Vltava

V prvním díle si Lucie si o zednářských legendách povídá se spisovatelem Petrem Stančíkem. O faktografický výklad nejranějších legend se stará historička Jana Čechurová a o své zkušenosti a drobnosti z každodenní zednářské praxe se podělí zednář a historik Ric Berman.

Zednáři zanechali nesmazatelnou stopu na architektuře, designu i celých architektonických slozích. O nich a o tom, jak “číst” architekturu hovoří teoretik Adam Štěch. Vybavena znalostmi se Lucie vydává na procházku Prahou po zednářských památkách s průvodkyní Květoslavou Navrátilovou.

Petr Stančík prý sám několik tajných společností založil. Jak to s nimi dopadlo? S Lucií si ve třetím díle povídají o literárních procesech, které zahrnují mystiku a mysterium tajných spolků. Jana Čechurová pak nabízí dobovou perspektivu zlatého věku Zednářů první poloviny 20. století.

O pohnutém osudu zednářských loží v průběhu turbulentního 20. století si Lucie povídá s historičkou janou Čechurovou. Pomocí rozhlasového archivu tako přibližuje dobové vzpomínky Hany Dvořákové, nebo reportáž z pohřbu Jana Masaryka.

V posledním díle se Lucie věnuje Zednářské současnosti. Právě o ní hovoří s Velikým mistrem Veliké lóže České republiky Liborem Adamcem. Co znamená být Zednářem dnes? Jak probíhají a k čemu se dají přirovnat zednářské rituály? A co je pravdy na zobecňujícím tvrzení, že Zednáři ovládají svět?

Přestože je víra v Boha spojována s láskou a odpuštěním, může taková náboženská výchova, která je přísná, striktní a represivní, vyvolat v člověku strach, způsobit bolest, a nakonec i dlouhotrvající náboženské trauma, jak dokazuje mimo jiné fenomén božích vnoučat. Kdy víra místo toho, aby pomáhala, zraňuje? Co způsobuje náboženské trauma? A jak se s ním vypořádat?

Benevento, město Samnitů, Langobardů a hodných čarodějnic. Magie a lékařství na italském Jihu.

Trojice drobných a zábavných povídek vás znovu přesvědčí o mistrovství a literární hravosti Karla Čapka. Texty vybrané z antologie Povídek o zvířatech a lidech jsou důkazem srdečného zájmu Karla Čapka o němé tváře.

Saša Michailidis se ptá hostů na Stevena Spielberga a nejen jeho nový film Den odhalení. Jaká je role dystopické literatury v současném nejistém světě? Budovy Národní galerie Praha a jejich výstavní snahy i možnosti. A taky vás vezmeme na prázdninový roadtrip za novým cirkusem, současným tancem a pouličním divadlem.

Móda je sociologický fenomén, módou říkáme, kdo jsme a kde jsme. Teorii i dějiny módy studovala na Univerzitě La Sapienza v Římě. Teď o ní píše do česko-slovenské mutace časopisu Vogue. „Snažím se přinášet texty, které mají hlubší kontext. V dnešní době by to mělo být běžnou součástí moderního lifestylu,“ konstatuje ve Vizitce. Jaké etické aspekty módy jsou pro ni zásadní? A jde v módě najít něco víc než jen bulvár a lesk? Ptá se Karolína Koubová.

S uskupením Prague Cello Quartet hrají koktejl různých hudebních chutí. Funguje už dvacet let a v prvopočátku bylo jedním z cílů proslavit violoncello jako nástroj. Mimo to je také koncertním mistrem Státní opery Praha. Sám hraje na tři sta let staré violoncello původem z Itálie a myslí si, že současný hudebník by měl vedle hraní umět pracovat také se sociálními sítěmi. Sám je ovládá výborně, jejich videoklipy zhlédly desítky milionů lidí po celém světě, nejvíce pak v Asii.

Saša Michailidis se ptá amerikanistky Hany Ulmanové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a literárního kritika a šéfredaktora Deníku Alarm Jana Bělíčka. Vltava uvede od konce června v Četbě s hvězdičkou Příběh služebnice od Margaret Atwoodové. Jakou roli hrají dystopické romány v době koncentrace moci a bohatství, klimatické krize, technologických proměn a rostoucí společenské nejistoty? Dokážou nabízet odpovědi na to, co se kolem nás děje?

Vydejte se s Lucií Korcovou do spletité historie i současnosti Svobodných Zednářů. Kdo byli Zednáři v historii a kdo jsou dnes? Jakou stopu zanechali v literatuře, umění a architektuře? Najdou se jistě i otázky, na které se nám nepodaří nalézt odpověď, ale přeci jen, kdo by neměl rád tajemství?

Jak skloubit pracovní život s rodinou, překvapení z násilné reakce nebo smutek a deprese zapíjené alkoholem. To jsou podle ní nejčastěji témata, se kterými se klienti do Ligy otevřených mužů vypraví. „Ve společnosti je spoustu mužů, kteří nejsou vidět,” připomíná ve Vizitce. Jak přesměrovat agresi v něco pozitivního? Proč se ze Dne otců stává podle ní spíš Den dětí? A co je cílem projektu s názvem Pečující muži? Ptá se Ondřej Cihlář.

Slouží farář Alois Sassman.

S profesorem Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy napříč národy i náboženskými konfesemi.

Saša Michailidis se ptá Svatomíry Fojtové z Knihovny Jana Drdy v Příbrami a ředitelky Městské knihovny Tábor Zuzany Sedlákové. V předvánočním Salonu Echa24 se zástupci knižního trhu zaznělo, že knihovny se často snaží podchytit čtenáře bestsellerem a neplní tedy své poslání, totiž nabízet především kvalitní literaturu. Jak tedy knihovny doplňují fond? Jaké představy o kvalitních titulech mají knihovníci a jaké čtenáři? Repríza ze 13. 1. 2026.

Je spoluautorem knihy Hypernormal: Jak si zachovat suverenitu v éře umělé inteligence. AI přepisuje pravidla a otázkou není, jak to zastavit, ale jak v tomto novém normálu neztratit sám sebe. „Měli bychom k umělé inteligenci přistupovat jako ke stroji,“ konstatuje ve Vizitce.

Blíží se léto, pro mnohé čas dovolených, cest a plánů. Těšíte se, až zamíříte k moři, do hor, na chalupu, do města, které ještě neznáte. Na změnu prostředí a pár dnů bez pracovních porad, e-mailů, domácích povinností, případně nekonečných seznamů úkolů.

Saša Michailidis se ptá historičky a vedoucí Archivu Národního muzea Kláry Woitschové a návrhářky tkanin Evy Jandíkové. V Národním muzeu je výstava s názvem S šifrou ÚLUV. Ústředí lidové umělecké výroby podporovalo a ochraňovalo lidovou tvorbu v Československu. Ale také významně ovlivňovalo představy o tom, co je kvalitní design, dobrý vkus a česká tradice. Jak dnes hodnotit odkaz této instituce? Kde končí inspirace folklorem a začíná pouhá stylizace?

Nářečí se věnuje přes třicet let. Tak dlouho také pracuje v dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd, které dnes i vede. Říká, že si lidé často to, že mluví nářečím, neuvědomují a ve Vizitce taky popisuje, jak došlo k některým nářečovým odlišnostem. Pokud se člověk chce zapojit do aktuálního průzkumu toho, jak v České republice mluvíme, může vyplnit dotazník na webu Mapovaninareci.cz.

Saša Michailidis se ptá redaktorky Vltavy Zuzany Filípkové a kulturního redaktora Marka Gregora, který je dlouhá léta spjatý s časopisem Reflex. Dnes se vracíme do Benátek na bienále, abychom se věnovali podstatě této významné mezinárodní přehlídky současného umění. Před měsícem jsme totiž upřednostnili politickou rovinu. Jaké pavilony zaujaly a proč? A kteří umělci a jejich díla se jeví letos jako nejzajímavější?

Režisérka a pedagožka Zoja Mikotová vypráví o tom, jaká byla její cesta k divadlu, jak bývá pro mladé režiséry občas těžké zakotvit v tom správném kolektivu a jaký smysl vidí ve vysokoškolském vzdělávání neslyšících, u jehož zrodu stála.

Jeho snímky jsou k vidění v komorní Galerii Havelka a také o kousek dál na Praze 1 v Galerii Forografic. Jde o výstavy Mezi tělem a duší a Fotografie je jako švihání do proutkem do potoku času. Začínal jako samouk. Dnes je významnou postavou české fotografie. Založil časopis Fotograf, který byl svého času distribuovaný do třiceti zemí světa.

Káže kazatel Lukáš Sochor.

Martin Scorsese, jeden z nejuznávanějších režisérů současnosti, který nedávno natáčel v Česku svůj nový film What Happens at Night. O jeho vztahu k víře, duchovních přesazích jeho filmů i poselstvích, které přináší, bude v dnešním Krédu mluvit Matěj Senft se svými dvěma hosty: filmovými kritiky Kamilem Filou a Lukášem Jirsou.

Jak se český Žid jménem Siegfried Kapper stal vyslancem srbské epiky. Co Čechy v 19. století na Srbsku tolik lákalo? A uspělo českožidovské hnutí, nebo ne?

Ve 33. dílu podcastu Taktovka vás Jana Trojanová pozve do atmosféry Talichova salónku pražského Rudolfina, kde se v rámci cyklu Přijďte dřív! setkávají posluchači s umělci před koncertem Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Spolek dobrovolných hasičů v Jankovicích už má uniformy, přílbice i stříkačku. Jen jedna věc jim schází...

Saša Michailidis se ptá hostů na dění v Knihovně Václava Havla, která stále ještě vstřebává nedávnou krizi, kdy téměř celý tým pracovníků dal výpověď kvůli řediteli Tomáši Sedláčkovi. Co by taková instituce vlastně měla být? Tuzemská města se snaží znovu vracet význam vodě a u svých řek upravují náplavky, co z náplavky dělá skutečně kvalitní veřejný prostor? Před sto lety se narodila Marilyn Monroe. Byla herečkou, sexsymbolem nebo obětí Hollywoodu?

V květnu uplynulo sto padesát let od úmrtí českého historika, politika, spisovatele i organizátora veřejného, kulturního a vědeckého života – Otce národa. O jeho odkaz se stará nejen na zámku Maleč, kde pobýval Palacký až do své smrti. „Byl nositelem hodnot, které nejen sdílel ve svém díle, ale také je žil,“ říká ve Vizitce. Jaké nátury byl František Palacký jako člověk? A jak ho živě přiblížit dnešním mladým lidem? I na to se ptá Karolína Koubová.

Saša Michailidis se ptá šéfredaktora Fotobanky ČTK, předsedy poroty Czech Press Photo 2025 Petra Mlcha a Jana Mihalička, freelance fotografa, dříve fotoreportéra LN a časopisu Týden. The Washinghton Post oznámil mohutné propouštění stovek zaměstnanců, včetně podle všeho všech devíti vlastních fotografů, o práci přišla patrně i polovina fotoeditorů. Repríza z 5. 2. 2026.

V pěti bydlí v bytě o výměře 37,5 metrů čtverečních. Když vlastní bydlení hledali, věděli, že chtějí mít stropy do výšky, aby mohli prostor využít. Inspirovali se na Pinterestu i v japonských hotelích. „Věcí je míň a je to super. Každý se stěhoval s dvěma krabicemi. Zbavili jsme se i knížek, každému zbylo šest kousků, ke kterým má opravdu vztah,“ doplňují ve Vizitce. Jak se bydlí v malém prostoru a jak mu přizpůsobit svůj životní styl? Ptá se Ondřej Cihlář.

Saša Michailidis se ptá bývalého předsedy správní rady Knihovny Václava Havla, komentátora, novináře a disidenta Jana Macháčka a novináře a filozofa Petra Fischera. Knihovna VH zažívá krizové okamžiky. Většina zaměstnanců podala výpověď, ředitel Tomáš Sedláček je kritizován kvůli způsobu vedení knihovny a odešli také někteří členové správní rady i významní podporovatelé instituce. Co má vlastně Knihovna VH být? Jak pečovat o Havlův odkaz?

Po letech strávených mezi Paříží, Londýnem a Buenos Aires zavítala do Prahy. Natočila na dvacet velmi ceněných snímků a je autorkou žánru cinéma verité. I když sama říká, že ji zajímají hlavně lidi, vytvořila také portréty měst jako Mexico City, Avignon nebo Havana. „Ten trik je v tom, že většinou najdete, když moc nehledáte. Když se vám objeví něco absolutně jiného, co jste neměli v hlavě, a cítíte, že to má sílu, tak za tím jdete,“ popisuje ve Vizitce.

Saša Michailidis se ptá architektky Andrey Rampasové ze studia Chybík + Krištof a architekta, urbanisty Martina Krupauera z ateliéru A8000. Města se znovu vrací ke svým řekám a snaží se budovat a upravovat náplavky. Jak břehy využít pro každodenní život? Co dělá z náplavky skutečně kvalitní veřejný prostor? Jak skloubit potřeby obyvatel, návštěvníků i samotné řeky? A jak se vyhnout tomu, aby všechny nové náplavky vypadaly stejně?

Úspěchy Divadla bratří Formanů, doba, kdy si z Ameriky s dvojčetem Matějem přivezli skateboard, porevoluční devadesátá léta a začátky kočování. O tom všem je řeč ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem. „Limitem u kočovného divadla je věk, soustředěnost a schopnost překonávat těžkosti, ale taky doba,“ konstatuje. Jak navazovalo Divadlo bratři Formanů ve Francii, kam jezdí dodnes? A proč se letošní festival ARENA přesouvá na Štvanici? Repríza z 30. 4. 2026.

Saša Michailidis se ptá Šárky Jelínek Gmiterkové z Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MUNI a Tomáše Hubáčka z Národního filmového archivu. Hrála ve filmech jako Páni mají radši blondýnky, Slaměný vdovec, Někdo to rád horké nebo Mustangové. Připomínáme si sto let od narození Marilyn Monroe.

Ve své tvorbě vychází z dokumentu a reportáže, dělá také módní fotku a Výstava Bez konce a začátku v prostorách funkcionalistické Volmanovy vily spadá do její volné tvorby. Navazuje s ní na dvě poslední samostatné výstavy v negalerijních prostorech – opuštěné části klášteru Rajhrad a vyhořelé prádelně v areálu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

v. z evangelického kostela v Bystříci. Slouží farář Ladislav Devečka spolu s farářkou Evou Devečkovou.

V dánském filmu duchovní svět existuje: Od Dreyerovy Panny orleánské k současné farářské rodině, která jde po velmi tajemných cestách Páně.

Do domácnosti chudého truhláře vstupuje nový nájemník. Renz je učitelem matematiky, ovšem bez zaměstnání, které by odpovídalo jeho představám. Seznamuje se s truhlářovou dcerou Annou. Začne si pohrávat s její naivitou. Rozdmýchává představy o její kráse a talentu, které ji předurčují pro život v blahobytu. Realita je ale neúprosná. A pád na tvrdou zem bolestivý. Pro Renze i pro Annu.

Saša Michailidis se ptá hostů na regionální galerie a jejich akvizice, tedy snahy výstavních domů doplňovat své sbírky. Zlínské filmové ateliéry, které výrazně přispěly k rozvoji československé kinematografie, vznikly před devadesáti lety. Udržitelnost a ekologie v podání tuzemského knižního trhu.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je zakládajícím členem multižánrové kapely Eggnoise, frontmanem projektu The Odd Gifts a spoluautorem dětských hudebně divadelních představení Krev není voda nebo Žirafy netančí. „Je možné vytvořit pozitivní hudbu, která nebude kýčová. V Čechách je díky undergroundu citlivost proti kýči poměrně vysoká,“ uvádí ve Vizitce.

Saša Michailidis se ptá ředitelky Galerie hl. m. Prahy Magdaleny Juříkové a ředitele Galerie moderního umění v Hradci Králové Františka Zachovala. GHMP představuje v Městské knihovně výběr ze svých akvizic. Výstava potrvá do konce srpna. Nová díla do sbírek ale pořizují i další české galerie, třeba GMU v Hradci Králové. Jak dnes veřejné galerie rozhodují o tom, co má zůstat zachováno pro budoucnost?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Storytelling je umělecká disciplína, při které se nevyužívají kostýmy, rekvizity ani pevně daný text. Hlavní roli má příběh a partnerem vypravěče je publikum. History telling chápou jako vyprávění moderních dějin skrze konkrétní lidské osudy, konkrétně mladých signatářů Charty 77 Lilian Landové a Jiřího Chmela. Nejde jim o výklad dějepisu nebo o ilustraci historických faktů, ale o přiblížení situací, v nichž se lidé museli rozhodovat v podmínkách tlaku, strachu a nejistoty. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rozhlase se specializuje na nahrávání vážné hudby a během své práce spolupracuje se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Nedávno v Paříži absolvovala prestižní dílnu věnovanou imerzivnímu zvuku. Jaká to byla zkušenost? „Zjistila jsem, co imerzivní zvuk přináší, v momentě, kdy mi ho sebrali. Nejbolestivější pro mě bylo z imerzivního zvuku tu samou nahrávku poslouchat zase zpátky ve stereu,” popisuje ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá ředitele Státního okresního archivu Zlín Davida Valůška a režisérky, dokumentaristky Hany Pinkavové. Filmové ateliéry Zlín vznikly před devadesáti lety. A připomínat se to bude i na letošním mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež, který začne ve Zlíně 28. května. Jak to tedy bylo se založením tamějších ateliérů? A jak přispěly k rozvoji animace, reklamy a trikového filmu? Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Divadla Spejbla a Hurvínka, kde je ředitelkou, chodila už jako malá. Pracovali tu totiž její rodiče Helena Štáchová a Miloš Kirschner. Letos zkraje května oslavila postavička Hurvínka sto let. I když se dnes považuje za dětskou loutku, zrodila se původně z kabaretního umění pro dospělé publikum. Taťulda Spejbl je jen o šest let starší a i když má divadlo několik desítek Spejblů a Hurvínků, stále jsou z lipového dřeva. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Radky Hájkové z ekologického nakladatelství Walden Press a Lukáše Tykala z nakladatelství Fraus Klett, které se specializuje na vydávání učebnic. Při pohledu na plné a neustále obměňované regály v knihkupectvích i laika napadne, jestli knih není moc. I podle expertů se vydává více titulů, než je domácí trh schopen pojmout. Kde končí knihy, o které už není zájem? Jak se přistupuje k jejich recyklaci? Dokážou se aktéři na knižním trhu chovat udržitelně?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.