All Episodes

[Cesty Caritas] Julie Tomáštíková a Anežka Pavlíková: O putovní praxi, flexibilitě a zkušenostech z Indie

[Cesty Caritas] Kateřina Matasová: O trpělivosti, upřímnosti a praxi v Centru duševního zdraví

[Cesty Caritas] Viktorie Tereza Šupíková: O krizové intervenci, otevřenosti a praxi v USA

[Cesty Caritas] Šarlota Baliarová: O důvěře, romské identitě a praxi v IQ Roma Servis

[Cesty Caritas] Sára Ševčíková: O praxi na Filipínách, pomoci dětem a peer programu

[Pod povrchem] Pavel Talankin: O škole, propagandě a svobodě

[podCARITASt OK] Stárnutí jako výzva: Kdo se postará o nás, až zestárneme?

[Ozvěny Caritas] Od volantu v Kosovu k terapeutickému rodičovství

[Pod povrchem] Vojta Hönig: Radostí a humorem proti smrti

[Ozvěny Caritas] Od odvahy zaklepat na dveře až po vedení týmu

[Speciál] Neexistuje návod na život: Jak Problem-Based Learning učí studenty vidět souvislosti

[podCARITASt OK] Aplikace Záchranka: Psychosociální pomoc na dosah ruky

[Speciál] Světový den sociální práce: Mezi systémovými limity a lidskou důstojností

[Pod povrchem] Jiří Pasz: Odvaha je skill, který se musíme učit

[Speciál] podCARITASt nekončí, jen mění hlas

[Pod povrchem] „Vždycky se s tím dá něco udělat“ - Petr Nosálek o hledání východisek z dluhové pasti

[Pod povrchem] „Kdybychom jen okopávali zahrádky, nebyla by to sociální práce“ - Daniela Ochmannová o sociálním zemědělství

První 2 roky jsem jel na Ukrajinu jako dobrovolník, třetí rok jako ředitel - Robert Neugebauer, ředitel Arcidiecézní charity Olomouc

Člověk před nemocí je jiný než člověk po nemoci, mění to hodnotový systém - Věra Zukalová & Hana Študentová o ambasadorství onkologických pacientů

Je důležité věnovat se dítěti s autismem a stejně tak důležité je nezanedbat péči o sebe - Markéta Jandeková, Jdeme Autismus Naproti, z. s.

Účelem humanitárního práva je vytvořit zónu chování států, která jim umožní ukončit válku a napáchat co nejméně škod - Petr Stejskal

Social Work in Crisis and War - Sagit Lev & Ruth Frankenburg (EN)

Máme nějaký denní příděl dopaminu a ten můžeme rozdistribuovat do smysluplných věcí a nebo ho vyplýtváme na rychlé dopaminy - Táňa Reháková o duševním zdraví

Děti ve ZDVOP prožívají svůj každodenní režim dne stejně, jako kdyby byly doma - Hana Zatloukalová z Centra Ostrůvek

Ve srovnání s učilištěm, na kterém jsem byl dřív, tak ta atmosféra byla na Caritas úplně jiná, rozdíl byl v lidech - Zdeněk Kříž

Je důležité, aby měl sociální pracovník podporu v práci, má to pak pozitivní vliv na tým a hlavně na klienty - Leontýna Rita Slabová & Magdaléna Andrlová

V USA neziskové organizace nahrazují pomoc státu - Denisa Bačová

Naše země by možná směřovala jinam, pokud by bylo ve vedení více žen - Adéla Záhejská & Denisa Janštová

V některých oblastech Peru je sociální práce neoficiální - Vendula Rousová

Člověk, který přijde z vyloučené lokality, kde nebyla elektřina ani voda, často nemá zkušenost s tím, jak fungovat v běžném bytě - Petra Kolářová

Sociální práce je pro mě spolupráce s člověkem, se kterým hledáme, co je pro něj v životě důležité - Jan Pospíšilík

Sdílení a navázání důvěrného vztahu u nás dělá právě tu bezpečnou atmosféru, kterou tam máme - Karolína Čechová & David Bezdomnikov o NZDM

Člověk s postižením tráví čas s dobrovolníkem a to velmi odlehčí pečující rodině - Eliška Davidova & Petra Kolářová o projektu Staň se světlonošem

Sociální práce je tak rozsáhlý obor, že se v něm najde každý, kdo má rád lidi a ví, proč tu práci dělá - Miroslava Petřeková & Vlastimil Vohánka o SOPRA

Harm reduction je vědecky podpořená metoda, která u klientů se závislostí na návykových látkách funguje - David Bezdomnikov & Patrik Priesol o Mokrém centru

Hyacint Kuchta O.Praem - rozměr křesťanské naděje dává sílu bolesti čelit a bolestí projít

Miloslava Šotolová & Jan Říkovský o SOHUP - člověk může napáchat dost škody, pokud sice má dobrou motivaci, ale nemá nástroje, aby přizpůsobil danou intervenci

Mariana Minářová & Michaela Dlouhá o Erasmu - nebylo to jen o výuce, ale bylo to udělané tak, abychom si i z té země odnesli co nejvíc

Martin Škurek - komunikace, flexibilita a spolupráce, to jsou vlastnosti, které budou ty nejmladší generace potřebovat

Eva Kubíčková & Jan Říkovský o nové akreditaci - student bude daleko víc vtažený do procesu učení

Vlaďka Maděrová o cestě na Ukrajinu - setkala jsem se s těžkými osudy, ale přišlo mi inspirativní, jak se ti lidi dokázali pořád smát a předávat druhým radost

Lenka Blaho - my, jako humanitární pracovníci, jsme tady od toho, abychom zmírnili utrpení

Dita Palaščáková - hledání odpovědi na otázku, kdo jsem, může být složité, protože pro to ve společnosti nemáme vytvořené rituály

Julie Tomáštíková & Eliška Dokoupilová o Sant' Egidiu - přijde mi, že to člověku pomůže rozšířit si obzory a zbavit se nějakých předsudků

Šárka Kupčáková o Klokánku - když se mě lidé ptají, jak Klokánek funguje, tak jim říkám, ať si představí, že mají u sebe doma čtyři děti, o které se starají

Jakub Doležel - pokud chceme dělat sociální práci, která odráží realitu 21. století, potřebujeme být dostatečně vnímaví ke spirituální rozmanitosti klientů

Iveta Pustelníková & Alžběta Zajíčková o pomoci po povodních - díky pomoci po povodních jsem se zbavila strachu z poskytování první psychologické pomoci

Lenka Rédová o duševním zdraví - když svou myšlenku nebo obavu vyslovím nahlas, může mi to pomoci začít věci chápat jinak

Hedvika Dudová o portfoliu - spousta lidí se neumí ohodnotit, a proto to portfolio studenty učí

Vlastimil Vohánka o umělé inteligenci - pokud půjde o velmi specifickou informaci, trochu bych čekal, že si AI bude vymýšlet

Lucie Kuňáková & Radka Vybíralová - přijde mi, že v Česku je sociální práce profese, ale v Peru je to víc improvizované

Markéta Štědronská - nové situace pro mě byly výzvou, ale pracovníci na praxi mě vždy podpořili

Iva Kaštovská - moje motto, které mě provází celé studium, je vyzkoušet si práci s co nejvíce cílovými skupinami

Petr Smažil - dobrý pracovní kolektiv je ten důvod, proč se člověk do práce těší

Sandra Sontagová - farmářské prostředí se využívá jako terapie pro klienty

Eliška Kopřivová o Vzdělávacím středisku - myslím si, že pracovníci se mohou víc poznat, protože ten nástroj, se kterým pracují, je jejich vlastní osobnost

Zuzana Baričíková & Petra Pitrová o pěstounství - na horské dráze jsem dostala zabrat, ale ten dětský smích stojí za to

Lenka Clerici Kosejková - Caritas je fakt pestrá a člověk se tu díky tomu může hledat

Čestmír Horký - zcela zásadní je, aby se student identifikoval s tou profesí - a to ne každá škola umí

Iveta Skopalová & Lubica Omastová ze Zet-My, z. s. - rodiny říkají, že si nedovedli představit, že jim bude někdo v takové intenzitě pomáhat

Štěpán Žáček - praxe studenti absolvují v rámci výuky, nemusí je mít ve svém volnu

Hana Štěpánková - kariéra v sociální práci se určitě dá udělat

Martin Bednář & Ivo Slavotínek: Světový den sociální práce

#2 SPECIÁL PRO UCHAZEČE: Joel Blowers & Tereza Röslerová - tahle škola vás bude motivovat, abyste rostli jako člověk

#1 SPECIÁL PRO UCHAZEČE: Tereza Plšková & Kristýna Bzowská - Caritas je pro mě takové safe place

Kateřina Bernatíková z Amelie, z. s. - role koordinátorky dobrovolníků si spíš našla mě, než já ji

Michal Umlauf - při vší skromnosti můžu říct, že Maltézská pomoc je v Olomouci nejstarší neziskovou organizací na pomoc potřebným

Nika Tótová - díky mé dobrovolnické zkušenosti jsem se naučila všechny ty věci, které teď můžu zužitkovat

Tereza Dušánková - jsem nadšenec a jakmile si najdu něco, pro co mám drive, tak jsem schopná to rozjet fakt ve velkém

Petra Pitrová - být lidští a otevření, s tou laskavostí člověk dojde nejdál

Kamil Pravec z Potravinové banky - máme i ekologický cíl, kdy ze získaných potravin nechceme nic vyhazovat

Jan Řezníček - Když se na to dělaly výzkumy, tak projekt Housing First měl 80% úspěšnost...tak v takových číslech se pohybuje sociální práce.

Tomáš Rozehnal - simulujeme lidem nekomfortní podmínky, protože nejvíce rosteme mimo naši komfortní zónu

Martin Bednář - když se potkám s nějakým klientem, který mi řekne, že mu pomohl náš absolvent, tak je to obrovské zadostiučinění

Diana Moskalenková & Daniela Šnejdarová - my se sem vždycky rády vracíme, na Caritas akcích nás vždycky můžete vidět

Kristina Kachníková - díky těžké situaci člověk zjistí, kde má hranice a na čem má zapracovat

Nikola Lipenská & Hana Rybová - ukázali nám úplně jiný způsob života a vnímání věcí

Martin Vajďák - nejprve jsem si řekl, že před tím zavřu oči, ale pak jsem tam šel a utíral jsem klientce slzy

Martina Petrůjová - časem jsem se přestala bát chodit sama po osadě, když se ke mně seběhly místní děti a já jsem tím pádem měla pocit, že jdu se školkou

Kateřina Opatrná - mám to nastavené tak, že já nejsem ten, kdo má být vidět, ale hledám příležitosti pro ty, kteří můžou za školu něco říct

Kateřina Dobrozemská - v některých okamžicích se zamýšlíte, jestli to, že děláte svoji práci dobře, prostě stačí

Jitka Laštůvková - vnímala jsem to tak, že každý předmět na Caritas pro mě byl smysluplný

Ivo Mludek - všude, kde se pohybuji, potkávám spoustu zajímavých lidí, které mě baví vzájemně propojovat

Bára Dařílková - sociální práce mě zaujala tím, jak je široká a že člověk může druhému pomoct s víc věcmi

Věra Zukalová - zvolila jsem si obor, který mi je nápomocný, protože jak říkám, celý náš život je sociální práce

Jan Mochťák - nápady, s kterými přicházejí studenti, jsou perfektní, některé lze při různé modifikaci aplikovat na úrovni obcí nebo pomáhajících organizací

Aneta Pavloková - najednou to člověk může zažít na vlastní kůži a může si na to udělat vlastní názor

Pavlína Fremlová - je pro mě klíčové pracovat s pocitem bezpečí klienta, kde se nic nesoudí a nehodnotí

Libor Kobylka - když se člověk naučí reflektovat svou práci, může to být zdroj k posunu a prevence syndromu vyhoření

Květoslava Princová - z bývalých zemí sovětského bloku jsme tady byli nejdál v oblasti humanitární pomoci

Iva Linhartová - se spolužáky jsme využili zkušenosti z praxí a dělali jsme osvětové aktivity pro děti, nakonec se z toho stal i projekt pro veřejnost

Leona Martinková - Místo hezkých řečí o službě bližním to šlo rovnou do akce

Marta Čedroňová - fascinuje mě spojení neformálnosti a zároveň snahy o profesionalitu

Barbora Macošková & Kateřina Adamcová - přišla jsem si hodně motivovaná jít do práce, když jsem dostudovala Caritasku

Jana Synková - vážím si toho, že známe všechny studenty jménem, to udělá hodně

Kateřina Kamenická - taky jsem s tím chvilku bojovala, ale člověk pak začne nacházet odvahu a zjistí, že to není tak hrozné, jak si představoval

Dita Palaščáková - vždycky mi bylo sympatické, že na Caritas bylo jádro lidí, kteří se nebáli přemýšlet o tom, jak věci dělat jinak

Eva Kubíčková - zní to banálně, ale přijde mi, že práce na Caritas k něčemu vede

Jaromír Tvrdoň - klienti se méně styděli i možná kvůli tomu, že viděli, že já mám vlastně taky handicap

Miloslava Šotolová - ke studentům přistupuji s pokorou a s tím, že mi právě studenti mohou něco dát

Denisa Březinová & Romana Pončíková - měly jsme dobře nastavenou hlavu a nehroutily jsme se z toho

Adéla Surá - klient ve mě musí získat důvěru a to nejde uspěchat

Filip Jura - hlídat 20 dětí je taková dobrá příprava do života

Ráchel Jiroutová - trochu pesimismu je do sociální práce taky dobré mít

Eliška Holubová - přehodnotila jsem nějaké věci a začala jsem se koukat trochu jinýma očima

Hedvika Dudová - studovat němčinu v angličtině, to byla fakt výzva

Tereza Vránová - nikdy jsem nečekala, že založím svoji organizaci

Zuzana Skoupilová - vybrala jsem si sociální práci, kde můžu svoje představy o spravedlivém světě, míru a lásce a duze uplatňovat

Veronika Pastierovičová - mezi dobrovolníky byli i mladí Ukrajinci, kteří překročili hranice a zapojili se do pomoci uprchlíkům

Eva Bělocká - stává se mi, že studentům začnu přirozeně tykat, protože mám pocit, že jsem s nimi ve třídě, i když to tak dávno není

Sabina Lišková & Pavel Láník - šel jsem za tím dítětem, pořád ten kamenný výraz měl, pak jsem mu pomohl, on se usmál a chtěl jít za mnou, tak to bylo hezké

Lucie Pacáková - když klienti odchází, jsem s nimi až do konce

Ester Danihelková - jsme jednou z mála škol, které se povedlo prosadit ekonomické předměty do výuky sociálních pracovníků

Zuzana Plachá - na každé praxi jsem se utvrzovala, že jsem na správném místě

Lenka Tkadlčíková - nikdy není pozdě začít se učit cizí jazyk

Nikola Petrák - je to pro mě velká výzva, dělat tu práci dobře a zodpovědně

Ivo Šálek - mám se lépe, než si zasloužím

Lujza Kučerová & Veronika Poslušná - ještě jsem se nějak nesmířila s tím, že už na Caritas nechodím

Vlastimil Vohánka - jak pomoci snadno a hodně - to je etická a morální otázka, nad kterou by se měli lidé zamýšlet

Hyacint Pavel Kuchta O.Praem. - já mám heslo, že neexistuje blbá otázka, ale pouze blbá odpověď

Tereza Pospíšilová a Klára Šivicová - máme pocit, že na tohle nás Caritas připravila

Hana Štěpánková - tohle mě baví asi nejvíc, dělat supervizorku a být v kontaktu se studenty

Miroslava Petřeková a Petra Chovancová - vést porod, to byla nejlepší zkušenost pro začátek Caritas

Štěpán Žáček - návrat na Caritas po 14 letech

Martin Bednář - o začátcích Caritas

podCARITASt - intro

Uprchlická krize v Řecku

Terorismus

Válečné konflikty

Fast Fashion

Moderní formy otroctví

Osiřelé děti v Tanzanii