podCARITASt

"V Indii jsem se naučila pouštět věci. Zjistila jsem, že je nemusím vždycky naplánovat já, ale že mohou prostě plynout."Cesty Caritas jsou letní podcastová série, ve které naši studenti sdílejí zkušenosti z dlouhodobých odborných praxí v Česku i zahraničí.V závěrečném díle letošní série mluví studentky Sociální a humanitární práce Julie Tomáštíková a Anežka Pavlíková o své tříměsíční putovní praxi v indickém státě Maháráštra. S moderátorkou Eliškou Zacharovou sdílejí zkušenosti ze čtyř různých organizací i to, jak se jako dvojice připravovaly na společnou cestu a střídání prostředí.V této epizodě uslyšíte:jak se připravovaly na tříměsíční společnou cestu a proč si před odjezdem otevřeně pojmenovaly, co by mezi nimi mohlo způsobovat napětí,jak fungují svépomocné skupiny žen a co jejich členkám přináší společné spoření,jak Julie s Anežkou představovaly indickým studentům krizové plánování při povodních,co je praxe v Indii naučila o flexibilitě, komunikaci a pohledu na životní situace lidí kolem nich.Poslechněte si závěrečný díl letošní série Cesty Caritas a zjistěte, co může několikaměsíční praxe na druhém konci světa přinést budoucím sociálním a humanitárním pracovníkům.

"Na praxi jsem zjistila, že nejdůležitější je trpělivost a upřímnost - prostě klientům přiznat, jak se v dané situaci cítím."Cesty Caritas jsou letní podcastová série, ve které naši studenti sdílejí zkušenosti z dlouhodobých odborných praxí v Česku i zahraničí.Ve čtvrtém díle mluví studentka Sociální práce Kateřina Matasová o své dvouměsíční praxi v Centru duševního zdraví. S moderátorkou Eliškou Zacharovou sdílí, co ji tato zkušenost naučila o práci s lidmi s duševním onemocněním i o vlastní roli budoucí sociální pracovnice.V této epizodě uslyšíte: jak funguje multidisciplinární spolupráce v Centru duševního zdraví, proč je při navazování vztahu s klientem důležitá trpělivost a respektování jeho hranic, jaké zkušenosti Kateřina získala také na krizové lince a při práci s lidmi s duální diagnózou, proč pro ni byla během praxe důležitá upřímnost a co se naučila o situacích, které nemají okamžité řešení.Poslechněte si čtvrtý díl letní série Cesty Caritas a zjistěte, co může dlouhodobá odborná praxe přinést budoucím sociálním pracovníkům.

"V Americe jsou ke spolupráci se studenty mnohem otevřenější. Právě tato otevřenost sociálních pracovníků pak podle mě probouzí důvěru i v samotných klientech."Cesty Caritas jsou letní podcastová série, ve které naši studenti sdílejí zkušenosti z dlouhodobých odborných praxí v Česku i zahraničí.Ve třetím díle vypráví studentka Sociální práce Viktorie Tereza Šupíková o své dvouměsíční stáži v americké organizaci New Beginnings. S moderátorkou Eliškou Zacharovou mluví o tom, proč je důležité zapojovat studenty přímo do praxe a jak se z počátečních obav z angličtiny postupně stala přirozená součást každodenní práce.V této epizodě uslyšíte:v čem spočívá stínování krizových intervencí a proč je pro studenta cenné sledovat práci sociálního pracovníka přímo v akutních situacích,jak Viktorie postupně získávala jistotu v angličtině a aktivně se zapojovala do práce s klienty,v čem se liší přístup k odborným praxím v USA a v Česku,jakou roli hraje při náročné práci s traumatem psychohygiena a sdílení zkušeností se spolužáky.Poslechněte si třetí díl letní série Cesty Caritas a zjistěte, co může budoucím sociálním pracovníkům přinést dlouhodobá praxe v zahraničí.

"Jako Romka pracující s romskou komunitou jsem měla obrovskou výhodu. Bariéry padly téměř automaticky a děti si mě hned oblíbily."Cesty Caritas jsou letní podcastová série, ve které naši studenti sdílejí zkušenosti z dlouhodobých odborných praxí v Česku i zahraničí.Ve druhém letošním díle mluví studentka Sociální práce Šarlota Baliarová o své praxi v brněnské organizaci IQ Roma Servis. S moderátorkou Eliškou Zacharovou sdílí, jak funguje předškolní klub pro děti ze sociálně vyloučených lokalit a proč pro ni byla práce s malými dětmi zpočátku velkou výzvou.V této epizodě uslyšíte:jakou roli může hrát vlastní identita při navazování důvěry s klienty,jak funguje předškolní klub s prvky Montessori pro děti z ubytoven a azylových domů,co Šarlotu naučila práce s dětmi předškolního věku a chlapcem s vývojovou dysfázií,proč je důležité naslouchat lidem, kterých se sociální služby bezprostředně týkají.Poslechněte si druhý díl letní série Cesty Caritas a zjistěte, co může dlouhodobá odborná praxe přinést budoucím sociálním pracovníkům.

"Když jsem tam přijela poprvé, myslela jsem si, že žijeme přímo ve slumu. Později se ale ukázalo, že skutečná chudoba vypadá ještě úplně jinak."Cesty Caritas jsou letní podcastová série, ve které naši studenti sdílejí zkušenosti z dlouhodobých odborných praxí v Česku i zahraničí.V prvním letošním díle mluví studentka Sociální a humanitární práce Sára Ševčíková o své tříměsíční praxi v manilské organizaci Cribs Foundation. S moderátorkou Eliškou Zacharovou sdílí, jak vypadá každodenní život v Manile, práce s dětmi se zkušeností s traumatem i to, jaké je přicházet do zavedené organizace s vlastními nápady.V této epizodě uslyšíte:jak se připravit na několikaměsíční praxi mimo Evropu,v čem spočívá práce v rezidenční službě s dívkami, které přežily sexuální násilí,jak Sára na místě navrhla peer program pro podporu dívek při návratu do běžného života,co si z praxe na Filipínách odnesla do svého profesního i osobního života.Poslechněte si první díl letní série Cesty Caritas a zjistěte, co může několikaměsíční praxe na druhém konci světa přinést budoucím sociálním a humanitárním pracovníkům.

"Putinův režim udělal ze společnosti nic a ze člověka nikoho."Hostem poslední epizody podCARITAStu v tomto školním roce je ruský učitel a dokumentarista Pavel Talankin, spoluautor oscarového dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi.Rozhovor s Honzou Řezníčkem vznikl během návštěvy Pavla Talankina na CARITAS v době, kdy byl film teprve nominovaný na Oscara.Pavel Talankin v dokumentu zachytil, jak se po začátku ruské invaze na Ukrajinu proměňovalo prostředí školy, ve které pracoval, i jak se do vzdělávání dostávala státní propaganda.V epizodě uslyšíte:proč začal proměny ve škole natáčet,jak se jako běžný učitel dostal do situace, kdy musel opustit Rusko,proč pro něj není jednoduché přijmout označení "hrdina",jak přemýšlí o důvěře, odpovědnosti a svobodě.Za tlumočení rozhovoru děkujeme doc. Zdeňce Vychodilové, vyučující ruštiny na CARITAS a Filozofické fakultě UP v Olomouci.Poslechněte si rozhovor o tom, co se může stát, když se vzdělávání stane nástrojem moci a proč má smysl hledat pravdu a zajímat se o svět kolem nás.

"Každý zvládne něco jiného. Je to jako gumička - různě ji natáhnete, ale jedna zvládne pět centimetrů a jiná deset. A tak je to s klientem i s pečujícím. Je důležité myslet na to, aby ta gumička nerupla."Stárnutí populace se týká nás všech - ať už jako seniorů, rodinných pečujících nebo pracovníků v sociálních službách. V nové epizodě podcastu se na toto téma díváme z pohledu sociologie i každodenní praxe.Moderátor Honza Řezníček si k mikrofonu pozval Michaelu Kvapilovou Bartošovou, vyučující na CARITAS, Helenu Vránovou, ředitelku Centra sociálních služeb Prostějov, a Zdeňku Hrubou, vedoucí sociálních služeb Charity Zábřeh. Společně mluví o tom, jak zajistit důstojnou péči v době, kdy seniorů přibývá a sociální služby čelí stále větším nárokům.V této epizodě uslyšíte:proč sociologie nevnímá stáří jako jednolitou kategorii a jaký je rozdíl mezi "třetím" a "čtvrtým" věkem,kdy už domácí péče nestačí a jak poznat, že je čas hledat další formy podpory,jak podpořit neformální pečující, aby v náročné roli nezůstali sami,jakou roli mohou v péči o seniory hrát technologie a kde zůstává lidský kontakt nenahraditelný.Poslechněte si rozhovor o stáří, péči, lidské důstojnosti a o tom, jaké výzvy čekají jednotlivce, rodiny i sociální služby v příštích letech.Tento díl vznikl ve spolupráci s Olomouckým krajem.

"Prvotní myšlenka, že někomu nabídnu domov, svůj čas a svou lásku, nestačí. Je potřeba být dobře ukotven, znát sebe samotného a jít do toho s tím, že to je spíš terapeutické rodičovství."V nové epizodě sdílí svůj kariérní příběh naše absolventka Petra Chromková, sociální pracovnice a terapeutka.Její cesta vedla z poválečného Kosova, kde začínala jako řidička a postupně se dostala k vedení humanitárních programů, až k práci s traumatem a vlastní zkušenosti s pěstounstvím.S Hanou Štěpánkovou mluví o tom, proč v pěstounské péči nestačí jen láska, jak důležité je znát vlastní hranice a proč jsou psychohygiena a supervize pro pomáhající pracovníky "alfa a omega".V této epizodě uslyšíte např. : jak se Petra dostala od řízení auta v Kosovu k vedení humanitárních programů,proč může být "hození do vody" vykoupeno vyhořením,v čem spočívá podstata terapeutického rodičovství,proč supervize není známkou selhání, ale součástí profesionality.Poslechněte si rozhovor o hranicích, pěstounství a hledání opory v pomáhající profesi.

"Ten balíček čipsů, to je pro něj největší tragédie. To, že utíká před dronem, je rutina, to dělá každý den. Ale ten balíček čipsů, ten on nemá každý den.“ Dokumentarista a náš absolvent Vojta Hönig strávil uplynulých patnáct let s kamerou v zemích východní Evropy. V rozhovoru s Honzou Řezníčkem popisuje svou cestu od sociální práce k válečné dokumentaristice a k projektu Generace Nika, který pomáhá dospívajícím na ukrajinské frontě zpracovat válečnou zkušenost skrze filmovou tvorbu.V této epizodě uslyšíte:jak projekt Generace Nika vrací hlas mladým lidem z Charkova a Chersonu a proč je v troskách důležitý i černý humor,o etice válečného dokumentaristy a o tom, proč symboly vypovídají o utrpení silněji než krev,jak zvládat návraty z válečné zóny a proč naše bezpečí v Česku není automatismus, ale výsada,zda může být film moderní formou sociální práce, která místo formulářů používá objektiv kamery.Poslechněte si epizodu o tom, že i tváří v tvář válce má smysl hledat radost a dávat lidem prostor odvyprávět svůj příběh.Generace Nika: InstagramFacebookProjekt můžete finančně podpořit na Donio.cz.

"Pamatuju si, jak jsem chodila kolem těch dveří, kde bylo napsáno ředitel. Hrozně mě zajímalo, co dělají a co mají schované v těch šanonech. Tak jsem jednoho dne prostě sebrala odvahu a zaklepala."Hana Štěpánková si v této epizodě povídá s Michaelou Hrubanovou, absolventkou Caritas a dnes také vyučující, o její profesní cestě od asistentské pozice přes práci v organizaci Člověk v tísni až k managementu v neziskovém sektoru. Rozhovor se dotýká témat, která mohou být blízká všem, kdo hledají své místo v pomáhajících profesích a přemýšlejí, zda jejich cesta musí nutně vést přes přímou práci s klienty.V rozhovoru uslyšíte např.:jak na praxi rozpoznala svůj dar pro management a proč se nebála vydat mimo klientskou práci,jaké to je stát se ředitelkou ve 30 letech a proč je v managementu důležitá pokora a zodpovědnost,zda se člověk ve vysokém vedení může stále cítit jako sociální pracovník,proč se vyplatí sebrat odvahu a aktivně se zajímat o to, jak fungují věci "pod pokličkou".Poslechněte si epizodu o odvaze, vedení a hledání vlastní cesty v sociální práci.

"V sociální práci vám nikdo nedá šablonu, podle které byste vyřešili situaci každého klienta. Neexistuje totiž jeden univerzální návod na život."Sociální práce je pestrá mozaika příběhů, na které se nelze připravit pouhým pasivním přijímáním teorie. Proto na naší škole zavádíme vzdělávací přístup Problem-Based Learning (PBL). Místo pasivního sezení v lavicích se studenti učí přímo na reálných scénářích, v týmové diskuzi a při společném hledání souvislostí. O tom, jaké to je "plavat" v novém systému výuky a proč je důležité vidět souvislosti tam, kde ostatní vidí jen izolované problémy, si Eliška Zacharová povídala se studentkami prvního ročníku Rosalií a Nelou.V epizodě uslyšíte:Lepidlo a červená nit: Proč studentky vnímají PBL jako prvek, který propojuje poznatky ze všech předmětů dohromady a dává studiu společný smysl.Od scénáře k teorii: Jak probíhá aktivní učení, kdy se studenti nejprve seznamují s reálným problémem a teprve poté doplňují potřebnou teorii v rámci samostudia.Pohled z různých úhlů: Proč v PBL není cílem najít jedno "správné" řešení, ale spíše situaci pochopit do hloubky a vytvořit si baterii různých přístupů pro budoucí praxi.Rozvoj komunikačních dovedností: V čem je pro studentky přínosné učit se vyjádřit myšlenku před ostatními, reagovat na podněty kolegů a pracovat s velkým množstvím odborných zdrojů.Poslechněte si, jak se na Caritas potkává teorie se skutečným životem a proč je hledání řešení v týmu cestou k větší odvaze i profesionalitě v sociální práci.Více o studiu na Caritas najdete na našem webu www.caritas-vos.cz.

"Nebojte se říct si o pomoc. Nejste na to sami a ta pomoc může být blíž, než si myslíte."Aplikace Záchranka už dávno není jen o lokalizaci při fyzickém úrazu. Od února 2026 nabízí v Olomouckém kraji také modul psychosociální pomoci, který reaguje na nárůst psychických krizí a nedostupnost odborníků. O tom, jak se z aplikace v mobilu stává digitální most k odborné pomoci v náročných životních chvílích, si Honza Řezníček povídal s Márií Brindzákovou z týmu aplikace Záchranka. Tento díl vznikl ve spolupráci s Olomouckým krajem.V epizodě uslyšíte:Od lokalizace k duševnímu zdraví: Proč se Záchranka rozhodla věnovat psychosociální pomoci a jak modul funguje jako "digitální rozcestník" v situacích, na které linka 155 není primárně určena.Regionální síť pomoci: Jaké konkrétní organizace uživatelé v Olomouckém kraji v aplikaci najdou.Krizová intervence v kapse: Praktický návod, jak v aplikaci vyhledat pomoc podle aktuální situace - od domácího násilí a šikany až po úzkosti, deprese či sebevražedné myšlenky.Už ne jen červené tlačítko: Co všechno dnes aplikace nabízí - od elektronické knihy túr v horách až po možnost videohovorů přímo s operátory tísňové linky.Poslechněte si, jak technologie pomáhají zkrátit cestu k odborné pomoci a proč je dobré mít tuto "KPZ v telefonu" připravenou dřív, než nastane krize.Odborně i lidsky o sociální práci v Olomouckém kraji.

Věříme, že sociální práce má sílu měnit životní trajektorie, proto jsme u příležitosti letošního Světového dne sociální práce (17. března 2026) požádali pětici odborníků, aby se s námi podělili o své pohledy na to, co se v oboru daří, kde naráží na své limity a jaké výzvy dnes před touto pomáhající profesí stojí. Z jejich osobních reflexí pak Honza Řezníček sestavil společně s Eliškou Zacharovou tuto pestrou mozaiku hlasů.Své pohledy v epizodě sdílejí:Kateřina Mikulcová, docentka sociální práce a výzkumnice (Masarykova univerzita)Martin Bednář, ředitel školy Caritas VOŠ sociálníMelanie Zajacová, vedoucí katedry sociální práce (Univerzita Karlova) a vedoucí výzkumného týmu New Leaf ČeskoMartin Šimáček, odborník na sociální začleňováníBarbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydleníV rozhovoru uslyšíte:Co je dobrá sociální práce: Od vracení důstojnosti a kontroly nad vlastním životem až po asertivní pomoc v terénu, která v mrazivých měsících zachraňuje lidské životy.Systémové limity: Proč bez stabilního finančního zázemí a dostupného bydlení zůstává sociální práce "bezmocná" a mění se v pouhé hašení požárů bez východiska.Výzvy pro budoucnost: O odvaze pojmenovat chyby v systému místo hledání selhání u jednotlivců a o nutnosti rychleji reagovat na digitální svět.Vzkazy pro studenty i praxi: O tom, proč si v náročných podmínkách hlídat schopnost být laskavý a proč k sobě teorie a praxe patří stejně neodmyslitelně jako v lékařství.Poslechněte si, proč je sociální práce nezastupitelným nástrojem proměny životů a jak i v rámci systémových limitů hledat cesty k důstojnosti a skutečné pomoci člověku.

"Pro mě je zajímavý, jak tenká hranice může být mezi odvahou a šílenstvím. Vždycky je dobré se zamyslet nad tím, co nás žene do situací, které jsou mnohem ohrožující než běžný život doma," říká v novém díle Jiří Pasz, novinář, fotograf, humanitární pracovník a také absolvent naší školy.S moderátorem Honzou Řezníčkem se tentokrát nevydávají jen za exotikou 60 procestovaných zemí, ale jdou hluboko pod povrch k tématům traumatu, duševního zdraví a psychické odolnosti. Jiří reflektuje, jak mu studium na Caritas dalo etickou a humanistickou optiku, kterou dnes vnáší i do své novinářské práce, kdy je pro něj vždy na prvním místě důstojnost člověka. Dozvíte se, proč i v těch nejtemnějších koutech světa hledá "majáky" naděje a proč je pro něj v pomáhajících profesích zásadní nezapomínat na princip kyslíkové masky: nemůžeme pomáhat ostatním, pokud sami nejsme v pořádku.V této epizodě uslyšíte:Odvaha vs. šílenství: Jak v nebezpečných zónách poznat své limity a pracovat s vlastním strachem.Etika v praxi: Proč při focení a dokumentování utrpení nesmíme z lidí dělat produkt a jak chránit jejich důstojnost.Majáky naděje: Příběh z Ugandy o muži, který vracel dětské vojáky zpět do komunity, a o setkání se zlem i dobrem.Recovery a autenticita: Osobní zkušenost s ADHD, závislostí a o tom, že i ti nejodvážnější někdy potřebují pomoc.Poslechněte si rozhovor o hledání dobra v místech, kde zdánlivě chybí naděje.

"Podcast nekončí, ale vstupuje do nové kapitoly s novými hlasy a novými pohledy," říká Terka, která po čtyřech letech symbolicky předává mikrofon svým kolegům.Nová trojice, která si podcast bere na starost, je Eliška Zacharová, Hanka Štěpánková a Honza Řezníček. Každý z nich přináší jinou perspektivu a vlastní zkušenost z praxe v oblasti sociální práce. Terka se v rozhovoru také ohlíží za svou dosavadní cestou za mikrofonem a sdílí, co jí tato zkušenost profesně i osobně dala.Co se v epizodě dozvíte?Nová éra podcastu: Kdo jsou noví moderátoři a jaká témata si mezi sebe rozdělili.Co je sociální práce: Jak chce nová sestava složit pestrou mozaiku odpovědí na tuto otázku.Výzva přijata: Co moderátory vedlo k přijetí této výzvy a s jakým očekáváním do nové éry podcastu vstupují.Highlighty a krize: Jak se z nervózní začátečnice stane moderátorka, která "rozmluví i radiátor".Poslouchejte podCARITASt a buďte u toho, když symbolicky předáváme štafetu dál.

„Přijde za vámi člověk, který je úplně rozsypaný, a za necelou hodinu odchází s vědomím, že to není tak špatné, jak se zdá,“ popisuje svou každodenní realitu Petr Nosálek. Dluhové poradenství není jen o paragrafech a splátkových kalendářích, ale především o vracení klidu a kontroly nad vlastním životem těm, kterým finance nešly úplně podle plánu. V této epizodě se podíváme pod povrch práce, která vyžaduje precizní znalost exekučního řádu a insolvenčního zákona, ale neobejde se bez hluboké lidskosti a pokory. Dozvíte se, proč je v dluhové poradně klíčové nebýt „bílopláštníkem“, který klienty soudí, ale partnerem, který jim pomůže najít cestu ven i z těch nejsložitějších situací.Hostem podcastu je Petr Nosálek, absolvent CARITAS a poradce dluhové poradny Charity Olomouc, který má v sociálních službách patnáctiletou praxi. Petr v rozhovoru odkrývá, jak se z krizové intervence dostal k budování jedné z nejrespektovanějších poraden v regionu a proč i přes kritický pohled na dnešní konzumní společnost věří, že v každém klientovi je třeba vidět především člověka se srdcem.Co se v epizodě dozvíte?Jak funguje dluhové poradenství v praxi: Od prvního zklidnění klienta až po sepisování insolvenčních návrhů.Odbornost vs. lidskost: Proč je důležité spojit znalost legislativy s láskou k lidem a přístupem bez moralizování.Příčiny dluhových pastí: Jaký vliv má finanční negramotnost, rodinné vzorce a tlak dnešní doby na iPhony či dovolené na splátky.Práce na hraně: Co obnáší komunikace s exekutory a jak se nenechat převálcovat tlakem odpovědnosti za cizí majetek.Naděje na nový začátek: Proč Petr věří, že žádný člověk není v jádru zlý a že řešení existuje pro každého.Poslouchejte podCARITASt a poznávejte svět sociální a humanitární práce.

Sociální zemědělství je téma, které do sociální práce přináší nový rozměr – spojuje pobyt v přírodě, práci na půdě a terapeutické prvky, které můžou pomoct lidem s různými potřebami najít klid, stabilitu i získat nové dovednosti. Jak to celé funguje v praxi a proč o tento obor roste zájem?V této epizodě se podíváme pod povrch konceptu Green Care (zelená péče), jehož je sociální zemědělství důležitou součástí. Dozvíte se, že nejde o náhodný pobyt venku, ale o řízenou, plánovanou a cílenou aktivitu, která vychází z individuálních potřeb klienta. Proč je pro lidi tak důležité vidět konkrétní produkt své práce, vnímat přirozený rytmus života a jak může kontakt s přírodou pomáhat při úzkostech nebo vyhoření?Hostem podcastu je Daniela Ochmannová, vyučující na CARITAS, která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje a podílí se na osvětě Green Care v České republice. Daniela sdílí nejen své zkušenosti z nizozemských sociálních farem, ale i svůj osobní příběh o tom, jak pocítila, že právě toto je její profesní cesta.Co se v epizodě dozvíte?    Proč v kontaktu s přírodou někdy „objevujeme Ameriku“.   Jaká je situace sociálního zemědělství v Česku a co chybí k jeho systémové podpoře. O plánech na založení „Klubu přátel Green Care“.Zaujalo vás téma sociálního zemědělství a Green Care? Tomuto tématu se v ČR věnují např.:Mgr. Eliška Hudcová, Ph.D. (ETF UK): Myslet na místní dobro je pro sociální zemědělství zásadnídoc. Ing. Jan Moudrý, Ph.D. (FZT JČU) – předseda Asociace sociálního zemědělstvíMgr. Daniela Ochmannová (Caritas VOŠ sociální)Poslouchejte podCARITASt a poznávejte svět sociální a humanitární práce.

V tomto díle vás vezmeme přímo do Arcidiecézní Charity Olomouc – organizace, která už dlouhodobě pomáhá lidem v našem regionu i v zahraničí. Od jejího ředitele Roberta Neugebauera uslyšíte, jaká cesta vedla k tomu, že se stal ředitelem, poslechnete si, co ACHO dnes dělá, jaké služby nabízí a s jakými výzvami se v současnosti potýká.

Ambasador onkologických pacientů – nová role, která má přinášet pacientům větší podporu, porozumění a lidskost v náročném období léčby. Jak přesně funguje? Proč pozice vznikla, co nabízí a jak může podpořit průběh celé léčby? A jaké to je, když tuto pozici zastává někdo, kdo si onkologickým onemocněním prošel sám?O tom uslyšíte od docentky Hany Študentové, primářky Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, která tuto pozici vytvořila a od Věry Zukalovou, první ambasadorky onkologických pacientů v České republice.

Jdeme autistům naproti, z. s., zkráceně JAN – nezisková organizace, kterou založili manželé Jandekovi poté, co se jim narodila dcera Maruška s poruchou autistického spektra. JAN nabízí pomoc, podporu a poradenství rodinám, které se s autismem setkávají. V říjnu 2025 navíc otevřel v Olomouci nové komunitní centrum. Jak velkou podporou může být právě pro rodiny a jaká myšlenka a potřeba za jeho založením stála? O tom uslyšíte od Markéty Jandekové, ředitelky a zakladatelky organizace.

Humanitární právo – soubor pravidel, která mají i ve válce chránit lidskost . Mluví se o něm v souvislosti s válečnými zločiny, ale málokdo ví, co přesně znamená a koho se týká. Proč vůbec vzniklo a jak funguje v praxi? Jak se vyšetřují válečné zločiny a má dnes humanitární právo ještě sílu něco změnit? O tom uslyšíte v tomto rozhovoru s Petrem Stejskalem, odborníkem na mezinárodní humanitární právo, odborným asistentem na Právnické fakultě Univerzity Palackého a externím vyučujícím na Caritas.

🇨🇿 CZJak vypadá pomoc lidem i celým komunitám, když země čelí válce? Sagit a Ruth, dvě izraelské sociální pracovnice a vysokoškolské pedagožky z Bar-Ilan University sdílejí své zkušenosti s krizovou intervencí a dlouhodobou podporou v době ozbrojeného konfliktu.Mluví o konceptu sdílené traumatické reality, kdy pracovníci i klienti čelí stejným hrozbám, o riziku sekundární traumatizace i o tom, jak důležitá je péče o pomáhající. Představují také izraelské modely krizové intervence – Basic PH a MAS.🇬🇧 ENWhat does helping individuals and entire communities look like when a country is facing war? Sagit and Ruth, two Israeli social workers and university lecturers from Bar-Ilan University, share their experiences with crisis intervention and long-term support during armed conflict.They talk about the concept of shared traumatic reality, in which both professionals and clients face the same threats, the risk of secondary traumatization, and the importance of caring for the helpers themselves. They also introduce Israeli models of crisis intervention – Basic PH and MAS.

Den duševního zdraví – den, který každoročně připadá na 10. října a který nám připomíná, že pečovat o své duševní zdraví je stejně důležité, jako o to fyzické. Hostem této epizody je Táňa Reháková, terapeutka a provozní ředitelka organizace NePornu, od které uslyšíte, jak se o sebe starat, jak ustát tlak okolností, které se dějí ve světě a jak může duševní zdraví ovlivnit sledování pornografie.

Centrum Ostrůvek je příspěvková organizace Olomouckého kraje, která má od roku 2024 registraci na tři typy sociálních služeb: Domov pro osoby se zdravotním postižením, Odlehčovací služby, Sociální rehabilitace a Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tzv. ZDVOP. Pro koho jsou služby Ostrůvku určeny? Jaký je jejich cíl a jaká je role sociálního pracovníka v těchto zařízeních? 🔍O tom uslyšíte od ředitelky organizace, Hany Zatloukalové, v epizodě, která vznikla ve spolupráci s Olomouckým krajem.

Zdeněk Kříž je člověk, který na Caritas pracoval už před několika lety, před pár lety se vrátil a aktuálně je na Caritas důležitým článkem, který se stará o to, aby škola fungovala po technické stránce – ať už jde třeba o odemykání a zamykání tříd nebo o podporu studentských projektů.Jaká byla ve škole atmosféra před několika lety, co byl "Caritas race" a proč se Zdeněk na Caritas znovu vrátil?O tom uslyšíte v tomto podcastu.

Proč je příjemná atmosféra na pracovišti klíčová pro práci s klienty? Jak negativní klima v týmu ovlivňuje samotné uživatele služeb? A jaké výzvy přináší práce s dětmi s poruchou autistického spektra?Magdaléna Andrlová a Leontýna Rita Slabová mluví o tom, proč záleží na vztazích v týmu, a sdílejí návrhy, jak podpořit pracovní kolektiv v Rodinném cetnru OliVy⁠, ale i jinde. Krátce se dotýkáme i toho, s čím se potýkají pracovníci a rodiče dětí s PAS.Poslechněte si pátou epizodu série Pod povrchem.

Skid Row - městská čtvrť v Los Angeles, USA, která je nechvalně proslavená tím, že v malé čtvrti žije tisíce lidí bez domova.Jak to tam vypadá? Mají se lidé bez domova lépe v USA nebo v Česku? A proč v USA často neziskové organizace nahrazují pomoc státu?Denisa Bačová, studentka 1. ročníku Sociální a humanitární práce, se společně se svým týmem těmto otázkám věnovala ve svém projektu. V rozhovoru mluví o příčinách bezdomovectví, specifikách života na ulici v LA a rozdílech mezi americkým a českým přístupem k lidem bez domova.S čím lidé na ulici v USA nejvíce bojují a proč i pracující lidé často končí bez střechy nad hlavou?Poslechněte si tuto epizodu ze série Pod povrchem. Tip na film zmíněný v podcastu:Lead me home

Ženská práva, postavení žen ve vedoucích pozicích na trhu práce nebo ve společnosti. To je téma, které v rámci předmětu Sociologie zpracovaly Adéla Záhejská a Denisa Janštová a které otevírá otázky zakořeněných historických stereotypů, současného postavení žen ve společnosti i silných a slabých stránek žen i mužů.Jakým výzvám dnes čelí ženy na pracovním trhu, odkud vlastně nerovnost žen a mužů pramení a jaké to s sebou nese důsledky? Poslechněte si třetí díl série Pod povrchem, kde najdete odpovědi nejen na tyto otázky.

Sociální práce v Peru v odlehlých oblastech je téma, v rámci své bakalářské práce zpracovala studentka 3. ročníku Sociální a humanitární práce Vendula Rousová.Vendy strávila 3 měsíce v organizaci Peruvian Hearts, kde měla příležisto nahlédnout do toho, jak sociální práce v Peru vypadá. Jaké v ní jsou rozdíly oproti sociální práci v ČR? Jak velký problém s dostupností vzdělání v Peru je? A jak rozsáhlý problém je s dětskou prací?Nejen to se dozvíte v této epizodě, v sérii Pod povrchem.

Romská menšina v Česku je téma, které bývá často zjednodušováno nebo přehlíženo. Petra Kolářová, studentka 2. ročníku Sociální práce, se mu věnovala ve svém projektu v předmětu Sociologie.Odkud Romové pocházejí? Jak se jim žilo za první republiky, v období socialismu nebo po roce 1989? Proč je důležité volit právě slovo „Rom“ místo jiných označení? O tom uslyšíte v této epizodě, která otevírá novou sérii Pod povrchem.Tipy na články a knihy zmíněné v podcastu:článek Lukáš Houdek: Když se Rom “pere“ s Cikánemkolektiv autorů (Veronika Pehe, Ondřej Daniel, Jana Patočková , Apolena Rychlíková , Jaroslav Spurný a další): Věčná devadesátá: Proměny české společnosti po roce 1989Pavel Pospěch: Neznámá společnostCtibor Nečas: Holocaust českých Romů, Českoslovenští Romové v letech 1938-1945, Romové na Moravě a ve Slezsku (1740-1945) apod.

Cena Gratias je ocenění, které každoročně uděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí u příležitosti Světového dne sociální práce. Vyzdvihuje sociální pracovníky, kteří svou činností výrazně pomáhají druhým a přispívají ke zlepšení společnosti. Letos ji z rukou ministra převzalo 6 vítězů z celkových 254 nominovaných – a mezi nimi byl i náš absolvent Jan Pospíšilík, který ocenění získal v kategorii Veřejná správa. Jak vnímá právě Jan sociální práci, co je pro něj v ní důležité a jak si v ní hledal cestu tam, kde je teď? O tom uslyšíte v této epizodě.

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nebo také NZDM – místo, které nabízí bezpečný prostor pro děti a dospívající. Služba je určena těm, kteří potřebují podporu, chtějí si popovídat, poradit se nebo si jen na chvíli oddechnout. Jak NZDM funguje, s čím se na pracovníky děti nejčastěji obracejí, jak se proměňují jejich problémy a jak velké téma je dnes duševní zdraví? O tom uslyšíte od Karolíny Čechové, vedoucí NZDM v Hanušovicích a Davida Bezdomnikova, odborného ředitele Podaných rukou pro Zlínský a Olomoucký kraj.

Staň se Světlonošem – projekt, který založili ve spolupráci se Znesnáze21 naši studenti a studentky 2. ročníku Sociální práce. Projekt vznikl v rámci předmětu Projektové řízení a je prvním takovým projektem, na kterém se studenti Caritas podílí. Získané finanční prostředky půjdou na podporu organizace Zet-My, z. s.Co a kdo za projektem stojí a jak toho můžete být součástí i vy? O tom dnes uslyšíte v rozhovoru s Eliškou Davidovou a Petrou Kolářovou, které se na projektu podílí.💡 Staňte se i vy světlonošem a podpořte projekt.Facebook | Instagram

Současné problémy společnosti jako je chudoba, závislosti, osamělost, zadluženost, násilí, zanedbávání, zdravotní nebo sociální vyloučení – to jsou témata pro budoucí sociální pracovníky. Právě obor Sociální práce je jedním ze dvou studijních programů, na které se mohou zájemci o studium na Caritas hlásit. A jak tedy Caritas připravuje budoucí sociální pracovníky do praxe? O tom uslyšíte v rozhovoru s Vlastimilem Vohánkou, garantem oboru Sociální práce na Caritas a s Miroslavou Petřekovou, vyučující odborných předmětů.

Od roku 2020 funguje v Brně Mokré centrum Vlhká – nízkoprahové zařízení pro lidi bez domova, kteří se potýkají se závislostí na alkoholu. Jak tato služba funguje, jaký je její přínos pro klienty, sociální pracovníky i pro společnost?O tom uslyšíte v rozhovoru s Davidem Bezdomnikovem, odborným ředitelem Společnosti Podané ruce pro Zlínský a Olomoucký kraj a Patrikem Priesolem, terénním sociálním pracovníkem.Epizoda vznikla ve spolupráci s Olomouckým krajem.

Velikonoce – svátek jara a pomlázky, ale také svátek, který má především pro křesťany hlubší význam. Jaký smysl pro nás může mít velikonoční příběh dnes? Co říká o utrpení, se kterým se setkáváme nejen v osobním životě, ale i v práci sociálních a humanitárních pracovníků? A můžeme z velikonočního příběhu čerpat naději, i když třeba nejsme věřící? O tom uslyšíte v rozhovoru s Hyacintem, školním spirituálem na Caritas.

Sociální a humanitární práce (SOHUP) na Caritas je jediný obor tohoto zaměření v ČR. Globální problémy současného světa jako extrémní chudoba, sociální nerovnosti, válečné konflikty, přírodní katastrofy a jiné krizové situace patří mezi výzvy pro humanitární pracovníky. Jak se na tyto výzvy připravují studenti na Caritas? O tom uslyšíte v tomto rozhovoru.

Studijní pobyt v rámci projektu Erasmus může být pro studenty zajímavou příležitostí, jak získat nové dovednosti a kompetence, rozšířit si obzory svého studijního oboru a poznat, jak funguje studium na zahraničních univerzitách. Naše studentky Mariana Minářová a Michaela Dlouhá využily této možnosti a strávily zimní semestr na Katholische Stiftungshochschule München v Německu.Jaké to bylo studovat v zahraničí, co jim studijní pobyt přinesl a co by vzkázali zájemcům? O tom uslyšíte v tomto rozhovoru.

Martin Škurek – nový náměstek hejtmana Olomouckého kraje v oblasti sociálních věcí a záležitostí seniorů, vystudovaný právník a v neposlední řadě 2x oceněný dobrovolník u lidí se zdravotním postižením v Mohelnici. Jak Olomoucký kraj inovuje sociální služby pro osoby se zdravotním postižením? O tom uslyšíte v tomto rozhovoru.

Od září bude začínat nová akreditace, která s sebou přináší řadu změn a jednou z nich bude zavedení výukové metody PBL – Problem Based Learning.Podstatou této metody je učení se na reálných problémech, které by měly studenta více vtáhnout do procesu učení.Jak to bude prakticky vypadat a co mohou studenti očekávat? O tom uslyšíte v této epizodě od Evy Kubíčkové, zástupkyně ředitele pro kvalitu, rozvoj a zahraniční spolupráci, a Jana Říkovského, garanta programu Sociální a humanitární práce.Dejte svému studiu smysl a staňte se tím, kdo aktivně hledá řešení. Přihlaste se ke studiu do konce května.

Od začátku války na Ukrajině uplynou letos v únoru už 3 roky. Konflikt, který už čítá tisíce obětí a obrovské škody na vesnicích a městech způsobené bombardováním, neustává. Na Ukrajině je od samého začátku poskytovaná humanitární pomoc neziskovými organizacemi jako například Člověk v tísni nebo ADRA. Jednou z organizací je i Arcidiecézní Charita Olomouc, s kterou se v lednu vydala na Ukrajinu naše studentka Vlaďka Maděrová, která s námi svou zkušenost sdílí v této epizodě.

Lenka Blaho je profesionálka v oblasti humanitární práce s více než 15letými zkušenostmi. Během své kariéry pracovala ve 20 zemích v postsovětských, blízkovýchodních, balkánských a afrických regionech a vedla početné týmy o více než 450 členech. Kromě humanitární práce se zajímá také o seberozvoj. Lenka svou kariéru humanitáře započala na Caritas, kde studovala Sociální a humanitární práci. Jaké zkušenosti doposud nasbírala a jakou stopu nechala v její profesní dráze právě Caritas? O tom uslyšíte v tomto rozhovoru.

Nový rok je pro spoustu lidí symbolem nového začátku. Přirozeně nás láká bilancovat, ohlížet se za uplynulým rokem a zároveň si klást nová předsevzetí nebo cíle. Společnost nás často vede k tomu, abychom “začali znovu” a zaměřili se na změny, které udělají náš život lepším. Ale jaký smysl novoroční předsevzetí vlastně mají? A je nutné si je dávat?  O tom uslyšíte od Dity Palaščákové, která se věnuje koučování, kariérnímu poradenství a v minulosti byla také vyučující na Caritas.

Komunita Sant’Egidio funguje v České republice už 31 let. V Praze a Olomouci každé pondělí, v Brně každou středu členové komunity vyrážejí do ulic za lidmi bez domova, aby jim přinesli nejen jídlo a pití, ale aby je podpořili a připomněli jim, že nejsou sami a dodali jim sílu bojovat se svou těžkou životní situací. Kromě toho pro ně komunita pořádá pravidelné pikniky a tradiční vánoční oběd. O tom, jak funguje komunita v Olomouci vám poví naše studentka Julie Tomáštíková a dobrovolnice z komunity Eliška Dokoupilová.

Klokánek - Projekt Fondu ohrožených dětí, který dětem v krizové situaci nabízí dočasný domov a rodinnou péči, než se mohou vrátit k vlastní rodině, nebo dokud se jejich situace nevyřeší. Klokánek se snaží dětem zajistit nejen bezpečné prostředí, ale také podpořit návrat dětí zpět k biologické rodině, případně je podpořit během přechodu do náhradní rodinné péče. Blíže o tom, jak Klokánky fungují, uslyšíte od Šárky Kupčákové, ředitelky Klokánku v Olomouci. Podcast vznik ve spolupráci s Olomouckým krajem.

Křesťanské základy sociální práce, Úvod do duchovního života nebo Křesťanské reálie. To jsou předměty, se kterými se u nás mohou studenti během studia potkat. Předmět Křesťanské základy sociální práce provází naše studenty v podstatě celým studiem. Proč takový předmět na Caritas máme, co je jeho podstatou a co si z něj mohou studenti odnést? O tom uslyšíte od Jakuby Doležela, který je jeho vyučujícím.

V polovině září zasáhly Česko povodně. Jednou z nejvíce zasažených oblastí bylo Jesenicko a Ostravsko – poničené silnice, mosty, veřejná prostranství a domovy mnoha lidí. V zasažených oblastech vzaly pomoc aktivně do svých rukou humanitární organizace a jednou z nich byla ⁠Adra⁠, se kterou jela pomáhat i skupina našich studentů Sociální a humanitární práce. Jak to na místě vypadalo a jak se zapojili právě naši studenti? O tom uslyšíte od Ivety Pustelníkové a Alžběty Zajíčkové, které se ⁠se svými spolužáky⁠ vydaly do zasažených oblastí. Více o zapojení našich studentů najdete také ⁠na našem webu.⁠

Na den 10. října připadá Světový den duševního zdraví. Duševní zdraví je jedním ze základních předpokladů pro kvalitní a spokojený život každého člověka. Týká se nás všech, všichni ho můžeme rozvíjet a všichni o něj můžeme přijít. Jak dosáhnout well-beingu a jak podpořit své duševní zdraví i během studia? O tom uslyšíte v této epizodě s Lenkou Rédovou, zakladatelkou Duševní opory v komunitě, z. ú., která poskytuje pomoc a aktivity spojené s duševním zdravím v Prostějově. Tento díl vznikl ve spolupráci s ⁠⁠⁠Olomouckým krajem⁠⁠⁠.

Portfolio studenta Caritas – nástroj, díky kterému mohou studenti sledovat růst své profesní identity, místo, kam si zaznamenávají získané kompetence a kde mají prostor pro sebereflexi. Jak práce s portfoliem vypadá a v čem může být pro studenty přínosem? O tom uslyšíte v dnešním podcastu s Hedvikou Dudovou, která s portfoliem společně se studenty nejen pracuje, ale také se aktivně podílí na jeho podobě.

Chat GPT říká o umělé inteligenci: "Umělá inteligence (AI) je schopnost počítačů a strojů chovat se chytře, jako lidé. Díky AI mohou stroje rozpoznávat obrázky, mluvit s námi nebo se samy učit nové věci." Jak efektivně využít umělou inteligenci při studiu a zároveň přitom nezapomenout používat svou vlastní hlavu? O tom dnes uslyšíte od Vlastimila Vohánky, který na Caritas učí Práci s informacemi, Etiku a Filosofii pro sociální pracovníky.