Sedláci v éteru

I když pro práci v zemědělství má nezastupitelnou roli předávání zkušeností od členů rodiny či služebně starších zaměstnanců, důležité je i získávání znalostí. Mimo vysokoškolského vzdělávání lze v Česku studovat zemědělství i na zhruba třiceti až čtyřiceti středních zemědělských školách. A právě o výuce zemědělství na středních školách je tento díl s Jendou Hladkým a Martinem Píbilem ze střední školy Česká zemědělská akademie v Humpolci.

Už dvakrát jsme se s našimi hosty v Sedlácích v éteru zabývali včelařstvím - nejprve v lednu 2022 k nám přišli Petr a Honza Cihlářovi a poté v červnu 2024 jsme zveřejnili díl s Petrem Texlem. Nicméně problematika chovu včel a produkce medu je natolik široká, že pozvání do tohoto dílu přijal Radek Hykl. Včely pana Hykla provázejí neustále - včelaří od roku 1994, v roce 2010 založil Moravskou včelařskou školu v Hranicích na Moravě, působí jako lektor Středního odborného učiliště v Blatné. A mimo to je také ředitel kanceláře Pracovní společnosti nástavkových včelařů, jednoho ze členských svazů Asociace soukromého zemědělství ČR.

Velká část sedláků se zemědělství věnuje i proto, že jeho podstatou je rozmanitost. A rozmanité jsou nejen zemědělské aktivity rodiny Dobešových ze Střítežského fojtsví u Rožnova pod Radhoštěm. Dobešovi se zabývají chovem ovcí, masného skotu, koní, vykrmují kuřata a husy, věnují se agrolesnictví a jsou velmi aktivní i ve své obci Střítež nad Bečvou. Rodina získala čtvrté místo v soutěži Farma roku 2025. Hostem tohoto dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru je Igor Dobeš.

Zemědělství je jedním z odvětví, v němž se neustále řeší otázka, do jaké míry by se měly podniky rozrůstat. Výhody z velikosti jsou lákavým důvodem k rozšiřování a zvětšování kapacit. Ne všichni ale považují takovou cestu za jedinou možnou a jedinou smysluplnou. „Naším cílem není zvětšovat, ale stále zlepšovat,“ říká Jaromír Hanžl. Právě on je hostem této epizody Sedláků v éteru. Hanžlovi působí na Strakonicku, v obci Budyně u Bavorova. Hospodaří zde řadu let nejenom dlouholetý předseda ASZ Strakonice Vladimír Hanžl, ale i jeho syn Jaromír s rodinou. Farma je zaměřena na chov mléčného skotu, přičemž zde můžeme najít 60 dojnic. Hanžlovi se zároveň věnují i rostlinné výrobě. V této epizodě přijde řeč na výhody a limity chovu mléčného skotu, na produkci finálních produktů a na zapojování sedláků do politiky na komunální úrovni. 

Klub mladých farmářů je název jedné z platforem Asociace soukromého zemědělství ČR. Předávání znalostí a zkušeností napříč generacemi je jedním z podstatných pilířů, na nichž stojí selský stav. Pro budoucnost rodinných farem je zásadní zapojení mladých lidí, kteří mají zájem o sedlačení. A právě Klub mladých farmářů má za cíl sdružovat mladé farmáře a farmářky, a to v rámci formálních i neformálních aktivit. Do dnešní epizody Sedláků v éteru přijali pozvání dvě výrazné postavy této platformy: Anna Králová z Farmy Král v Břežanech II na Kolínsku, a Marie Anna Menčíková, která s rodinou hospodaří na Broumovsku. V této epizodě se dozvíte, jak může vypadat generační předávání zkušeností, o čem KMF jedná s politiky a v čem vidí budoucnost českého zemědělství.

Zemědělce chovající zvířata trápí kromě stále náročnější byrokracie a nevyzpytatelného počasí i čím dál méně dostupné služby veterinářů. Každý rok sice z Veterinární univerzity Brno vychází noví absolventi a absolventky veterinárních oborů, nicméně ochota pracovat s velkými hospodářskými zvířaty není mezi veterináři v Česku příliš velká. O úskalích a radostech práce veterináře si v této epizodě povídáme s Dušanem Usvaldem z Českolipska, který se ve své veterinární praxi zaměřuje především na skot a koně.Zajímalo nás, co ho k této profesi dovedlo, proč ho veterina stále baví a naplňuje a co by bylo možné udělat, aby přibylo veterinářů pečujících o hospodářská zvířata.

Kopce se poli, lukami, a lesy bychom hledali spíše v oblastech podhůří. Přitom právě taková krajina se nachází necelou hodinu jízdy od Prahy. V oblasti Středního Povltaví, tedy v okolí vltavského údolí, čas plyne výrazně jinak než v nedaleké metropoli. Ve vesnici Čelina poblíž Dobříše po revoluci navázala na rodinnou tradici hospodaření na Vanečkově statku Hanka Hrubá. V současné době s ní hospodaří i její syn Lukáš. V dnešním díle se zaměříme na to, proč se na Vanečkově statku rozhodli pro chov ovcí, proč rozšiřují aktivity o hovězí dobytek, jak se hospodaří v dvojici matka-syn i na důležitost pěstování trav a travních směsí v současném zemědělství. 

Pokračovat v rodinné tradici sedlačení není jednoduchý úkol. Zároveň se jedná o zásadní podmínku pro pokračování zemědělských rodů. Náš dnešní host patří mezi ty, kteří se tohoto úkolu chopili s chutí a bez váhání. Jakub Helma hospodaří spolu s otcem a sestrou Michaelou na 380 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce 450–550 metrů, a to u vesničky Kapsova Lhota u Strakonic. Na 220 hektarech hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Na orné půdě pěstují širokou škálu polních plodin jako pšenici, pšenici špaldu, ječmen, oves, kukuřici, brambory a pícniny včetně meziplodin. Půdní bloky obhospodařované v režimu ekologického zemědělství jsou obsety šestimetrovým kvetoucím pásem. Na pastvinách se volně pase téměř osmdesát matek masného skotu. V letošním roce obdržela Rodinná farma Helmovi z ASZ Strakonice zlatou medaili v programu Pestrá krajina.V tomto díle se věnujeme tomu, proč Jakuba odradil život ve velkoměstě, jaký význam má pro něj péče o krajinu a kolik práce to dá, aby bylo možné rekonstruovat renesanční sýpku.

Na začátku dubna letošního roku uplynulo již pět let od doby, kdy Asociace soukromého zemědělství ČR spustila svůj podcast Sedláci v éteru. Za tu dobu se v něm vystřídala řada hostů, díky nimž bylo možné ukázat pestrost hospodaření na rodinných farmách v Česku. Děkujeme všem hostům za ochotu přijít k nám do studia! Náš vděk patří rovněž všem posluchačkám a posluchačům za stálou přízeň. A protože v oblasti soukromého zemědělského hospodaření je velké množství inspirativních a zajímavých lidí, věříme, že Sedláci v éteru budou pokračovat i nadále.Příkladem fascinujícího přístupu je i náš dnešní host, který do studia v centru Prahy přicestoval z nezvyklé dálky - Libor Janečka se svou rodinou hospodaří od 90. let v Chlebovicích, části Frýdku-Místku. Zaměřují se primárně na pěstování brambor a jejich prodej koncovým zákazníkům. V dnešním díle se proto věnujeme tomu, co bylo hlavním důvodem zaměřit se na pěstování brambor, jak se na farmě v Chlebovicích rozdělují úkoly mezi rodinnými příslušníky a co pro rodinu pana Janečka znamenalo ocenění Farma roku, které získala v prosinci loňského roku.

V našem podcastu se obvykle setkáváme se sedláky, na jejichž statcích lze nalézt krávy, na polích obilí, v nabídce maso či mléko. V dnešních díle ale přivítáme člověka, který se pustil do netradiční produkce: naším hostem je totiž Petr Richter, který se svou manželkou Eliškou pěstuje byliny a květiny. Hospodaří na 8 hektarech zemědělské půdy a k tomu se starají o téměř hektarový extenzivní ovocný sad, který je základnou pro včelnici. Farma Vitenplant shrnuje svůj přístup jako hospodaření „s úctou ke krajině a životu v ní“. Za svou činnost získali v letošním roce ocenění Pestrá krajina. V dnešním díle se dozvíte, proč se ve Vitenplant rozhodli právě pro pěstování květin, v čem spočívají květinové samosběry a proč je pro sedláky zásadní hodnotou nezávislost.

Ať se nám to líbí nebo ne, politika a rozhodování politické reprezentace ovlivňují všechny myslitelné oblasti našeho života, a to včetně zemědělství. V českém politickém systému jsou důležití nejenom poslanci, ale rovněž tzv. horní komora, tedy Senát Parlamentu České republiky. Do tohoto dílu přijala pozvání senátorka Adéla Sucharda Šípová, která působí v senátorském klubu SEN 21 a Pirátů a byla zvolena za obvod Kladno. Zároveň je místopředsedkyní Výboru pro záležitosti Evropské unie a v poslední době se jako advokátka věnuje i problematice zemědělství. V dnešní epizodě se dozvíte, jak vypadá běžný den senátorky, proč je horní komora potřebná pro zemědělskou politiku a v čem je problematické předkupní právo na zemědělskou půdu.

Chov hospodářských zvířat je náročná a nikdy nekončící práce. Odměnou však může být možnost pobývat na čerstvém vzduchu, trávit čas se spokojenými zvířaty i prodej kvalitních produktů koncovým zákazníkům. Na severu Čech nedaleko Jablonce nad Nisou se chovu plemene dobytka highland věnuje Martin Kynský s partnerkou Ilonou Kodýmovou, kteří společně hospodaří na Farmě Vojtěška. Nejen o chovu highlandů a možnostech zpracovávání jejich masa si v této epizodě povídáme s panem Martinem Kynským.V tomto díle se věnujeme také tomu, proč se Martin s Ilonou rozhodli pokračovat v rodinné hospodářské tradici, jak lze kombinovat zkušenosti ze stavařiny s každodenním farmařením a jak je možné zorganizovat chod statku takovým způsobem, aby vyzbyl čas na zvířata i rodinný život.

Stále větší důraz se v rámci veřejné debaty klade na to, aby si zákazníci byli schopni vyhledat původ potravin. S tím souvisí rovněž nárok na co nejkratší cestu od producenta ke konzumentům. Tento princip by se dal shrnout heslem „Od pastviny až po balíček“ – to je zároveň motto rodiny Terčových. Terčovi hospodaří na ekofarmě ve Štěnovickém Borku a kromě toho také v obci Knihy na Plzeňsku, a to na více než 100 hektarech pozemků. Hlavní činností farmy je chov masného skotu plemene galloway o počtu 90 zvířat s produkcí velmi kvalitního plemenného materiálu. Zároveň se Jindřich Terč se svými syny Jindrou a Luďkem zabývají i zpracováním hovězího masa, výrobou výtečných masných výrobků a jejich prodejem ze dvora i prostřednictvím dvou automatů. Farmu otevírají i veřejnosti. Tato otevřenost je patrné i díky tomuto dílu Sedláků v éteru, do něhož přijal pozvání pan Jindřich Terč. V této epizodě se dozvíte, jak může být pedagog zároveň i úspěšným sedlákem, proč rodina Terčových nespoléhá na sociální sítě a v neposlední řadě se řeč stočí na význam selských rodin pro sociální život venkova. 

Když se řekne zemědělství, většině z nás se nejspíš vybaví venkovská krajina s vesnicemi, poli, loukami a lesy. Nicméně zemědělci působí i ve větších městech, a to včetně Prahy, kde zemědělská půda tvoří zhruba 39 % rozlohy. Jedním z pražských zemědělců je David Ježek, který se původně věnoval IT, ale v roce 2017 se s rodinou přestěhoval do okrajové městské části Praha-Cholupice a od roku 2019 zde provozuje zemědělskou činnost. V současné době obhospodařuje 15 hektarů v režimu ekologického zemědělství a od loňského roku je členem ASZ ČR.V tomto díle se dozvíte, jak je možné změnit kariéru a začít hospodařit navzdory všem obtížím, jaké přínosy a rizika takový krok obnáší, a také to, jak lze i na malém prostoru pomáhat krajině a rozšiřovat její pestrost. 

Ve slavné písni od Jaroslava Uhlíře se zpívá, že „statistika nuda je, má však cenné údaje“. Užitečnost statistických údajů je v zemědělství vidět nejenom na lokální úrovni, ale například i během politických vyjednávání. Tyto údaje vůbec nemusí být nuda, což během svého profesního života dokazoval host této epizody Jiří Hrbek.Jiří Hrbek získal titul inženýra na České zemědělské univerzitě v roce 1978, na níž vystudoval obor provoz a ekonomie. Začínal na oddělení Českého statistického úřadu Praha-západ. Zde měl na starosti sběr dat a analýzy statistik zemědělství. Mezi lety 1984 a 1990 vedl oddělení pro statistiku zemědělství, obchodu a služeb, zaměstnanosti a mezd na Krajské statistické správě pro Středočeský kraj. V letech 1994 až 2019 byl vedoucím Českého statistického ústavu, odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí. V tomto díle přijde řeč na význam statistiky pro zemědělství, na zapeklitý vztah politiky a statistických dat a v neposlední řadě se dozvíte, v čem jsou nepostradatelní i drobní pěstitelé a chovatelé.

Každý z nás někdy lamentuje nad stavem české politiky. Málokdo se ale do politického života skutečně zapojí, notabene v případě tak časově náročné profese, jakou je sedlačení. Příkladem zemědělce, který je zároveň politicky angažovaný, je Roman Koutek neboli Sedlák z Hané, host této epizody Sedláků v éteru. Roman Koutek je člen předsednictva ASZ ČR a předseda ASZ Olomouc, provozuje farmu se zapojením členů své rodiny. Kromě rostlinné výroby na 80 hektarech půdy se specializací na olejniny včetně sóji, se zabývá také zpracováním části rostlinné produkce na oleje a přímým prodejem produkce. V této epizodě se dozvíte, proč Sedlák z Hané vyzkoušel agrolesnictví, jak přistupuje ke svým politickým aktivitám a proč má smysl vysvětlovat veřejnosti roli sedláků.

Bez finančních prostředků není možné vést a rozvíjet jakoukoliv podnikatelskou činnost a zemědělská oblast není v tomto směru výjimkou. V roce 2024 byl naším hostem Václav Petrovič z České spořitelny, se kterým jsme probrali jeho pohled na finance v zemědělském sektoru pohledem pracovníka bankovnictví z Prahy. V této epizodě Sedláků v éteru jsme přivítali Stanislava Bílka, dalšího zástupce téže firmy, který působí v České spořitelně jako firemní bankéř ve Žďáru nad Sázavou. V tomto dílu se dozvíte, v čem je pojišťování v zemědělství specifické, na co se zaměřit při půjčování peněz a jaký má význam spolupráce ASZ ČR s Českou spořitelnou. 

Do tohoto dílu Sedláků v éteru přijala pozvání Blanka Turturro, předsedkyně organizace Slow Food Prague.  . Slow food, tedy česky „pomalé jídlo“, je přístup k vytváření a distribuci potravin usilující o „dobré, čisté a poctivé jídlo pro všechny“. Takové potraviny jsou vypěstované s respektem ke krajině i lidskému zdraví. Organizace Slow Food Prague dlouhodobě s ASZ ČR spolupracuje, především v podobě organizování zájezdů pro sedláky za lokální gastronomií. V této epizodě se dozvíte, jak je možné nabídnout kvalitnější stravu ve školních jídelnách, proč je hnutí slow food inspirativní i pro rodinné farmy a jak podstatné je nespěchat, a to pro sedláky i konzumenty.

 Pro celý svět, ve kterém žijeme, je vlastní nevyzpytatelnost. To platí i pro všechny sektory ekonomiky, a to včetně zemědělství. Zemědělství je ze všech oborů lidské činnosti snad nejvíce závislé na neustále se měnícím počasí. To kromě vytváření základních podmínek pro hospodaření může přinášet i velké škody. Proto, aby následky nečekaných škod v zemědělství a i v jiných oborech byly co nejméně devastační, je možné uzavřít pojištění. V Česku se právě na pojištění zemědělských plodin a hospodářských zvířat specializuje Agra pojišťovna, dlouholetý partner akce Farma roku a Asociace soukromého zemědělství ČR. Ředitelem Agra pojišťovny je od března letošního roku Vladimír John, který byl hostem tohoto dílu Sedláků v éteru. V této epizodě se dozvíte, jaká jsou specifika pojišťování v rámci zemědělství, co nejzvláštnějšího za svůj život Vladimír John pojistil a co je z jeho pohledu největší riziko pro současné zemědělce. 

Lesy v Česku pokrývají více než jednu třetinu rozlohy země, přičemž významná část lesů je vlastněna soukromými osobami. Nakládání s lesními porosty upravuje lesní zákon, jehož novela byla v nedávné době schválena. Součástí této novely je mimo jiné uvolnění pravidel pro malé vlastníky pro nakládání s jejich lesy, ukotvení podpory ekosystémových funkcí lesa a také povolení pastvy hospodářských zvířat. Současnost a budoucnost využívání lesů v Česku přiblížil Jiří Remeš z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.Proč už není v našich podmínkách efektivní pěstovat smrkové monokultury? V čem pastva hospodářských zvířat prospívá lesním ekosystémům? A jak se Jiří Remeš dostal ke svému profesnímu zaměření?

Především ke krajině hor a podhůří neodmyslitelně patří chov masného skotu a hovězí maso je podstatnou součástí mnoha kuchyní. U nás zájmy provozovatelů tohoto typu zemědělství zastupuje Český svaz chovatelů masného skotu, v jehož čele působí předseda Milan Novotný. Tento svaz se v roce 2025 stal již desátým členským svazem ASZ ČR. A právě Milan Novotný přijal pozvání do Sedláků v éteru. V této epizodě se tak dozvíte, jaké jsou radosti a obtíže chovatelů masného skotu, proč je pastva prospěšná pro krajinu a v čem krávy podporují psychickou pohodu.

Zemědělství není tématem, na které by většina stran sázela při oslovování voličů. O to zajímavější je, pokud se politik věnuje aktivně i vlastnímu hospodářství. Jedním z takových je Emil Kudrnovský z TOP 09. Náš dnešní host je profesí navíc i kartograf, geoinformatik a pedagog. V současné době pracuje na pozici ředitele základní a mateřské školy. Od roku 2010 působí v komunální politice. Doktorát z oboru Geoinformatika a kartografie získal na Masarykově univerzitě v Brně. Ve svém volnu se nyní věnuje rodině, trvalé udržitelnosti venkova a především rodinné farmě Na Kamenci v Podkrkonoší. V této epizodě Sedláků v éteru se dozvíte, zda se v politice vyplatí geografické znalosti, jak chce TOP 09 přistupovat k zemědělské politice a proč má smysl vracet se k selským kořenům.

V červnu 2025 byl do již třetího volebního období znovu zvolen Jaroslav Šebek předsedou ASZ ČR. Situace v Asociaci, politice a celkově ve společnosti se od doby prvního zvolení J. Šebka v roce 2019 proměnila. S Jaroslavem Šebkem jsme si povídali o jeho prioritách na další roky, podstatě práce předsedy i proměně a vizích pro hospodářství rodiny Šebkových.Jaké jsou nyní hlavní priority ASZ ČR? Co je pro něj na působení předsedy nejzajímavější? A jak změnil život J. Šebkovi narození syna?

V čase před sněmovními volbami pokračujeme v sérii rozhovorů se sedláky, kteří jsou sami aktivními politiky. Milan Daďourek je zástupce České pirátské strany a po působení v komunální politice zastával zhruba jeden rok post náměstka ministra zemědělství, kde se výrazně podílel na definici rodinných zemědělských hospodářství v české legislativě. Nicméně hlavní profesí je chovatel ovcí na rodinném hospodaření na Vysočině, u čehož využívá i své zkušenosti z práce v oblasti ochrany přírody. Milan Daďourek byl zároveň letos v červnu zvolen do Předsednictva ASZ ČR.Proč se rozhodl pro chov ovcí plemene Romney Marsh? Jaké bylo přestěhování z Liberce k rodině ženy na Vysočinu? A v čem je největší rozdíl mezi komunální a celostátní politikou?

Bížící se volby do poslanecké sněmovny opět přeskupí poměry politických sil v Česku. Tato změna se bezpochyby dotkne i zemědělství. Také proto jsme do této epizody Sedláků v éteru pozvali Petra Bendla.Petr Bendl působil od října 2011 do července 2013 jak ministr zemědělství, v současné době je poslancem Parlamentu ČR a místopředsedou Zemědělského výboru. Kromě toho zastával i funkci hejtmana Středočeského kraje a působil rovněž jako starosta města Kladna. Mimo politické kariéry se ale aktivně věnuje také zemědělství: je členem Asociace soukromého zemědělství Beroun, Kladno a hospodaří v bývalém poplužním dvoře v Dolním Bezděkově. V tomto díle se dozvíte, jak se změnilo zemědělství v Česku od doby, kdy se Petr Bendl věnoval funkci ministra tohoto sektoru, k čemu je vlastně zemědělský výbor a co přivede politika, aby se změnil v sedláka.

Šlechtické a sedlácké rodiny často spojuje péče o majetek vybudovaný předky, důraz na dlouhodobost a někdy i rozhodnutí zemědělsky hospodařit. Jedním ze zástupců českých šlechtických rodů je Wenzel Lobkowicz, který se se svou rodinou věnuje lesnické výrobě a regenerativnímu chovu dobytka. W. Lobkowicz zároveň se nedávno stal členem ASZ Příbram.¨Jak se aplikují postupy regenerativního zemědělství do pastevního chovu hovězího dobytka? Jak jeho děti vnímají, že jsou ze šlechtické rodiny? A v čem vidí výhody v tom, že se k zemědělství dostal až v dospělosti?

Na konci června 2025 bylo zvoleno nové předsednictvo ASZ ČR. Novým členem je Jiří Křížek, který je členem asociace již od samého začátku. Nyní působí jako předseda ASZ Louny. Jiří Křížek od roku 1990 hospodaří v Černochově poblíž Peruce, kde začínal se třemi hektary, zabýval se chovem prasat. V současnosti provozuje rostlinnou výrobu a hospodaří na 154 hektarech orné půdy. Právě Jiří Křížek přijal pozvání do tohoto dílu Sedláků v éteru.Na co se Jiří Křížek zaměří jako nový člen předsednictva? Jakou má zkušenost se zemědělskou administrativou? A jaké problémy nejvíce trápí jeho hospodářství?

 Zdravotní stav hospodářských zvířat je zásadní nejen pro samotné zemědělce, ale v důsledku i pro celou společnost. Kvalitní zvířecí život podmiňuje ekonomické výsledky statků a farem. Zároveň souvisí s citovými vazbami, které se mezi zvířaty a jejich lidskými pečovateli mnohdy utváří. A ačkoliv lze - podobně jako u lidských pacientů - zdravotní stav udržovat patřičným životním stylem, někdy je třeba využít léky či očkování. Jednou z firem zabývajících se vývojem a distribucí veterinárních přípravků je MSD Animal Health, kterou řada členů ASZ ČR zná jako hlavního partnera Farmy roku. Do této epizody Sedláků v éteru přijal pozvání Radek Hejl, národní manažer této firmy.Co znamená “antibiotická rezistence”?Jak souvisí veterinární péče se zvyšujícím se počtem obyvatel na planetě?Jak je propojeno zvířecí a lidské zdraví? 

Našich hostů se obvykle ptáme, zda by si vybrali spíše koně, nebo traktor. V této epizodě tato otázka ale není třeba, neboť naším hostem je Aleš Fiala, prezident Asociace svazů chovatelů koní ČR, členské organizace ASZ ČR. Kromě toho působí Aleš Fiala také jako předseda Svazu chovatelů českého sportovního pony. Náš host je ale především nadšeným chovatelem koní, účastníkem vozatajských soutěží a obchodníkem s chovatelskými potřebami. V rozhovoru se proto dozvíte, jak se jeho osud propojil se světem koní, jak vidí budoucnost chovu koní v Česku a v neposlední řadě se budeme věnovat tomu, v čem koně pomáhají lidské společnosti i nad rámec jejich ekonomického využití.

V současné době většina lidí ve vyspělých státech nakupuje potraviny převážně v supermarketech a hypermarketech. I když celá oblast supermarketů a hypermarketů je vysoce globalizovaná, velmi důležité postavení zde mají lokální zemědělci. Základní principy fungování obchodu s potravinami v tzv. retailu včetně role lokálních zemědělců více popsala Romana Nýdrle ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.Jaké jsou hlavní faktory, podle kterých se zákazníci rozhodují o místě nákupu potravin? Jaká jsou pozitiva odběru od lokálních zemědělců pro velké řetězce? A proč při výběru dodavatele do řetězce probíhají u zemědělců poměrně hluboké kontroly?

V této epizodě napravujeme náš dlouhodobý dluh – konečně přinášíme rozhovor se zástupcem zemědělců ze Slezska. Farma Michal Sedláček (ASZ Přerov) získala na začátku tohoto roku stříbrnou medaili v rámci programu Asociace soukromého zemědělství ČR Pestrá krajina. Michal Sedláček s rodinnou provozuje farmu v Leskovci nad Moravicí nedaleko Bruntálu, přičemž obhospodařují 76 hektarů orné půdy, pastvin a luk. Kromě chovu ovcí (plemeno texel) chovají rovněž normandský skot a masné simentály. Využívají tradiční technologie při pěstování píce, obilí a brambor, na které získali certifikaci „Jeseníky originální produkt“.Jak Sedláčkovi uchovávají rodinné zemědělské tradice? Má Pestrá krajina dosah i mezi děti na základních školách? Proč je zemědělství rodiny Sedláčkových plné „bordelu“ a proč je to prospěšné pro krajinu?

Anotace: V oblasti Karlovarského kraje ze dvou stran obklopené Německem vznikla před dvěma lety regionální ASZ Západ. V tomto nejzápadnějším koutě Česka se zemědělství a celkově život v mnoha ohledech liší od situace jinde. Jedním z představitelů této regionální Asociace je Radim Kužel, který vystudoval zemědělství ve Francii a nyní se zaměřuje především na rostlinou výrobu prováděnou regenerativně. Co je pěkné na bydlení v Karlovarském kraji, který je podle A. Babiše „nejhorší ve všem“? Jak regenerativní zemědělství pomáhá se řešením následků nedostatku či nadbytku vláhy? V čem mají zemědělci ve Francii oproti zemědělcům v Česku jednodušší a v čem složitější život?

Za doby první republiky se selský stav v Československu sdružoval v tzv. Selských jízdách, které měly za cíl podpořit selskou hrdost, podporovat jezdectví a přispívat k vlastenectví. Oficiální založení Selských jízd proběhlo právě před sto lety - v roce 1925. Na prvorepublikovou tradici v současnosti navazuje několik sborů Selských jízd, mezi nimi i Sbor Selských jízd Jana Žižky z Trocnova, v jehož čele stojí Stanislav Toman, člen ASZ Strakonice.Proč byly Selské jízdy silně spojené s armádou? A proč byly zakázány komunistickým režimem? A jakou roli mají Selské jízdy dnes?

Na severu Jihočeského kraje, v oblasti Jistebnické vrchoviny, v Hronově Vesci hospodaří Jiří Benda s rodinou, představitel již třetí zdejší generace po roce 1990. Jiří Benda se věnuje chovu masného skotu v režimu ekologického zemědělství, ale také obnově cest, drobných sakrálních památek, sázení stromů a rovněž vytváření naučných stezek. Zároveň Bendovi v nedávné době začali nabízet ubytování, což využívají nejvíce rodiny s dětmi i řada hostů ze zahraničí.V čem je jednodušší kontakt s příchozími na vesnici z města oproti starousedlíkům?  Proč jsou pro lidi obtěžující ohradníky?  A proč chovají Bendovi dva osly? Lukáš Senft a Tomáš Zavadil, hlavní kancelář ASZ ČR 

Pěstování lanýžů je sice typické spíše pro Francii, ale i v Česku jsou pro tyto houby ideální podmínky. Od roku 2023 je lanýž v Česku oficiálně zemědělskou plodinou. I když mají lanýže velkou hodnotu, jejich pěstování je složité a vyžaduje velkou trpělivost. O současnosti i historii pěstování těchto zajímavých hub jsme si povídali s Richardem Benešem ze společnosti Český lanýž. Proč jsou lanýže ideální do agrolesnických systémů? Proč se pro vyhledávání lanýžů oproti minulosti používají psi a ne prasata? A v jakém evropském hlavním městě přirozeně roste lanýž burgundský?

Od roku 2005 vytváří systém značení a regionálních produktů a služeb Asociace regionálních značek (ARZ), přičemž v současnosti je v tomto systému 30 regionů. ARZ je zároveň od roku 2023 jednou z členských organizací Asociace soukromého zemědělství ČR. V čele ARZ stojí Kateřina Čadilová, která přiblížila celý systém regionálního značení v další epizodě podcastu ASZ ČR Sedláci v éteru. Co zemědělcům přináší, když má jejich produkt označení regionální značka? Jak probíhá certifikace regionálních produktů a služeb? A v jakých oblastech Česka nejsou regionální značky příliš zastoupeny? Lukáš Senft a Tomáš Zavadil, hlavní kancelář ASZ ČR 

Výhodou rodinných zemědělských hospodářství je generační kontinuita. Jak probíhá předávání žezla mladé generaci a jak se liší přístupy k zemědělství a k životu u mladých a starších hospodářů? Nejen přebírání farem se věnuje další epizoda podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru, v níž jsme uvítali členy Klubu mladých farmářů ASZ ČR Ondřeje Součka a Milana Bretta.Co se dále v podcastu dozvíte?Co je pro ně na zemědělství nejnáročnější?Co chtějí v zemědělství dělat jinak, než jejich rodiče?A co oba pány vedli k tomu, že se rozhodli zapojit do činnosti Klubu mladých farmářů?

Od poloviny 20. století je čím dál více jasné, že současná industriální společnost negativně ovlivňuje životní prostředí i životy lidí. Jedním z prvních odborníků, kteří v Československu začali upozorňovat na rizika nekontrolovaného ekonomického rozvoje, byl Bedřich Moldan. V době sametové revoluce zakládal ministerstvo životního prostředí, které následně několik let vedl. Dodnes působí v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a rovněž je i čestným členem komise programu Pestrá krajina. Potěšilo nás, že Bedřich Moldan přijal pozvání a stal se hostem další epizody podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru.Jaké byly největší problémy životního prostředí v Česku před rokem 1989? Proč jsou podle Bedřicha Moldana dnes na zemědělce kladeny velké nároky? A co dokázali komunisté na konci 80. let  udělat s tím, že ekonomická i ekologická situace Československa byla velmi špatná? Lukáš Senft a Tomáš Zavadil, hlavní kancelář ASZ ČR 

Většina soukromých zemědělců u nás je z rodin s dlouhou tradicí hospodaření, ale někteří přišli do zemědělství z jiných oborů. Jakub Erler obě skupiny spojuje - po několika letech práce v nadnárodních společnostech se rozhodl převzít statek po svých prarodičích. Dnes Erlerovi mají moderní hospodářství, kde se klade důraz na kvalitu života zvířat a minimalizaci dopadů na životní prostředí a také na ekonomiku farmy.Jak kombinuje přístupy regenerativního, konvenčního a ekologického zemědělství? Co vedlo u Erlerových k rozhodnutí o finalizaci svých produktů? A proč je pro Jakuba Erlera lepší kancelář, než kravín?

V poslední době se klade v Evropě i jiných  oblastech světa u zemědělského hospodaření čím dál větší důraz na životní prostředí. Způsob produkce potravin, který do maximální míry využívá přírodních procesů bez použití vnějších vstupů, je syntropické zemědělství. Tento styl zemědělské výroby je rozšířen primárně v Latinské Americe a Africe, ale postupně se jím začínají zabývat i zemědělci v Evropě.  Jaké jsou hlavní odlišnosti syntropického zemědělství od regenerativního zemědělství? V čem pro syntropickému zemědělství pomáhá sukcese?  A jak život Elsy Šebkové změnila návštěva Latinské Ameriky?

Připravovaná novela zákona o myslivosti, který byla v minulých letech několikrát odložena, míří opět do legislativního procesu. Stejně jako dříve existují i dnes na její podobu značně rozporuplné názory, ačkoli důvodů pro její přijetí stále přibývá. Mezi ty hlavní patří především snaha snížit množství škod působených přemnoženou zvěří a posílení práv vlastníků honebních pozemků. Nejen o tom je následující diskuse, jejímiž účastníky jsou: Daniel Pitek, předseda pracovní skupiny pro lesnictví a myslivost Asociace soukromého zemědělství ČR a předseda hodnotitelské komise programu Pestrá krajinaaRadek Podhorecký, člen Okresní myslivecké rady Příbram Diskuse se týká mimo jiné:Snížení minimální výměry honitebPosílení práv vlastníků pozemků formou loveckých povolenekVýše škod působených přemnoženou zvěří 

Zemědělství je spojeno se sférou financí, dotací a bank. Dobrá orientace v této oblasti může zemědělcům výrazně pomoci v jejich vlastním podnikání. Právě na propojení selského a bankovního světa se zaměřuje další epizoda podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru, jejímž hostem byl Václav Petrovič z České spořitelny. V rozhovoru se dozvíte, co je dobré promyslet před zajištěním úvěru, jak přemýšlet o investicích v rámci zemědělského podnikání a jak vypadá vztah mezi bankéřem a klientem.  Co je to Akademie podnikání a pro koho je určena? Jak přijímají zemědělci Václava Petroviče jako bankéře z Prahy? Jaká úskalí má půjčování peněz od rodiny pro podnikání? 

Hostem prvního poprázdninového dílu Sedláků v éteru byl Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství ČR a místopředseda regionu ASZ Jindřichův Hradec. Šteflovi hospodaří na téměř 700 hektarech v kopcovité krajině Jindřichohradecka a zaměřují se primárně na chov masného skotu, rostlinnou výrobu a také na poskytování zemědělských služeb a prodej zemědělské techniky. Jan Štefl patří k těm členům ASZ ČR, kteří mají rozsáhlé znalosti o problematice zemědělských dotací. V této epizodě si můžete poslechnout pohled Jana Štefla na následující témata: V čem spočívá princip zastropování zemědělských dotací? Proč se zhruba od 90. let 20. století v Evropě dotačně nepodporuje produkce potravin, ale péče o krajinu a hospodaření šetrné vůči přírodě? V čem se za posledních třicet let změnilo využívání zemědělské techniky?

Do letního dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru přišli manželé Zlata Ronzová Mádrová a Lukáš Ronze ze Zlaté farmy (ASZ Přerov) ze Štětovic. Ronzovi se v nížinaté oblasti mezi Prostějovem a Olomoucí zaměřují na chov mléčného skotu, finalizaci produkce a provozování agroturistiky. S rozhodnutím vyrábět vlastní produkty i s otevřením farmy pro širokou veřejnost je spojená řada kladů a záporů. Nejen na ně přišla v rozhovoru řeč.Co Ronzovým přináší používání robotického dojení a v čem je naopak lepší dojit ručně?S jakými největšími předsudky o zemědělství se setkávají u zákazníků?A jak zapadl původně středočeský Lukáš Ronz do hanácké rodiny Mádrových?

Hostem 40. epizody podcastové série Sedláci v éteru byl Milan Kouřil, zemědělský poradce v oblasti dotací a zpracování vlastní produkce. Poradenstvím se zabývá přibližně deset let a je školitelem na seminářích s tématem zpracování masa a mléka na farmě. V rozhovoru přišla řeč na řadu ožehavých otázek týkajících se dotačních programů a dočkáte se i praktických rad. Jaké výhody a jaká negativa se vážou k prodeji ze dvora?V čem spočívá práce zemědělského poradce?Jak se v Česku daří samoobslužnému prodeji na farmách?

Hostem 39. dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru je Petr Texl, včelař a člen Rady Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, členského svazu ASZ ČR. Petr Texl předává kladný vztah k přírodě a zásady trvale udržitelného chovu včel jako lektor včelařství na veřejných přednáškách, v časopise Moderní včelař a v rámci dálkového studia oboru Včelař na Středním odborném učilišti v Blatné.  Proč je v současném Česku „převčeleno“?V čem spočívá včelařská agroturistika?Jak souvisí udržitelné včelaření a lokálně zakotvené sedlačení?A kolik by měl stát med? 

Hostem 38. dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru je člen ASZ Příbram Jan Štechmüller ze Štéchova statku, který hospodaří s rodinou na zhruba 46 hektarech půdy v podhůří Brd. Chová především kamerunské ovce, masný skot několika různých plemen a v roce 2021 byl oceněn stříbrnou medailí v programu Pestrá krajina.Jaké výhody přináší regenerativní pastva ovcí a masného skotu?Proč se pustil do myslivosti?A jak se liší zemědělství v Angole od toho českého?Lukáš Senft a Tomáš Zavadil, hlavní kancelář ASZ ČR

Do středoevropské kulturní krajiny kromě zemědělské půdy nedomyslitelně patří i člověkem využívané lesy. Proto jsme se rozhodli věnovat lesům celý díl podcastu Sedláci v éteru. Naše pozvání přijal Aleš Erber, který působí jako licencovaný odborný lesní hospodář a akreditovaný lesnický poradce ministerstva zemědělství. Lesy spravuje mimo jiné pro Český fond lesů a je rovněž odborným vědeckým pracovníkem Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. V rozhovoru jsme se zaměřili především na využití dřeva jako suroviny, povídali jsme si o vlivu lesa na budoucnost architektury, probrali jsme různorodé funkce lesů a samozřejmě jsme neopomenuli ani agrolesnictví.

Hostem 36. dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru byl podnikatel v různých oborech, bývalý krizový manažer, provozovatel olomouckého Bistra Nro. 66  a především vlastník hospodářství s restaurací a ubytováním Bělecký mlýn na Prostějovsku. Mimo Česka podnikal a působil na Slovensku a také v postsovětském prostoru. Zároveň je Richard Benýšek jedním z největších vlastníků lesní půdy u nás. V rozhovoru jsme probrali jeho podnikatelské začátky v 90. letech, postupnou obnovu Běleckého mlýna a také jeho přístup ke krajině a zemědělství.  Jak se dívá na skupování zemědělské půdy v Česku lidmi s příjmy mimo zemědělství? Jakým nezvyklým způsobem nabízejí lidem vánoční stromky? Co pro něj znamená zlatá medaile v programu Pestrá krajina 2023?

Do dalšího dílu podcastu Asociace soukromého zemědělství ČR Sedláci v éteru přijal pozvání předseda Svazu chovatelů ovcí a koz z.s. (SCHOK) Richard Konrád. SCHOK sdružuje více než tisícovku chovatelů a je členem ASZ ČR. Richard Konrád se v rozhovoru věnuje aktuálním problémům souvisejícím s chovem malých přežvýkavců, překážkám, kterým chovatelé nejčastěji čelí, ale také důvodům, proč řada chovatelů přese všechno vytrvá a udržuje i nadále tradici chovu ovcí a koz v české krajině.Jaké má v současné době využití ovčí vlna?V čem je pro českou krajinu prospěšný chov ovcí a koz?A jak české chovatele ovcí ovlivnil odchod Velké Británie z EU?