaným povolením Cizinec vykonávající závislou práci mimo pracovněprávní vztahAni složité subdodavatelské vztahy nezbavují jejich aktéry odpovědnosti za porušení právních předpisů na úseku zaměstnávání cizinců a dodržování BOZP.Doporučujeme všem cizincům i jejich zaměstnavatelům vždy důsledně kontrolovat, zda je výkon závislé práce cizincem možný a v souladu s platným právem. Za tímto účelem bude mnohdy nezbytné kontaktovat odborníky z řad advokátů, státních institucí, případně se nabízí i bezplatné právní poradenství pro cizince v některé z nestátních neziskových organizací.Pokud posluchače problematika zaujala, uvádíme užitečné odkazy k dané problematice:https://www.bozpinfo.cz/nelegalni-zamestnavani-cizincuhttps://www.mpsv.cz/nelegalni-zamestnavanihttp://www.pracevceskerepublice.cz/index.php/rizika-trhu-prace/http://www.suip.cz/pracovnepravni-vztahy/podani-podnetu-ke-kontrole/Přejeme vám příjemný poslech!

Podcast, který vznikl pod patronací MPSV ČR, je reakcí na aktuální požadavky české společnosti v kontextu probíhajících opatření proti pandemii covid-19 a přechodu k „digitální společnosti“ (tzv. Průmysl 4.0), kdy již trvale dochází k rozšiřujícímu se trendu práce z domácího prostředí. Realizátorem podcastu je Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Podcast je určený jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům a má poskytnout náměty k zamyšlení nad problematikou právní stránky věci z hlediska rizik výkonu práce ve specifických pracovních podmínkách. Není opomenutý ani hlas veřejnosti, tentokrát z pohledu manažerky a matky při jejích snahách skloubit každodenní pracovní a soukromé povinnosti. Cílem je přispět k prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání tím, že poukážeme na okolnosti a příčiny vybraných situací. Moderátorkou podcastu je Michaela Kuklová, povoláním divadelní a filmová herečka, která kvůli probíhajícím opatřením proti covid-19 získala několikaměsíční zkušenosti s prací z domácího prostředí.Účastníci diskuze podcastu jsou: doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph.D., působí na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, je místopředsedou České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení a společníkem advokátní kanceláře Felix a spol. Je autorem či spoluautorem řady odborných článků a publikací.prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D., je profesorem pracovního práva a práva sociálního zabezpečení a vedoucím katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je předsedou České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Vedle pedagogické a vědecké činnosti se již mnoho let věnuje též vlastní advokátní praxi, ve které se zaměřuje nejen na právo pracovní, ale zejména též na problematiku práva občanského a obchodního. Ing. Aneta Živná Kavalierová, zástupce veřejnosti, je manažerka v soukromé společnosti kvůli probíhajícím opatření proti covid-19 pracující v domácím prostředí a současně matka, která doma také pečuje, vzhledem k zavřeným školkám, o čtyřletého syna Ondru.Posluchači podcastu se mimo jiné dozví odpovědi na aktuální otázky jako například: Je veřejností používaný termín Homeworking případný/správně užívaný? Správně se jedná o výkon práce z domova, nebo distanční výkon práce? Jak je to tedy vlastně s pravidly podle české legislativy pro výkon práce z domova? Máme nějakou konkrétní zákonnou úpravu?  Je současná právní úprava pro výkon práce z domova dostatečná? Pokud ne, v čem konkrétně? Jak by měla vypadat odpovídající právní úprava?Otázku nákladů řeší zaměstnavatelé často tak, že zaměstnanci poskytují příplatek ke mzdě nebo paušální náhradu. Je takový postup správný?  Zástupce veřejnosti, v jedné osobně „manažerka v privátní společnosti a matka čtyřletého syna Ondry“, posluchačům přiblíží jaký je rozdíl mezi prací a péčí o syna z domácího prostředí dnes a před rokem; dozvíme se v tomto konkrétním případě praktické rady a tipy, jak být doma efektivní a jak skloubit práci s rodinou;  neposlední řadě se dozvíme, zda se čtyřletý Ondra a jeho maminka těší zpět do školky a kanceláře. Pokud posluchače problematika zaujala, uvádíme užitečné odkazy k dané problematice:https://www.mpsv.cz/zamestnanci-infohttps://www.mpsv.cz/documents/20142/650267/Rizeni_prace_provadene_formou_home_office.pdfhttps://zsbozp.vubp.cz/pracovni-podminky/prace-z-domovahttps://www.bozpinfo.cz/bozp-pri-praci-domaPřejeme vám příjemný poslech!

Výstup z projektu „Bezpečnost práce ve sportu“, ve kterém Výzkumný ústav bezpečnosti práce  odbornou i laickou veřejnost seznamuje s aktuálními tématy s názvem „BOZP ve fotbalu“ prostřednictvím svých podcastů. V již pátém ze série podcastů k uvedenému projektu budeme hledat odpověď na hlavní otázku: Jak na prevenci úrazů a trvalých následků ve fotbalu nahlíží zprostředkovatelé pojištění sportovních rizik, a co profesionálním fotbalistům doporučují?Účastníci diskuze podcastu jsou:Jakub Diviš, je český fotbalový brankář, od začátku letošního roku hráč klubu FK Mladá Boleslav. Mimo ČR působil na klubové úrovni na Slovensku, ve Skotsku a v Bulharsku. Jakub se v listopadu 2018 stal členem Výkonného výboru ČAFH – Česká asociace fotbalových hráčů, je největší organizace, která sdružuje profesionální fotbalisty působící v České republice na profesionální i amatérské úrovni a zabývá se ochranou jejich zájmů. Je členem mezinárodní asociace fotbalových hráčů FIFPRO. Jakub je aktivní jako zprostředkovatel komplexních služeb profesionálních sportovců v ČR, přičemž má na starosti zajištění servisu spojeného s investicemi, financováním, stavbou rodinných domů, zabezpečením firem, nákupem a prodejem nemovitostí nebo automobilů. Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátor podcastu. Dan pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol, Posluchači uvedeného podcastu se mimo jiného dozví o aktuálních tématech jako například: možnosti a specifika pojištění profesionálních fotbalistů v ČR vs. Evropa;důležitosti pravdivého a úplného zdokumentování před úrazového děje – součást lékařské zprávy k úrazu; jaká je ze zkušenosti Jakuba Diviše role osobního kouče nebo trenéra v prevenci rizik fotbalistů. V podcastu zazní příklady z praxe pojišťovacího agenta profesionálních fotbalistů. Pokusíme se odpovědět na otázku: Proč hráči investují vlastní prostředky do prevence? Jsou tito hráči např. méně často zraněni, např. přetížení organismu, únavové zlomeniny? Dozvíme se také, zda pojišťovny v ČR, které zajišťující fotbalistům pojištění sportovních rizik, aktivně pracují s dostupnými statistickými daty o úrazech profesionálních fotbalistů a jaká je návaznost na finanční náročnost při sjednání pojištění/finančního plnění v případu zranění. Jako podnětný příklad správné praxe uvádíme v podcastu zmiňované webové stránky http://fussballverletzungen.com/, která uvádí statistická data o zranění v německé fotbalové Bundeslize např. „zranění podle jednotlivých fotbalových týmů, nebo nejčastěji zraněných částí těla fotbalistů v německé Bundeslize“. Dovedou si účastníci našeho podcastu představit, že by podobná statistika byla publikována i v české 1. lize nebo i v nižších soutěžích v České republice? … odpověď se dozvíte v průběhu uvedeného podcastu. V samotném závěru podcastu uvedeme společnou otevřenou výzvu VÚBP a ČAFH směrem k Fotbalové asociaci České republiky  k zavedení povinnosti zveřejňování statistik o zraněních profesionálních fotbalových hráčů ze strany fotbalových klubů jako prostředek nasměrování preventivních opatření na konkrétní rizikové situace.Věříme, že finální výstupy z projektu s názvem „Bezpečnost práce ve sportu“ z činnosti Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, poskytnou nové podněty a zPřejeme vám příjemný poslech!

Podcast vznikl jako jeden z výstupů projektu, jehož zadavatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a řešení se ujal Výzkumný ústav bezpečnosti práce  pod vedením Mgr. et. Mgr. Josefa Senčíka ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem  pod vedením MUDr. Vladimíry Lipšové z oddělení pracovního lékařství. Účastníci diskuze podcastu jsou:Mgr. Kamil Polák, člen řešitelského týmu z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce uvedeného projektu. Pan Polák je vedoucí oddělení specializované metodiky, který školí příslušníky a zaměstnance resortu Ministerstva vnitra v problematice zvyšování psychické odolnosti. Pracuje také jako kouč u našich olympioniků a špičkových sportovců. Se svým týmem získal dvě evropská ocenění za projekty OPTIMA a DETOXIKON.Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátor podcastu. Pan Tržil pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol jejich oborů. Motto diskuze podcastu: „Živote zastav, nestíhám!“V tomto podcastu se zaměříme na psychosociální rizika a jejich vliv na psychické i fyzické zdraví zaměstnanců a jejich pracovní výkon. Poslechněte si pár doporučení formou osvěty pro zaměstnavatele a zaměstnance. Třeba jak zvládnout náročný stresující rozhovor nebo jak získat vnitřní rovnováhu.Diskutovaným tématem také bude, jak zlepšit soustředění a pracovní výkon.  Poradíme Vám, jak zastavit negativní myšlenky a ukotvit se v přítomnosti pomocí antistresové dechové techniky, která je i velmi účinná jako předspánková relaxace.Přejeme vám příjemný poslech!

Účastníkem diskuze podcastu je:Mgr. Kamil Polák, vedoucí oddělení specializované metodiky, který školí příslušníky a zaměstnance rezortu Ministerstva vnitra v problematice zvyšování psychické odolnosti. Pracuje také jako kouč u našich olympioniků a špičkových sportovců. Se svým týmem získal dvě evropská ocenění za projekty OPTIMA a DETOXIKON.Realizací uvedeného podcastu byl pověřen Dan Tržil, který je současně i moderátor podcastu. Dan pomáhá klientům využít audio obsah pro budování komunity, networking a získání nových zákazníků a je tvůrcem podcastu Proti Proudu, kde zpovídá úspěšné české osobnosti z různých oborů a rozebírá jejich cestu na vrchol jejich oborů. Motto diskuze podcastu, „Sport fotbal může vést ke zlepšení kvality života a zároveň může vést k řadě zranění, která vznikají jednak při zápasech, soutěžích a také při tréninkových procesech.  V tomto díle podcastu se zaměříme na otázky spojené s aktuálními tématy:   Co je to Flow? Dáme fotbalistům pár tipů, jak se do Flow dostávat. Ve FLOW/Zóně lze dosahovat lepších sportovních výsledků, a lze tím také zlepšovat koncentraci a předcházet zraněním.  Budeme mluvit o tréninku olympioniků a o PROTOKOLU 24/7, o tzv. všímavé stravě, všímavé chůzi, meditačním běhu, všímavém protahování, vitalizačním cvičení, relaxaci… Jako praktickou ukázku a první techniku si představíme všímavou/vědomou stravu. Naučíme posluchače brániční dýchání s vedením dechu a techniku odfouknutí problému z dlaně. Vysvětlíme si zásady: 1. Co jíst 2. Jak to jíst 3. Co dělat po jídle s  tím, že to hlavní sdělení bude: Na co jsi myslel při tom, když jsi jedl ... no přeci na to jídlo. Na závěr podcastu posluchače pozveme k dalšímu podcastu, ve kterém je naučíme předspánkovou relaxaci na odstranění napětí svalů před usnutím, pro lepší kontinuitu vyplavováním růstového hormonu. Naučíme se legální doping tak, jak to používá fotbalista Ronaldo.  Přejeme vám příjemný poslech!

Účastníci diskuze podcastu jsou:Jan Suchopárek je bývalý český fotbalový obránce a reprezentant. Trenérskou kariéru započal jako šéftrenér mládeže v českém klubu SK Kladno, poté byl asistentem v FK Dukla Praha. Od roku 2016 je trenérem české reprezentace U19. S reprezentací vybojoval stříbro na ME v Anglii a se Slavií, ve které nosil kapitánskou pásku, vyhrál českou ligu. Petr Malý je bývalý český fotbalový záložník naposledy hrající za český klub FK Dukla Praha. Odchovanec AC Sparta Praha se dostal do A-týmu v roce 2003. V létě 2008 přestoupil do  FK Dukla Praha, kde se mu dařilo, o 2 roky později postoupil s pražským celkem do 1. české ligy. V přípravném zápase Dukly Praha s Táborskem 17. ledna 2014 po osmi minutách zkolaboval a upadl do bezvědomí. Po několika dnech v nemocnici byl propuštěn domů. Poté nemohl nějakou dobu trénovat a byl v Dukle v pozici vedoucího mužstva. V říjnu 2014 byl donucen kvůli zdravotnímu stavu (arytmogenní kardiomyopatie) ukončit hráčskou kariéru. Téma prevence zranění je pro něj osobní téma. MUDr. František Fornůsek, vystudoval 2. lékařskou fakultu UK. Začínal jako transplantační a páteřní chirurg, poté působil jako chirurg v nemocnici na Vinohradech, následně se přesunul na oční kliniku. Momentálně pracuje pro záchrannou službu a provádí i repatriace pacientů zpět do ČR. V hokejové Slavii působil jako lékař od r. 2010 a nyní jako hlavní lékař akademie klubu SK Slavie Praha. Pracuje i pro fotbalovou reprezentaci U18. Prožil tříměsíční misi na Antarktidě. MUDr. František Fornůsek je členem řešitelské skupiny projektu „Bezpečnost práce ve sportu“. Motto diskuze podcastu: „Sport fotbal může vést ke zlepšení kvality života a zároveň může vést k řadě zranění, která vznikají jednak při zápasech, soutěžích, a také při tréninkových procesech. Kromě vlastních sportovců jsou klíčovými osobami celého systému zástupci pořadatele, trenéři, vedoucí mužstev, resp. další zástupci sportovních subjektů.Role moderátora bude usměrňovat diskuzi mezi účastníky podcastu v otázkách, jako jsou například: Jak infekce a protiinfekční opatření COVID-19 ovlivňuje chod v týmech?Jak se nyní trénuje? Jaká jsou opatření při zápasech?Jak fotbalisté bydlí a jak se společně pohybují na srazech? (Dříve běžně po dvou na pokojích, cestování společným busem atd.)Jak tráví volný čas? (Dříve běžně společné hry na pokojích nebo společných prostorech.)Jak probíhá regenerace hráčů? (Dříve běžně společná vířivka, masáže, sauna atd.)Jaké jsou osobní názory účastníků diskuze (Jan Suchopárek, Petr Malý, František Fornůsek) na dopad aktuální situace na fotbal?Srovnávání infekce COVID-19 s chřipkou. Možnost rozvést, jak sportovci často přecházejí různá nachlazení včetně chřipkové infekce, která mohou často skončit poinfekčním zánětem srdečního svalu a následnou maligní arytmií a zástavou srdce. Přejeme vám příjemný poslech!

Účastníci diskuze podcastu jsou:Ing. Josef Velmelka, je zástupcem fotbalových agentů profesionálních hráčů. V mládí působil ve FK Chmel Blšany. V současné době působí jako registrovaný zprostředkovatel a držitel licence Players´ Agent od roku 2004, držitel licence Registrovaný zprostředkovatel FIFA od roku 2015 a člen organizačního výboru All Stars Cup.  All Stars Cup je mezinárodní fotbalový turnaj pro kategorii do 16 let, organizovaný na území České republiky od roku 2009. All Stars Cup pořádají sportovní agentura All Stars Team a Fotbalová asociace České republiky, ve spolupráci s fotbalovými kluby SK Slavia Praha a Bohemians Praha 1905.Ing. Aneta Živná Kavalierová, která se svým synem pravidelně navštěvuje sportovní fotbalovou školičku při AC Sparta Praha. V podcastu zastupuje rodiče teprve začínajících fotbalistů, kterým není lhostejné, jakým způsobem je zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při fotbalových zápasech a trénincích i v zázemí fotbalového hřiště a stadiónu.Ing. Petr Polák, MBA, je zástupce skupiny „profesionálních bezpečáků“ (odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP) se znalostí sportovního prostředí a obzvláště fotbalu.Realizací uvedeného podcastu byla pověřena tvůrčí a realizační skupina Lukáš L. Bech v roli moderátora a Mgr. Vlasta Čtvrtníčková v roli dramaturga podcastu.  Technickou realizaci podcastu zajistilo studio POLAS na Hanspaulce.  www.polas.czMotto diskuze podcastu: „Sport fotbal může vést ke zlepšení kvality života a zároveň může vést k řadě zranění, která vznikají jednak při zápasech, soutěžích, a také při tréninkových procesech. Kromě vlastních sportovců jsou klíčovými osobami celého systému zástupci pořadatele, trenéři, vedoucí mužstev, resp. další zástupci sportovních subjektů.“Pro dosažení potřebné změny v praxi je nutné vytvořit poznatkovou základnu v dané problematice, navrhnout účinné postupy, které pomohou ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví – při výuce sportů, zajištění tréninkových, přípravných a zápasových procesů ve sportovních organizacích, popř. také při práci s dětmi a mládeží ve školách.Diskuze mezi účastníky podcastu se budete dotýkat role a očekávání od odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, která je onou osobou, jež má zaměstnavateli pomáhat v řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Důležitý bude pohled a očekávání zástupkyně rodičů a agentů profesionálních hráčů.Úloha moderátora bude usměrňovat diskuzi mezi účastníky podcastu týkající se různých otázek, například:Je tomu opravdu tak, že si hráči nebo jejich trenéři možná rizika, která na ně čekají při přípravě, tréninku nebo při fotbalových zápasech, často neuvědomují nebo je podceňujíJaký je váš pohled nebo zkušenost jako maminky nadaného mladého fotbalisty se zmíněným fotbalovým procesem, respektive s mírou rizik při zátěži během přípravy a zápasů, která na hráče čekají?Jakým způsobem může „profesionální bezpečák“ přispět ke zvýšení bezpečnosti hráčů fotbalu?Jaký je pohled hráčského fotbalového agenta FIFA na vztah mezi nezraněným/výkonným fotbalistou vs. zdroji příjmu fotbalového klubu nebo fotbalisty samotného?Dovedou si účastníci našeho podcastu představit, že by podobná statistika byla publikována i v české 1. lize nebo i v nižších soutěžích v České republice?V závěru se dozvíme, jak se účastníci podcastu vyjádří k otázce: Jak změnila pandemie COVID-19 chod fotbalových aktivit a fotbal jako takový tak, jak jsme jej dříve znali?Přejeme vám příjemný poslech!

První ze série podcastů k projektu „BOZP ve sportu“ jsme věnovali tématu Právní úpravy a judikatura v ČR.  Účastníci diskuze podcastu jsou:Mgr. Markéta Vochoska Haindlová, předsedkyně České asociace fotbalových hráčů (www.cafh.cz), která sdružuje fotbalisty působící v České republice na profesionální i amatérské úrovni a zabývá se ochranou jejich zájmů. Je členem mezinárodní asociace fotbalových hráčů FIFPro a zakladatelka advokátní kanceláře působící v oblasti sportovního práva.Doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D., působí na katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je výzkumný pracovník v Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. Je stipendistou Max-Planckova Institutu pro zahraniční a srovnávací právo sociálního zabezpečení, hostujícím profesorem na NOVA Southeastern University na Floridě, USA (2009) a řešitelem několika grantů GA AV a GA ČR.JUDr. Pavel Hamerník, Ph.D., je odborník na sportovní právo. Působí jako výzkumný pracovník v Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i., kde vznikla jeho publikace SPORTOVNÍ PRÁVO – Hledání rovnováhy mezi specifickou sportovní úpravou a platným právem z roku 2012.Realizací uvedeného podcastu byla pověřena tvůrčí a realizační skupina Lukáš L. Bech v roli moderátora a Mgr. Vlasta Čtvrtníčková v roli dramaturga podcastu. Technickou realizaci podcastu zajistilo studio POLAS na Hanspaulce.Motto diskuze podcastu, jak jej formuloval doc. Štefko: „Rozlišujme profesionální nejvyšší ligovou soutěž od poloprofesionálních a až amatérských nižších soutěží. Kluby jsou v těžké ekonomické situaci a další náklady na BOZP neunesou. Diváci chtějí profesionální fotbal za každou cenu a fotbalisté jsou novodobí gladiátoři. Risk zdraví je jejich rozhodnutí a striktní aplikace pravidel BOZP zničí každý sport. Na druhou stranu, právě v oblasti zdraví je nutno aspoň minimálně chránit i hráče, neboť nejsou otroci, ale občané atd. Právní limity v podstatě vybudovala judikatura, protože zákon přímo aplikovatelný není. Rozhodující je samozřejmě rozhodčí praxe sportovních soudů. Málokterý sportovec-fotbalista jde ke státnímu soudu. Judikatura sportovních soudů však není veřejná.“Dr. Pavel Hamerník dodává: „Sport funguje v rámci své autonomie, a podstatou sportovního práva je tedy najít rovnováhu, kam až může obecné právo zajít a regulovat daný sport. Pravidla hry jsou obecně ponechávána v režii sportovních asociací, jde o tradici, kterou za účelem zábavy nechce nikdo měnit. Ke kompletnímu zákazu skluzů či hlavičkování apod. asi nedojde. Nicméně před časem byly podány hromadné žaloby vůči sportovním asociacím, včetně FIFA, kde jsou obviňovány z nedostatečné úpravy pravidel těchto asociací týkající se předčasného návratu do hry po otřesu mozku. Tato problematika je typickým průsečíkem, kdy už zásah státu může či nemusí být benefitem pro sport a bezpečnost. Někteří autoři vidí mediaci při řešení těchto sporů jako lepší variantu než jít k soudům, jelikož se řada subjektů může bavit nekonfliktně, jak nejlépe věci řešit. Tím se dostáváme do soukromé sféry. Se soukromou sférou souvisí vámi uváděné cesty ke sportovním soudům, tj. pokud budeme mluvit o arbitráži, např. Rozhodčího soudu pro sport (CAS). Většinou zde jde myslím spíše o majetkové otázky, tedy zranění hráčů je řešeno s ohledem na spor ze smlouvy apod.“ Paní Mgr. Markéta Vochoska Haindlová se v podcastu bude zabývat tématem Fotbaloví hráči a jejich status OSVČ a rozvede otázky: Jaké je pracovněprávní postavení hráčů ve vztahu ke klubu? Proč je pro hráče nevýhodné, že jsou vedeni jako OSVČ? Jak by se změnilo postavení hráčů, pokud by byli zaměstnanci klubu? Jaké výhody by zaměstnanecký poměr hráčům přinesl? Jaká je praxe ve světě, jak na tuto problematiku nahlíží FIFA? Jaká je úprava bezpečnosti práce fotbalových hráčů.Přejeme vám příjemný poslech!