EPISODE · Jul 25, 2023 · 1H
Prokop Remeš - Kognitívna disonancia a Abraham (Sila biblický príbehov 3/3)
from D3 Podcast · host D3
Prokop Remeš - Kognitívna disonancia a Abraham na D3 pobyte 2023. Tretia z troch prednášok v rámci série "Sila biblických príbehov". Abraham, Sára, Hagar (Gen 21,1 - 21; 22,1 - 19) Vzájemný vztah věroučné a psychologické roviny biblických příběhů lze označit jako vzájemně se doplňující paralelismus. I když někdy může nabývat překvapivých tvarů. Například vyprávění o Abrahamovi a jeho synu Izákovi. Jde zejména o scénu, kdy Abraham přichází na horu Mórija a chystá se zabít svého syna jako zápalnou oběť určenou Bohu (Gen 22,1 - 19). Křesťané si zvykli vyrovnávat se s touto situací velmi rychle. Mluví o Abrahamově zkoušce, pochválí Abrahama jako vzor poslušné víry a jdou dál. V našich skupinách ale někdy klademe otázku: „Kdybych byl kněz a přišel by za mnou muž se žádostí o požehnání, aby měl sílu zabít své dítě, protože ho o to žádá Bůh, dal bych mu své požehnání? A kdyby se odvolával na Bibli a poukazoval na to, že takové činy Bůh občas na lidech žádá, požehnal bych mu?“ Všichni věřící v našich skupinách tuto myšlenku odmítli. I když před tím hájili Abrahamovu poslušnost a odhodlání zabít svého syna, tohoto muže by poslali na psychiatrii. Není to ale rozpor? Tvrdit, že tehdy to Bůh na Abrahamovi chtěl, a současně tvrdit, že nyní už to Bůh chtít nemůže? Je nesporné, že příběh z hory Mórija ukazuje velkou Abrahamovu horlivost pro Boha. Současně ale ukazuje, že naše náboženská horlivost nemusí reprezentovat skutečnou Boží vůli. Jak je patrné z příběhu, Bůh si Izákovu smrt NEPŘÁL a Abraham – zjevně - i když horlil pro Boha, faktickou Boží vůli rozpoznat nedokázal. Myslel si, že Bůh chce Izákovu smrt, ale on chtěl zkoušku. To je těžký problém a otázka, kdy k člověku hovoří skutečně Bůh a kdy člověk si jen myslí, že Boží vůli v sobě bezpečně rozpoznává, vyvstává při čtení Abrahamova příběhu pro každého z nás s velkou naléhavostí. Pokud přijmeme, že Bůh nechtěl Izákovu smrt (byť Abraham byl přesvědčen, že si ji žádá), co ale mohlo být nejhlubším důvodem, že Abraham četl Boží vůli “špatně”? Klam a lež je přece atribut ďábla, nikoliv Boha, z jakých důvodů se tedy Abrahamův “omyl” mohl odvíjet? A může být pro nás Abrahamův příběh i v tomto kontextu a v dnešní době obohacující inspirací?
What this episode covers
Prokop Remeš - Kognitívna disonancia a Abraham na D3 pobyte 2023. Tretia z troch prednášok v rámci série "Sila biblických príbehov". Abraham, Sára, Hagar (Gen 21,1 - 21; 22,1 - 19) Vzájemný vztah věroučné a psychologické roviny biblických příběhů lze označit jako vzájemně se doplňující paralelismus. I když někdy může nabývat překvapivých tvarů. Například vyprávění o Abrahamovi a jeho synu Izákovi. Jde zejména o scénu, kdy Abraham přichází na horu Mórija a chystá se zabít svého syna jako zápalnou oběť určenou Bohu (Gen 22,1 - 19). Křesťané si zvykli vyrovnávat se s touto situací velmi rychle. Mluví o Abrahamově zkoušce, pochválí Abrahama jako vzor poslušné víry a jdou dál. V našich skupinách ale někdy klademe otázku: „Kdybych byl kněz a přišel by za mnou muž se žádostí o požehnání, aby měl sílu zabít své dítě, protože ho o to žádá Bůh, dal bych mu své požehnání? A kdyby se odvolával na Bibli a poukazoval na to, že takové činy Bůh občas na lidech žádá, požehnal bych mu?“ Všichni věřící v našich skupinách tuto myšlenku odmítli. I když před tím hájili Abrahamovu poslušnost a odhodlání zabít svého syna, tohoto muže by poslali na psychiatrii. Není to ale rozpor? Tvrdit, že tehdy to Bůh na Abrahamovi chtěl, a současně tvrdit, že nyní už to Bůh chtít nemůže? Je nesporné, že příběh z hory Mórija ukazuje velkou Abrahamovu horlivost pro Boha. Současně ale ukazuje, že naše náboženská horlivost nemusí reprezentovat skutečnou Boží vůli. Jak je patrné z příběhu, Bůh si Izákovu smrt NEPŘÁL a Abraham – zjevně - i když horlil pro Boha, faktickou Boží vůli rozpoznat nedokázal. Myslel si, že Bůh chce Izákovu smrt, ale on chtěl zkoušku. To je těžký problém a otázka, kdy k člověku hovoří skutečně Bůh a kdy člověk si jen myslí, že Boží vůli v sobě bezpečně rozpoznává, vyvstává při čtení Abrahamova příběhu pro každého z nás s velkou naléhavostí. Pokud přijmeme, že Bůh nechtěl Izákovu smrt (byť Abraham byl přesvědčen, že si ji žádá), co ale mohlo být nejhlubším důvodem, že Abraham četl Boží vůli “špatně”? Klam a lež je přece atribut ďábla, nikoliv Boha, z jakých důvodů se tedy Abrahamův “omyl” mohl odvíjet? A může být pro nás Abrahamův příběh i v tomto kontextu a v dnešní době obohacující inspirací?
NOW PLAYING
Prokop Remeš - Kognitívna disonancia a Abraham (Sila biblický príbehov 3/3)
No transcript for this episode yet
Similar Episodes
Mar 26, 2026 ·1m
Jan 2, 2026 ·47m
Dec 21, 2025 ·46m