Rozpravy o médiích

Ve čtvrtém dílu letní minisérie Rozprav o mediálních zkratkách se podíváme na to, co se od původního zdroje můžeme dozvědět, co naopak zůstává skryté a proč ani informace od původního zdroje nemusí být bez filtru. Dozvíte se, jak do toho vstupuje framing, spin nebo informační subvence a co může ke sdělení přidat kvalitní žurnalistika.

Ve třetím dílu letní minisérie Rozprav jsme se zaměřili na to, jestli nám sociální sítě opravdu ukazují hlavně to, co nás zajímá. Proč se nám najednou začnou objevovat videa na téma, u kterého jsme se jen na chvíli zastavili? A kdo nebo co vlastně rozhoduje o tom, co uvidíme dál? Podíváme se pod pokličku algoritmů, které ovlivňují náš feed, a ukážeme si, proč to, co nám platformy nabízí, nemusí být totéž jako to, co skutečně chceme vidět. Pojďte s námi odhalit tajemství utváření vašeho feedu.

Ve druhém dílu letní minisérie Rozprav se zaměřujeme na to, v čem je tato mediální zkratka zavádějící a proč se do médií nedostane všechno, co se ve světě stane. Na konkrétních příkladech ukazujeme, jak funguje výběr zpráv, co znamená nastolování agendy a zpravodajské hodnoty a proč náš osobní informační prostor není totéž co celý mediální svět. Pojďte s námi prozkoumat zákulisí tvorby zpráv.

Jak titulek ovlivňuje to, co si o zprávě myslíme? Proč stejnou událost mohou různé titulky představit úplně jinak? Co znamená rámcování (framing) a proč není každý poutavý titulek automaticky clickbait? A jak poznat, že se nás titulek snaží přimět ke kliknutí spíš než k pochopení kontextu?V prvním dílu letní minisérie Rozprav se zaměřujeme na jednu z nejčastějších mediálních zkratek – přesvědčení, že k pochopení zprávy stačí přečíst titulek. Na konkrétních příkladech ukazujeme, jak titulky vybírají informace, vytvářejí první rámec, ve kterém o události přemýšlíme, a proč se vyplatí položit si tři jednoduché otázky: Co víme? Co nevíme? A co si domýšlíme?

Co je zdravotní gramotnost a proč hraje klíčovou roli v každodenním životě? Jak si v této oblasti stojí Česká republika – a jaké jsou její silné a slabé stránky? Jak poznat rozdíl mezi důvěryhodnou zdravotní informací a reklamním sdělením, které fabuluje? Jak správně vyhledávat a ověřovat zdravotní informace online a jak do toho vstupuje umělá inteligence? A může být AI skutečně spolehlivým průvodcem v otázkách zdraví?Ptali jsme se Adély Lemrové, vedoucí Oddělení podpory zdraví dětí a mládeže v Centru podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu. Je národní koordinátorka programu Škola podporující zdraví, který propojuje oblast vzdělávání, veřejného zdraví a wellbeingu dětí. V minulosti se podílela na výuce zdravotnické etiky na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde se mimo jiné zaměřovala na rozvoj kritického myšlení, rozhodování a etické argumentace studentů medicíny.Zdroj: A. Lemrová

Jakou roli hrají emoce v rozhodování spotřebitelů a kdy přichází na řadu rozum? Proč se liší to, co lidé říkají ve výzkumech, od toho, jak se skutečně chovají? Jak si zpětně vysvětlujeme vlastní rozhodnutí? A jak marketing omezuje prostor pro rozmyšlení?O tom jsme diskutovali s Borisem Štepanovičem, psychologem s více než 10 lety zkušeností v přímé práci s klienty a vlastní soukromou praxí. Profesně se také více jak 15 let věnoval výzkumu spotřebitelů a marketingové komunikaci, kde se zaměřoval na porozumění motivaci, spotřebitelskému chování a tvorbě relevantních reklamních sdělení. Působil jako Strategic Planner v agenturách Ogilvy, Havas a Geometry a jako Consumer Insight Manager pro Česko, Slovensko a Maďarsko ve společnosti Philip Morris ČR. Zastával také pozice Brand Managera a Account Directora pro značky jako Kozel, Panadol, Mars nebo Davidoff.Zdroj: B. Štepanovič

Co vlastně znamená autenticita v influencer marketingu a nakolik je skutečná? Proč mají influenceři na své publikum tak silný vliv a jak funguje důvěra mezi nimi a sledujícími? Jak jsou silná doporučení odborníků, například lékařů? Kde leží hranice mezi reklamou, etikou a společenskou odpovědností influencerů a jsou vůbec influenceři dostatečně zodpovědní?O těchto a dalších otázkách mluví Denisa Hejlová, vědkyně a expertka na strategickou komunikaci a public relations. Působí na IKSŽ FSV UK, kde vyučuje, vede výzkumné Centrum pro strategickou komunikaci a garantuje magisterský obor Strategická komunikace. V letech 2011-23 vedla Katedru marketingové komunikace a public relations na IKSŽ. V roce 2020 zde otevřela nový obor Strategická komunikace jako první svého druhu na české vysoké škole. Od Asociace public relations získala Cenu za celoživotní přínos za rozvoj oboru public relations.Zdroj: web FSV UK, LI Denisy Hejlové

Jak reklama ovlivňuje naše rozhodování o zdraví, aniž si to uvědomujeme? Jakou roli dnes hrají influenceři, algoritmy a sociální sítě? Proč jsou děti a dospívající vůči reklamě zranitelnější? Jak funguje marketing energetických nápojů, nikotinových výrobků nebo alkoholu? Co znamená zdravotní gramotnost a proč samotné informace nestačí? Jak reklama využívá barvy, obaly a design k vytváření dojmu zdravosti? Proč mohou být návykové i samotné nákupy a online prostředí? Jak je v Česku normalizovaná konzumace alkoholu? A kde končí individuální odpovědnost a kde začíná role státu a regulace?O tématu diskutují Denisa Hejlová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, psycholog Boris Štepanovič a Adéla Lemrová ze Státního zdravotního ústavu. Moderátorkou debaty byla Lucie Šťastná.Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:0:00:00–0:02:17  Představení hostů a tématu0:02:18–0:20:47  1. část: Čím je specifická reklama a marketingová komunikace produktů, které mohou mít dopad na zdraví0:20:48–0:42:17  2. část: Jak na nás může marketing působit a co na nás „zabírá“?0:42:18–1:08:18  3. část: Jak na tyto jevy reagovat, co může pomoci spotřebitelům, jakou roli mají veřejné instituce a kde jsou limity individuální odpovědnosti1:08:19–1:09:37  RozloučeníZdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Co je pro sportovního fotografa nejtěžší při zachycení sportovní události? Jak technologický vývoj proměnil sportovní fotografii od 90. let do současnosti? V čem jsou bezzrcadlovky přelomové a co konkrétně změnily? Co dnes definuje kvalitní sportovní fotografii? Jak velkou „konkurencí“ jsou amatéři a široká veřejnost vybavená moderní technikou? Jakou roli hrají PR materiály sportovních organizací a jaká nesou rizika? A jaké jsou ekonomické a profesní výzvy současných sportovních fotografů?Na tyto a další otázky jsme se ptali Františka Gély, který působí jako akademický pracovník na IKSŽ FSV UK a věnuje se převážně výuce praktických seminářů zaměřených na fotožurnalistiku a televizní žurnalistiku. Ve své odborné práci se zabývá novými a digitálními technologiemi v televizním vysílání a fotožurnalistice. Kromě toho působí jako kameraman na volné noze na dokumentech, přímých sportovních přenosech a televizních pořadech.Zdroj: F. Géla

Jak vypadá práce PR specialistky ve sportu a co všechno obnáší v praxi? Jak funguje PR přímo na sportovních akcích a jaká je role PR specialisty v terénu? Jak probíhá spolupráce s médii a co novináři ve sportu nejvíce potřebují? Existují rozdíly v přístupu k PR mezi mužskými a ženskými sportovními týmy? Jak funguje mediální komunikace během olympijských her a čím se liší od běžných závodů? A proč je důležitá autorizace rozhovorů?Ptali jsme se Anny Hrbáčkové, která působí více než 10 let v oblasti sportovního PR a marketingu. Pracovala jako PR manažerka Českého svazu kanoistů či v agentuře Sport Invest, podílela se na organizaci řady mezinárodních a národních sportovních akcí. Jako doktorandka na IKSŽ FSV UK se zabývá tématem sportovních novinářek z pohledu sportovců, sportovkyň a publika. Vyučuje na Katedře žurnalistiky a nově spolupracuje s Českou basketbalovou federací v oblasti PR a komunikace.Zdroj: A. Hrbáčková

Jak vznikl podcast Ženské podání? Jak probíhá výběr hostů a proč v podcastu zatím převažují ženy? Čím je způsoben rostoucí podíl žen na olympijských hrách a jak tento trend hodnotí Barbora Černošková? Je důležité otevírat téma menstruace ve vrcholovém sportu a jak se o něm dnes mluví? Do jaké míry menstruace ovlivňuje sportovní výkon a jak na toto téma reaguje veřejnost a samotní novináři? A jaké výzvy přináší konec sportovní kariéry, zejména z hlediska duševního zdraví?Tyto a další témata zazní v bonusovém rozhovoru s Barborou Černoškovou, sportovní novinářkou a moderátorkou. Dvacet let působila v redakci sportu České televize, kde uváděla hlavní sportovní zpravodajskou relaci Branky Body Vteřiny nebo olympijská studia. S Českou televizí nadále spolupracuje na pořadech Sama doma a 13. komnata. Od roku 2025 působí na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a moderuje pořad Ženské podání na webu Sport.cz. Vystudovala FF MUNI, obor historie-filosofie a je také bývalou českou reprezentantkou v synchronizovaném plavání, vícenásobnou mistryní ČR.Zdroj: B. Černošková

Proč je sport divácky atraktivní? Co dělá živý přenos „dobrým“? Jak probíhá interakce mezi sportovci a médii? Jaké nejnovější technologie byly použity k zaznamenání posledních olympijských her? Které příběhy sportovců byly ty nejsilnější? A jak je sport propojen s politikou, zejména v době aktuálních válečných konfliktů?O tom diskutují novinářka a moderátorka Barbora Černošková, kameraman a sportovní fotograf František Géla a PR odbornice Anna Hrbáčková, kteří všichni působí i na IKSŽ. Hostující moderátorkou byla tentokrát Alice Němcová Tejkalová z IKSŽ, která se sama sportovní žurnalistikou dlouhodobě zabývá.Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:0:00:00–0:01:05  Představení hostů a tématu0:01:06–0:18:51  1. část: Emoce, společenský význam a mediální realita0:18:52–0:47:05  2. část: Olympijské a paralympijské hry v širším kontextu: technologie, PR sportovců a silné příběhy v médiích0:47:06–0:57:58  3. část: Propojení sportu, politiky a lidských práv0:57:59–0:59:09  RozloučeníZdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Co vlastně znamená komunikace vědy a čím se v této oblasti Tereza Klabíková Rábová zabývá? Jak hodnotí současnou komunikaci vědy v Česku? Co by se mělo z vědy komunikovat směrem k veřejnosti? Jakými způsoby a kanály mohou vědci komunikovat svou práci?Jak jsou vědci motivováni ke komunikaci s médii a veřejností? Jak funguje vztah mezi vědci, PR odděleními a novináři? A jakou roli mohou hrát influenceři v popularizaci vědy? Na to se Lucie Šťastná ptala Terezy Klabíkové Rábové.Tereza Klabíková Rábová působí jako proděkanka pro vnější vztahy na FSV UK a odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a public relations na IKSŽ FSV UK. Ve své akademické činnosti se zaměřuje na výzkum veřejné a mediální komunikace institucí i firem, diskurzivní analýzy a současný jazyk médií. Věnuje se také teorii i praxi komunikace vědy, podílela se např. na globální studii o důvěře ve vědce Trust in scientists and their role in society across 68 countries (2024) a spoluorganizovala konferenci Komunikace vědy 360°. Dlouhodobě se věnuje výuce v rámci Univerzity 3. věku.Zdroj: web FSV UK

Co Pavlu Hubálkovou přivedlo od vědecké kariéry ke komunikaci vědy? Jaké dovednosti a znalosti by měl mít dobrý vědecký novinář nebo novinářka? Jak pracovat s jazykem – kde najít rovnováhu mezi přesností a srozumitelností? Jak ve vědecké žurnalistice komunikovat nejistotu a nejednoznačnost výzkumu? Jaký je rozdíl mezi vědeckou žurnalistikou a PR komunikací vědeckých institucí? A jak s vědeckou žurnalistikou začít a sbírat první zkušenosti? Jak mezi sebou vědečtí novináři a novinářky v Česku spolupracují?O tom jsme hovořili s Pavlou Hubálkovou, science communicator a popularizátorkou vědy. Přispívá do WIRED.CZ a spolumoderuje pořad Žárovky na Českém rozhlase. Je autorkou Substack newsletteru #Píšuovědě. Vystudovala biochemii a učitelství chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Doktorát z neurověd získala na 3. lékařské fakultě UK a také absolvovala Fullbright stáž na Northwestern University.Zdroj: LinkedIn Pavly Hubálkové

Jak se Daniel Stach dostal k vědecké žurnalistice? Co má aktuálně na starosti ve vědecké redakci ČT? Jakým způsobem vybírají témata a hosty pro Hyde Park Civilizace a podle jakých kritérií se rozhodují? Jak probíhá příprava jednotlivých dílů a jak velké množství materiálů musí zpracovat v rámci rešerše? Připravuje si otázky dopředu, nebo vznikají až v interakci s hostem? A kolik lidí pracuje ve vědecké redakci ČT a jaké mají role?Nahlédněte do zákulisí vědecké žurnalistiky v České televizi s Danielem Stachem – členem týmu vědecké redakce ČT, redaktorem a hlavním hlasem vědeckých pořadů Hyde Park Civilizace a Věda 24 na ČT24. Rozhovory vedl s 42 nositeli Nobelovy ceny, světově uznávanými vědci z různých oborů. Je nositelem prestižních ocenění za popularizaci vědy a žurnalistiku (např. Cena Ferdinanda Peroutky, Medaile Vojtěcha Náprstka či stříbrná medaile předsedy Senátu). Vystudoval FSV UK (obor Mediální studia) a VŠE.Zdroj: web Daniela Stacha, Career Expo 2026

Jak dnes mluvit o vědě tak, aby byla srozumitelná, atraktivní a důvěryhodná? Jaká je role vědeckých novinářek a novinářů v době krizí, nejistoty a přetlaku informací? Jak komunikovat vědecké poznatky, aniž by se zjednodušovaly či zkreslovaly?V únorové epizodě podcastu Rozpravy o médiích se těmito otázkami zabývají Tereza Klabíková Rábová, odborná asistentka z IKSŽ FSV UK zaměřující se na komunikaci vědy, Pavla Hubálková, vědecká novinářka působící mimo jiné v Českém rozhlase a magazínu Wired.cz, a Daniel Stach, vědecký redaktor a moderátor České televize.Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:0:00:00–0:02:16 Představení hostů a tématu0:02:17–0:17:06  1. část: Specifika vědecké žurnalistiky a role vědeckých novinářů a novinářek0:17:07–0:53:53  2. část: Dilemata a výzvy vědeckých novinářek a novinářů0:53:54–1:10:07 3. část: Jak může novinářská práce ovlivnit důvěru veřejnosti ve vědu a vědeckou komunitu a jak by měli vědečtí novináři a novinářky s publikem pracovat1:10:08–1:11:26 RozloučeníZdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Jaká je hlavní myšlenka eseje Obchodní podmínky a proč je důležitá pro současnou společnost? Jak se měníme na uživatele? Jak tyto společenské proměny ovlivňují média a co to znamená pro demokracii? A jak algoritmy mění způsob, jakým lidé vybírají informace a rozhodují se? Lucii Šťastné odpovídá novinář a esejista Stanislav Šulc.Stanislav Šulc působí na byznysovém portálu Newstream.cz. Je vedoucím redakce Marketing & Media a editorem magazínu Víkend v Deníku. V roce 2024 vydal knihu Umělá inteligence: Vítejte v nové realitě. V roce 2025 se stal držitelem Ceny Toma Stopparda za esej Obchodní podmínky. Vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK.Zdroj: S. Šulc

Jak se v posledních letech proměnil český rozhlasový trh a jakou roli v tom sehrála jeho konsolidace? Jaký význam má digitální rozhlasové vysílání DAB+ pro budoucnost rozhlasu a proč zatím nenaplňuje svůj potenciál? Jak podcasty změnily způsob, jakým lidé dnes konzumují audio obsah? Co dnes rozhoduje o úspěchu audio projektů – kvalita obsahu, nebo schopnost ho efektivně distribuovat a komunikovat?Lukáš Polák je novinář specializující se na vysílací technologie, kterým se věnuje od roku 2007. Působil v redakci DigiZone.cz. Spolupracuje s Českým rozhlasem na projektu Digitální rádio a od roku 2023 je externím redaktorem MediaGuru.cz. Od roku 2025 připravuje vlastní podcast Digitalk Lukáše Poláka zaměřený na broadcasting.Zdroj: L. Polák

Jak umělá inteligence mění každodenní fungování redakcí i samotnou podobu médií? Kde dnes AI novinářům skutečně pomáhá a kde naopak naráží na své limity? Jaká je důvěra veřejnosti v AI? A co to znamená pro budoucnost médií? Co může dlouhodobé používání AI znamenat pro lidské myšlení a schopnost samostatně uvažovat? Tato témata jsme probírali s Davidem Slížkem, šéfredaktorem Lupa.cz.David Slížek působí jako šéfredaktor serveru Lupa.cz, kde se věnuje především tématům telekomunikací, technologií, médií, e-governmentu a IT. Je také spolupracovník Českého rozhlasu Plus, kde moderuje pořad Online Plus. Dříve pracoval jako editor a zástupce šéfredaktora u významných českých online deníků, např. IHNED.cz a Aktuálně.cz.Zdroj: D. Slížek

V jakém stavu je mediální samoregulace v Česku? Proč dlouhodobě selhává? A proč hrozí, že tam, kde si média nedokážou nastavit vlastní pravidla odpovědnosti, začne jejich fungování stále více určovat stát? Odpovídá současná mediální legislativa realitě 21. století? Tato témata probíráme s Davidem Klimešem, novinářem a vyučujícím na IKSŽ FSV UK.David Klimeš vystudoval žurnalistiku, historii a ekonomii. Od roku 2014 vyučuje na Institutu komunikačních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí jako novinář v českých médiích. V minulosti vedl Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Je držitelem ceny Karla Havlíčka Borovského.Zdroj: D. Klimeš

Jaký dopad má konsolidace televizního trhu na česká média? Co přineslo spojení O2 TV a Voyo do platformy OnePlay? Jaký je současný stav médií veřejné služby a jaká hrozí rizika spojená s jejich financováním? Jak se změnil vztah českých médií a politiky a co nám ukázaly poslední volby? Jaké hlavní změny ve vlastnictví českých médií proběhly? A jaký dopad má používání AI asistentů na návštěvnost médií a jejich ekonomický model?Odpovědi na tyto a další otázky hledají David Slížek, šéfredaktor Lupa.cz, Stanislav Šulc, vedoucí redakce Marketing & Media, který působí také na Newstream.cz, David Klimeš, novinář a pedagog působící na IKSŽ FSV UK, a Lukáš Polák, redaktor Mediaguru.cz a tvůrce podcastu Digitalk Lukáše Poláka.Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:01:581. část:  0:01:59–0:32:45 Které důležité změny a události ovlivnily média v uplynulém roce?2. část: 0:32:46–1:16:28 Politické, ekonomické i technologické souvislosti změn3. část: 1:16:29–1:27:05 Jaký bude pro média rok 2026?Rozloučení: 1:27:06–1:28:31Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Reklama nás dnes provází na každém kroku – v aplikacích, na sociálních sítích, v e-shopech i při hraní her. Do jaké míry si jí ještě všímáme? Kolik našich rozhodnutí je skutečně „našich“ a kolik je výsledkem marketingových strategií? Jaké nové formáty reklamy dnes dominují online prostředí? Proč je nativní reklama tak účinná a zároveň tak problematická? Dá se vůči reklamě „otupět“? A jaké strategie nám mohou pomoci, když nás obtěžuje?V nové epizodě podcastu Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá se sociálním psychologem Markem Vrankou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde v současnosti vyučuje na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky. Zároveň je také výzkumníkem v Pražském centru pro studium míru (Peace Research Center Prague) na Univerzitě Karlově a vede Pražskou experimentální laboratoř sociálních věd se zkratkou PLESS.Shrnutí epizody a další doporučené zdroje k tématu najdete na webu Rozprav o médiích a webu CEDMO. Podcast Mediální minimum vznikl ve spolupráci projektu Rozpravy o médiích a mezinárodního projektu CEDMO. 

Jak dnes vypadá český herní průmysl a čím je specifický? Proč je pro české hry typický silný autorský a osobní přístup? Jak hry jako Kingdom Come: Deliverance nebo Hrot pracují s historií, pamětí a lokální estetikou? Jaký obraz Česka si z těchto her mohou odnést zahraniční hráči? Jak obtížné je prosadit lokálně inspirovanou hru na globálním trhu? Které české hry položily základy profesionálního herního vývoje v Česku? A pro koho vlastně vzniká podcast Modrák & Friends?Lucie Šťastná si v bonusovém rozhovoru k Rozpravám o lokalitách v české herní produkci povídala s herním novinářem Janem Modrákem.Jan Modrák působil od roku 1998 v herních médiích, mj. vedl časopisy jako Score nebo Oficiální PlayStation Magazín a televizní magazín Re-Play. Aktuálně natáčí podcast Modrák & Friends, kde se kromě aktuálních her věnuje i herní historii, vývoji her, zákulisí herního byznysu a herní kultuře obecně. Vedle toho poskytuje konzultace vývojářům, investorům a herním studiím. Pomáhá jim vylepšovat jejich hry, dělat správná rozhodnutí a dostat je k hráčům.Zdroj: J. Modrák

Co přesně obnáší práce herní designérky a jak si ji můžeme představit? S jakými překážkami se Lenka Krsová potýkala při práci na hře Kingdom Come: Deliverance? Jak vnímá využití umělé inteligence v herním designu a pomáhá jí AI při práci, nebo ji spíše komplikuje? Může umělá inteligence pomoci k realističtějšímu zobrazování konkrétních míst v hrách? A jaké rozdíly vidí mezi českým a polským herním průmyslem, zejména pokud jde o přístup studií k reprezentaci vlastní země, kultury a historie v herní tvorbě?Leni Krsová je herní designérka se specializací na design živoucích světů. Do herního vývoje přešla z akademické sféry, kde se věnovala interakcím člověka a stroje. Po práci na Kingdom Come: Deliverance 2 pro české Warhorse Studios, kde kromě herního designu pracovala i jako režisérka anglického dabingu, přešla pod polské studio Fool's Theory, které pracuje na remaku prvního Zaklínače. Působí jako lektorka herního designu. Nárazově mentoruje studentské a indie herní projekty, naposledy pro první ročník Pražského herního akcelerátoru.Zdroj: L. Krsová

Jak se po roce 1989 proměnilo vnímání českých her v herních médiích? Má české herní prostředí dost herních médií či odborných platforem, které propojují hráče a vývojáře? A co je potřeba k fungujícímu hernímu ekosystému?Zdeněk Záhora je konzultant a expert na herní vzdělávání v oblastech prototypování, game designu, game analysis, narrative designu a tvorby herních textů. Podílel se na vývoji her Pushmania, Last Train Home, Comanche, Dark Train a Future Factory. Působí jako lektor herního designu, herního výzkumu a herní historie na Masarykově univerzitě a je interním konzultantem herního inkubátoru GameBaze. Dlouhodobě podporuje brněnské herní podhoubí – spoluorganizuje GameDev Area Meetupy a je spoluzakladatelem spolků Herní klastr a MU Game Studies.Zdroj: Z. Záhora

Co dělá české PC hry českými? Jak se do nich propisuje místní historie, humor nebo každodenní realita, jako je cestování vlakem či vysedávání v hospodě? Jak se rodí autentické digitální světy a co obnáší příprava dabingu? Jak vypadá samotný proces tvorby PC her s českými reáliemi z praktického hlediska? Existují překážky, které brání tomu, aby vznikalo více PC her zasazených do českého prostředí? Co o nás PC hry říkají? A jaká byla práce na hrách jako Kingdom Come Deliverance II nebo Last Train Home?Diskutovat přišli herní designér a pedagog Zdeněk Záhora z Masarykovy univerzity, který se podílel například na scénáři a režii dabingu Last Train Home nebo Kingdom Come: Deliverance II. Dále herní novinář Jan Modrák, který dlouhodobě mapuje český herní průmysl a stojí za podcastem Modrák & Friends, a herní designérka Leni Krsová, dříve působící ve Warhorse Studios na Kingdom Come Deliverance II, nyní ve studiu Fool’s Theory v Polsku. Role moderátora se ujal Jaroslav Švelch, odborník na dějiny a kulturu počítačových her působící na IKSŽ FSV UK a na FAMU.Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:401. část:  0:03:41–0:31:38 Do jaké míry se tematika českých reálií stává trendem?2. část: 0:31:39–1:12:02 Praktické okolnosti tvorby takových her3. část: 1:12:03–1:27:42 Co o českém národu a Česku hry vůbec říkají?Rozloučení: 1:27:43–1:29:12Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Co dnes nejvíce ohrožuje naši bezpečnost online? Jak fungují investiční podvody a proč jsou čím dál častější? Jaké manipulace stojí za romantickými scamy? Co jsou deep nudes a proč jsou tak nebezpečné? Jak přemýšlet o vlastní digitální stopě, aby se nedala snadno zneužít? A co se vlastně děje s daty, která sdílíme s AI chatboty?O těchto i dalších otázkách jsme mluvili s odborníkem na internetovou bezpečnost Kamilem Kopeckým z Univerzity Palackého. Kamil Kopecký je profesorem na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde vede Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Je nositelem mnoha ocenění v oblasti vzdělávání a prevence. Stojí například za projekty E-Bezpečí nebo Digidoupě. Pokud vás téma zaujme, na webu Rozprav o médiích najdete shrnutí epizody, citace z rozhovoru, vysvětlení pojmů i doporučené zdroje: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/Mediální minimum je podcastová série projektu Rozpravy o médiích a mezinárodního projektu CEDMO o tom, jak fungují média kolem nás a jak se v nich neztratit.

Co odhaluje třicet let dat o životním stylu dětí a dospívajících z výzkumu HBSC, který je komunikován veřejnosti v Česku pod názvem Zdravá generace? Tloustnou děti kvůli mobilům, nebo je pravda úplně jinde? Jak výrazně jejich život ovlivňuje socioekonomická situace rodiny? A mění se skutečně míra závislostí — nebo jen to, po jakých substancích děti sahají?Odpovídá Radek Palaščák, který vede na Univerzitě Palackého v Olomouci kreativní tým projektu Zdravá generace. Ten zkoumá životní styl českých dětí a dospívajících. Jako expert na komunikaci se specializuje na zjednodušování složitých témat a jejich překlápění do srozumitelné podoby. Jeho hlavním úkolem je tak „překládat“ jazyk vědců do praktických a jasných doporučení pro rodiče, školy i širokou veřejnost – zkrátka pro všechny, kdo mají o současnost i budoucnost českých dětí zájem.Zdroj: R. Palaščák

Jakou roli hraje stát v podpoře digitálního well-beingu dětí a dospívajících? Co dělá nebo plánuje Národní pedagogický institut v podpoře digitálního well-beingu na školách? A je o toto téma zájem ze strany škol, učitelů a rodičů?Adéla Lábusová pracovala především v oblasti pedagogicko-psychologického poradenství se zaměřením na multidisciplinární přístup v podpoře dětí se SVP a v Člověku v tísni ve vzdělávacích a sociálních programech. Jako metodik vzdělávání působila v Agentuře pro sociální začleňování. Nyní působí jako garantka tématu mediálního wellbeingu v Národním pedagogickém institutu a v oblasti prevence lektoruje v organizaci Jules a Jim a v oblasti vzdělávání pedagogů a i veřejnosti v organizaci SOFA.Zdroj: Jules a Jim, NPI.

Jaký vzor dávají dospělí dětem v používání technologií? Umíme si sami udržet zdravý vztah k médiím? A jaké nové výzkumy o digitálním životě dospělých právě vznikají? Lucii Šťastné odpovídá v bonusovém rozhovoru David Šmahel,  výzkumník z Masarykovy univerzity, který se dlouhodobě věnuje vlivu technologií na děti.David Šmahel je profesorem na FSS a na FI MU v Brně. Vede tým Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS), který se zabývá socio-psychologickými dopady internetu a technologií. Je také vedoucím projektů EU Kids Online. Jeho aktuální výzkum se zaměřuje na využívání internetu adolescenty a dospělými, online rizika u dětí a adolescentů, konstrukce identit na internetu a virtuální vztahy, online závislosti a výzkumné metody kyberprostoru. Je také jedním z organizátorů každoroční konference Cyberspace.Zdroj: Eduin.cz

Co je digitální well-being? Jak technologie ovlivňují duševní zdraví dětí a dospívajících? Proč je důležité se na téma dívat ze širší perspektivy? Jaký vliv mají sociální sítě na duševní pohodu dospívajících? A jaký mají digitální média dopad na jejich spánek? A jak je to s dopady PC her s násilnými prvky? Jak mohou rodiče podpořit zdravý vztah dětí k technologiím? Diskutovat přišel David Šmahel z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, vedoucí výzkumného týmu IRTIS a projektu EU Kids Online. Dále Radek Palaščák, vedoucí kreativního týmu projektu Zdravá generace.cz na Univerzitě Palackého v Olomouci, který se zaměřuje na komunikaci o zdravém životním stylu dětí, a v neposlední řadě také Adéla Lábusová, odbornice na digitální well-being a prevenci, působící v Národním pedagogickém institutu a organizaci Jules a Jim.Pokud si chcete poslechnout jen část našich Rozprav, využijte časování:Představení hostů a tématu: 00:00:00 – 00:02:50 1. část: Co je mediální a digitální wellbeing a co o něm víme? – 00:02:51 – 00:13:05 2. část: Jaké jevy může používání digitálních médií a technologií způsobit? – 00:13:06 – 00:53:29 3. část: Jak na zdravý přístup k digitálním médiím? – 00:53:30 – 01:18:41 Rozloučení – 01:18:42 – 01:20:02Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Jsou média motorem vývoje společnosti, nebo jen odrážejí její tempo? Které události by bez nich vůbec neproběhly? Jak se proměňovala jejich role od knihtisku až po sociální sítě? A šířily se fake news i v dobách, kdy ještě neexistoval internet?Na tyto a další otázky odpovídá historik a popularizátor historie Michal Stehlík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Památníku národního písemnictví. Je autorem knih i výstav, garantem oboru Muzejní studia a spoluautorem podcastu Přepište dějiny. V desátém dílu Mediálního minima nabízí fascinující pohled na vývoj médií, propagandy a fake news v průběhu staletí a na to, jak média ovlivňovala běh dějin – od reformace až po sametovou revoluci.Pokud vás téma zaujme, navštivte web Rozprav o médiích, kde najdete shrnutí epizody, citace z rozhovoru, zdroje a doporučení na další čtení nebo poslech: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/Mediální minimum je podcastová série projektu Rozpravy o médiích a mezinárodního projektu CEDMO, ve které se dozvíte, jak fungují média kolem nás, a získáte tipy, jak s médii lépe žít a rozumět jim. 

Jak dnes komunikujeme o politice na sociálních sítích? Co způsobuje, že lidé raději svůj názor nevyjádří veřejně a nezapojí se do online diskuze? Jak sociální sítě přispívají k polarizaci společnosti a přenáší se tato polarizace i do offline světa? Jsme uzavřeni v názorových bublinách, nebo nás sociální sítě naopak vystavují jiným pohledům? Jak politici pracují s polarizací ve svých kampaních a jak využívají emoce na sociálních sítích?Alena Pospíšil Macková působí jako odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Dlouhodobě se věnuje výzkumu toho, jak sociální média ovlivňují politickou komunikaci. Zkoumá například, jak lidé i političtí aktéři tato média používají a jaké to má důsledky. Zabývá se jevy, jako jsou negativní kampaně, politická polarizace, neslušnost či konspirační myšlení.Zdroj: A. Pospíšil Macková

Jaké ideové bloky dnes tvoří českou politickou scénu? Jak se hnutí ANO 2011 proměnilo od svého vzniku a proč dokázalo „vyprázdnit“ prostor bývalé levice? Jaké evropské vazby dnes toto hnutí má? Proč koalice Stačilo! nedokázala uspět? Jak vysvětlit dlouhodobě nízkou volební účast v Karlovarském a Ústeckém kraji? Co znamenají pojmy catch-all a kartelová strana a jak je Andrej Babiš využil? Na tyto i další otázky odpovídá Lucii Šťastné politolog Michel Perottino.Michel Perottino získal titul Ph.D. v oboru politologie na Právnické fakultě univerzity v Nice. V roce 2013 byl jmenován docentem na Katedře politologie IPS FSV UK. Od roku 2015 zastává pozici vedoucího Katedry politologie na Institutu politologických studií FSV UK. Ve své práci se zabývá především tématy politických stran v České republice a Francii, demokracie a politických systémů. Vyučuje předměty jako například Teorie politických stran, České politické strany, Sociologie politických stran, Český parlament a parlamentarismus a mnoho dalších.Zdroj: web FSV UK

Jak si vysvětlit rekordní volební účast v posledních parlamentních volbách? Proč se česká společnost dokázala tak výrazně mobilizovat? Která témata byla v těchto volbách zásadní? Co říkají data o důvěře lidí v politiku, média a instituce? Jak spolu souvisejí klesající důvěra v tradiční média a rostoucí fragmentace informačního prostoru? A mohou tradiční média v éře umělé inteligence znovu získat důvěru publika? Pokud ano, jak?Paulína Tabery se více než 20 let věnuje výzkumu veřejného mínění. Většinu této doby strávila v Centru pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, nejprve jako junior analytička, poté jako zástupkyně vedoucího oddělení a v letech 2015 až 2024 jako vedoucí oddělení. Nyní v centru pracuje jako senior analytička. Vedla nespočet domácích i mezinárodních výzkumných projektů zaměřených na sběr dat a ve svém výzkumu se zabývá metodologií výběrových šetření, důvěrou a interpersonální a mediální komunikací jako faktorem ovlivňujícím postoje veřejnosti.Zdroj: P. Tabery

Jak hodnotí Robert Le Veneur důležitý prvek předvolební kampaně – billboardy jednotlivých politických stran? Jaké zásady by jejich tvůrci měli mít na paměti? Jaké vlastnosti by měly billboardy splňovat? Jaká úskalí má vedení negativní kampaně a kdy by se měla zastavit? Umí české politické strany a hnutí využívat v předvolebních kampaních AI efektivně? Jaká je budoucnost politického marketingu? A jaký je vůbec politický marketing v Česku? Robert Le Veneur v rozhovoru vedeném Lucií Šťastnou uvádí jak konkrétní příklady z letošní předvolební kampaně, tak koncepty, které platí univerzálně.Robert Le Veneur je CEO strategické poradenské firmy Le Veneur Sàrl se sídlem v Ženevě. Patří mezi nejcitovanější experty na strategické řízení firem a marketing ve střední Evropě. Vystudoval psychologii a politologii na Masarykově univerzitě a absolvoval studijní pobyty na Yale a Stanfordu. Ve své diplomové práci se zaměřil na analýzu nejefektivnějších prvků v předvolebních kampaních. V minulosti se podílel na kampani k referendu o vstupu Česka do EU i na několika dalších předvolebních kampaních. Z jeho klientů můžeme jmenovat mimo jiné společnosti T-Mobile, MasterCard, Saxo Bank, Kaufland, Pfizer, DATART, Sonnentor, Česká mincovna a Kärcher.Zdroj: R. Le Veneur

Jakou roli hrála ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky média? Jak efektivní byly předvolební kampaně? Jaké strategie volily jednotlivé strany a hnutí? Jaký byl přístup českých médií k tématu voleb? Jakou úlohu dnes plní předvolební debaty? Co nám říkají předvolební průzkumy a jak by je měla média interpretovat? Jak ovlivňují politiku nové trendy jako zapojení influencerů a jaké možnosti pro politický marketing otevírá umělá inteligence? A je větší vyhrocení společnosti na provládní a protivládní tábor již tradičním rysem sněmovních voleb? Nebo je to letos jiné?Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK debatovala s Alenou Pospíšil Mackovou z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity. Pozvání přijal také politolog Michel Perottino, který působí na Katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Dále debatovala Paulína Tabery, senior analytička v Centru pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. A v neposlední řadě také Robert Le Veneur, expert na marketing ze společnosti Le Veneur Sàrl, kterou založil.Zajímá vás jen některá část Rozprav? V tom případě využijte časování:Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:11 1. část: 0:03:12–0:36:05 Jaké strategie jednotlivé strany a hnutí zvolily? Jaké jsou nové trendy v politické komunikaci? 2. část: 0:26:37–1:01:19 Jaký informační servis nám média poskytovala? Jaká je úroveň předvolebních debat? Jakou roli plní, jak a koho oslovují influenceři? 3. část: 1:01:20–1:32:22 Předvolební kampaně a volby v kontextu předvolebních průzkumů a aktuálních událostí Rozloučení: 1:32:23–1:33:50Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Jak se orientujeme v informacích kolem nás? Jak moc důvěřujeme médiím? Dokážeme rozpoznat dezinformace a deepfake videa? Podle čeho poznáme deepfake? Co si myslíme o dezinformacích? Jak často se s nimi setkáváme? A nezveličují se dezinformace jako společenský problém? V nové epizodě podcastu Mediální minimum jsme se na to zeptali Lukáše Kutila, datového analytika projektu CEDMO, který se dlouhodobě věnuje realizaci celospolečenských i mezinárodních šetření zaměřených na podporu různých forem gramotnosti ve společnosti a v poslední době také na zkoumání vnímání deepfake videí. Ve výzkumu se v rámci projektu CEDMO Trends zaměřuje na zkoumání vnímání deepfake videí.Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce Rozprav o médiích a projektu CEDMO. V každém díle poznáváme s naším hostem oblast médií z určitého úhlu pohledu, pokaždé také přinášíme tipy, jak s médii lépe žít nebo jak jim lépe porozumět.

Co jsou to „zpravodajské pouště“? Máme je v Česku? Jaké to je založit regionální publicistický web? Najdou mladí novináři uplatnění v regionální žurnalistice a proč by je měla taková práce lákat? Jsou fyzické regionální redakce luxus? Na tyto a další otázky se dozvíte odpověď v kompilaci nejposlouchanějších Rozprav uplynulé sezóny a rozhovorů k nim – k Rozpravám s názvem Lesk a bída regionální žurnalistiky.Pozvání přijali 3 hosté: Lenka Waschková Císařová, docentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která se dlouhodobě věnuje tématu regionální žurnalistiky a lokálních médií, Roman Gallo, šéfredaktor redakcí Deníku, které patří do portfolia vydavatelství Vltava Labe Media, a Jan Žabka, redaktor a spoluzakladatel regionálního publicistického webu Okraj.cz.

S médii vstáváme i usínáme, trávíme s nimi čas, komunikujeme díky nim s druhými, čerpáme z nich informace, vytváříme si díky nim vlastní názory, bavíme se s nimi i vzděláváme. Uvažovali jste ale někdy nad tím, co byste měli o jejich fungování vědět? Co je to zásadní, co by měl vědět každý z nás? V druhém letním speciálu Mediálního minima jsme tuto otázku položili všem našim hostům, se kterými jsme si v průběhu roku povídali. Poslechněte si postřehy Jana Jiráka, Davida Klimeše, Jana Křečka, Vlastimila Nečase, Marie Heřmanové, Jany Magdoňové, Dominika Voráče a Filipa Trhlíka. Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO.

Jak se mediální krajina proměnila? Co je pro ni dnes typické a jaké výzvy tyto změny přinášejí? A co si o nich myslí odborníci z oboru? V prvním letním speciálu Rozprav o médiích jsme se s odstupem zamysleli nad tím, jak se tato oblast vyvíjí. Vznikl tak díl, který mozaikovitě skládá některé z nejzajímavějších momentů uplynulé sezóny a nabízí rozmanité pohledy na současný stav médií i jejich budoucnost.Své názory a zkušenosti sdíleli Jiří Špaček, odborník na AI automatizaci mediálních obsahů, Tomáš Večeřa, ředitel online zpravodajství FTV Prima a zástupce ředitele zpravodajství a publicistiky CNN Prima NEWS, Martin Malý, IT Head & ICT Transformation Manager společnosti Economia, Hana Moravcová, odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a public relations IKSŽ FSV UK, Klára Sommerová, Lead Privacy Counsel ve společnosti Reckitt, Jonáš Čumrik, „influencer v důchodu“ a ideamaker, advokátka Petra Dolejšová, Tomáš Zemánek, v době natáčení reportér Rádia Impuls a student magisterské žurnalistiky na IKSŽ FSV UK, Jan Motal, odborník na mediální etiku z Masarykovy univerzity, a Barbora Součková, redaktorka Radia Wave a doktorandka na IKSŽ FSV UK.

V létě je více času na odpočinek a může to být i příležitost k přemýšlení a reflexi toho, jak média používáme nebo jak k nim přistupujeme. Proto jsme pro vás připravili letní speciál Mediálního minima, který má podobu ankety s hosty, se kterými jsme si v Mediálním minimu v průběhu roku povídali. Pojďte se s námi na chvíli zastavit a zamyslet. Z nejrůznějších médií se na nás neustále valí ohromné množství informací, obrazů, zvuků, textů i videí. Ale jak se z toho nezbláznit? Jak se v tom všem orientovat? Co se našim hostům a hostkám osvědčilo a co naopak ne? Mají podobné strategie, nebo se jejich přístupy liší? V prvním letním speciálu Mediálního minima uslyšíte tipy od Jana Jiráka, Davida Klimeše, Jana Křečka, Vlastimila Nečase, Marie Heřmanové, Jany Magdoňové, Dominika Voráče a Filipa Trhlíka. Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO.

Co nové nařízení o digitálních službách (DSA) znamená pro firmy i jednotlivce a jak ho uvádějí do praxe velké platformy jako například Instagram? Kolika subjektů v Česku se tato regulace týká? Proč by měly DSA dodržovat, ačkoliv zatím nemohou být v Česku sankcionovány? A jak se na přidělení pravomocí připravuje Český telekomunikační úřad, který byl již jmenován dohledovým orgánem? Co všechno ČTÚ v této oblasti dělá – jak vypadá osvěta směrem k dětem, jaké jsou další aktivity a kde mohou občané najít informace o svých právech v digitálním prostoru? Na tyto i další otázky odpovídá Kryštof Kučmáš.Kryštof Kučmáš absolvoval magisterský program Bezpečnostní studia na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V současnosti působí na Českém telekomunikačním úřadě, kde se zaměřuje na regulaci digitálního trhu, zejména na vymáhání nových nařízení a přeshraniční spolupráci v oblasti digitálních agend. Dříve pracoval na Ministerstvu průmyslu a obchodu a předtím se věnoval výzkumu v rámci Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. Během českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 se podílel na vyjednávání Data Aktu.Zdroj: K. Kučmáš

Hana Moravcová mluvila v bonusovém rozhovoru především o přístupu „poskytni data, nebo zaplať“, který v Česku uplatňuje například Seznam.cz. Považuje ho za vhodné řešení? V čem spočívá rozdíl mezi postavením Facebooku a Seznamu? Jak na tuto situaci reagují čeští uživatelé? Co říkají výsledky výzkumu, který se zabýval tím, jaké postoje a strategie lidé volí při ochraně svého soukromí na internetu? A jaký vývoj tohoto fenoménu lze v budoucnu očekávat?Hana Moravcová působí jako odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a PR, kde se specializuje na hospodářskou politiku a zároveň se zajímá o digitální marketing. Vystudovala obor Hospodářská politika na Vysoké škole ekonomické v Praze a doktorský titul z ekonomie a financí získala na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své odborné práci se zaměřuje na hospodářské dějiny a business history kreativních odvětví, institucionální ekonomii, vztah mezi ekonomií a právem a na komunikaci hospodářských politik. Profesní zkušenosti získala mimo jiné jako referentka pro regulaci finančních trhů na Ministerstvu financí a jako metodik-expert pro regulaci pojišťovnictví v České národní bance.Zdroj: H. Moravcová

Je možné najít rovnováhu mezi zájmy marketérů a uživatelů v oblasti práce s daty? Jak lidé reagují například na marketingové newslettery, když si neuvědomí, že dali souhlas k jejich zasílání při nákupu? Do jaké míry panuje nerovnováha mezi jednotlivými hráči na digitálním trhu? Bude nová legislativa pro marketéry spíše překážkou, nebo pomocí? Jaké aktuální trendy Marek Lacina v digitálním marketingu vidí a které z nich považuje za problematické?Marek Lacina aktuálně působí jako Media & Digital Director v agentuře Marketup. Předtím zastával pozici Performance Marketing Director ve společnosti Invia.cz, kde vedl tým specialistů napříč trhy střední a východní Evropy. V minulosti působil také jako VP Digital Marketing v německé agentuře Advalyze, jako Director Programmatic Marketing v mezinárodní cestovní agentuře lastminute.com a na seniorních pozicích v předních e-commerce firmách, jako jsou KAYAK, eBay či AVG (dnes Avast). Má rozsáhlé zkušenosti se strategickým řízením kampaní v globálním měřítku, efektivním škálováním výkonu a dlouholetou praxí v práci s celým ekosystémem digitálních platforem.Zdroj: M. Lacina

Jak vznikla a čím se zabývala nezisková organizace (S)právně a jak vypadá osvětová činnost Kláry Sommerové dnes? Co je to nejdůležitější, co by měl každý vědět o svých právech v oblasti ochrany osobních údajů? Jaké nástroje máme k dispozici pro jejich ochranu a pro aktivní občanskou angažovanost? Kteří aktéři hrají klíčovou roli v oblasti ochrany osobních dat? S Lucií Šťastnou z IKSŽ si povídala Klára Sommerová, Lead Privacy Counsel ve společnosti Reckitt, kde se zaměřuje na inovace, ochranu osobních údajů a umělou inteligenci. Je držitelkou magisterských titulů v oborech právo a žurnalistika a její profesní dráha propojuje právo, technologie a média. Díky tomuto mezioborovému zaměření se zapojila do řady mezinárodních projektů a spolupracovala s organizacemi jako European Youth Press, Rada Evropy, European University Institute ve Florencii, Asia Europe Foundation v Singapuru a dalšími. Už více než 13 let se věnuje proměnám práva a médií pod vlivem nových technologií a své poznatky přenáší do veřejně prospěšných iniciativ –například prostřednictvím workshopu o budování etických a udržitelných technologií s Women in Tech Cambodia nebo mentoringem výzkumu digitální úzkosti v rámci ASEF Young Leaders Summitu. Je absolventkou programu Aspen Young Leaders.Zdroj: K. Sommerová

Kdo všechno a jak naše osobní data používá? Proč by nás to mělo zajímat? Co vlastně odklikáváme, když na nás vyskočí okno s cookies? Skončí cookies třetích stran? A co přijde místo nich? Je fér přístup „zaplať daty, nebo penězi“? Jaká práva v tomto ohledu máme a umíme se o ně přihlásit? Jak funguje celý digitální ekosystém a jak zásadní jsou naše osobní data pro svět marketingu?S moderátorkou Lucií Šťastnou z IKSŽ FSV UK debatovala Hana Moravcová – odborná asistentka na Katedře marketingové komunikace a public relations IKSŽ FSV UK se specializací na hospodářskou politiku a zájmem o digitální marketing, Klára Sommerová – Lead Privacy Counsel ve společnosti Reckitt, kde se soustředí na oblast inovací, osobních údajů a AI, Marek Lacina – Media & Digital Director agentury MarketUp a Kryštof Kučmáš – zaměstnanec Oddělení dozoru specializovaných agend v Českém telekomunikačním úřadu.Zajímá vás jen některá část Rozprav? V tom případě využijte časování:Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:14 1. část: 0:03:15–0:27:33 Kdo všechno a jak naše osobní data používá a kdo dohlíží na to, aby se to dělo v souladu se zákonem? A proč by nás to vůbec mělo zajímat? 2. část: 0:27:34–1:03:45 Co jsou cookies třetích stran, hrozí jim zrušení a jaká by byla případná budoucnost bez nich? 3. část: 1:03:46–1:25:53 Jak se můžeme bránit proti nevhodnému zacházení s našimi daty, jaká je osvěta o této oblasti a kde leží hranice využívání osobních dat? Rozloučení: 1:25:53–1:27:19Zdroje a shrnující článek k této epizodě naleznete na webu Rozprav o médiích: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/

Jak s námi manipuluje generativní umělá inteligence? Je politicky nestranná? Dostáváme všichni stejné odpovědi na stejné dotazy? Jaké dopady může mít na společnost a jak se s těmi negativními vypořádat? Dokáže AI činit autonomní rozhodnutí? A k jaké budoucnosti směřujeme?V osmém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá s Filipem Trhlíkem, výzkumníkem z Univerzity v Cambridge, kde se věnuje problematice zaujatosti umělé inteligence a jejímu využití při čelení akutním společenským hrozbám. V Česku spoluzaložil neziskovou organizaci Verifee, která nabízí bezplatné rozšíření do prohlížeče varující uživatele před manipulativními zprávami za pomoci AI.Pokud vás téma této epizody zaujalo, doporučujeme podívat se na náš web, kde najdete nejen informace o hostovi a použitých zdrojích k tomuto dílu, ale hlavně další tipy k přečtení, poslechu nebo zhlédnutí. Na Homepage a v Aktualitách najdete shrnující článek věnovaný přímo tomuto rozhovoru. https://rozpravy.fsv.cuni.cz/Mediální minimum je podcastová série, která vznikla ze spolupráce projektu Rozpravy o médiích a projektu CEDMO. V každém díle poznáváme s naším hostem oblast médií z určitého úhlu pohledu, pokaždé také přinášíme tipy, jak s médii lépe žít nebo jak jim lépe porozumět.

Co je to syntetický hlas a jak funguje robotický moderátor? Jaký je aktuální vývoj této technologie v zahraničí? Jaké jsou aktivity společnosti ElevenLabs v oblasti syntetického hlasu? Na jakých projektech Jiří Špaček aktuálně pracuje? Budeme v budoucnu potřebovat lidské moderátory, nebo je mohou ti robotičtí plně nahradit?Jiří Špaček v Českém rozhlase postavil a spustil zpravodajský server i aplikaci iROZHLAS a podílel se na tvorbě audioportálu mujRozhlas. Zavedl AI systémy pro automatickou transkripci napříč všemi stanicemi a automatizované stříhání a publikování pořadů z živého vysílání Českého rozhlasu. V Mafře od roku 2012 vedl projekty SlowTV a Lidovky. V roce 2023 v Seznamu spustil Hacsiko, první AI radiovou moderátorku v Česku, a zároveň zavedl systém Stela, který převádí články do audia doplněného sound designem. Vyvinul 12 modelů syntetického hlasu a na rádiích Expres FM, Classic a Praha v roce 2024 implementoval systém Xena, který pro zpravodajské relace využívá AI technologie k načítání a publikování obsahu. Dále automatizoval noční vysílání.Zdroj: J. Špaček

Jak přesně s umělou inteligencí pracují v Českém rozhlase? V čem spočívá její kreativní využití? Kde vzniká ideální prostor pro experimenty s AI a jak vypadá v praxi, například při projektu Digitální spisovatel? Jak úspěšné jsou projekty, na nichž se AI podílí jako spoluautor? A jaká panuje v Českém rozhlase obecně nálada ohledně umělé inteligence?Anna Vošalíková se v Českém rozhlase věnuje digitálnímu obsahu, technologickým a obsahovým inovacím a také kreativnímu využití generativní umělé inteligence. Stojí za dlouhodobým projektem Digitální spisovatel a je autorkou série Rozluštěné záhady, inspirované konceptem tísnivého údolí (uncanny valley). Jako členka pracovní skupiny pro využití AI se aktivně podílí na samoregulační strategii Českého rozhlasu a hledá cesty, jak umělou inteligenci smysluplně zapojit do řešení technologických i obsahových výzev.Zdroj: A. Vošalíková