All Episodes

PETRA NESVAČILOVÁ: Jsem velká milovnice Švejka. Humor mám hlavně po taťkovi.

OPRAVDOVÉ ZLOČINY: Největší radost máme z toho, že naše komunita je pořád s námi.

TOMÁŠ MĚCHÁČEK: Myslím, že dnešní mladí víc vědí, kdo jsou a co nechtějí.

MARKÉTA LUKÁŠKOVÁ: Jsem spíš introvert. To, co lidé považují za aroganci, je ve skutečnosti strach.

KAROLÍNA FOUROVÁ: Jídlo vnímám jako energii, kterou člověk potřebuje, ale zároveň jako potěšení.

MONIKA TIMKOVÁ: Naked Attraction mi změnil život. Každé tělo je krásné, když se přijme.

ADÉLA LAŠTOVKOVÁ STODOLOVÁ: Baťa mě naučil, že řád a píle dokážou měnit životy.

TOMÁŠ KLUS: Můj život je extrém – buď všechno, nebo nic. Autenticita je pro mě nejdůležitější.

TAŤÁNA MAKARENKO: Existence Miss je dnes důležitější než kdy dřív. Dívky na sobě musí pracovat.

MICHAL NOVOTNÝ: Partička je svoboda, ale i obrovský tlak. Roli otce si užívám neskutečně.

ONDŘEJ RUML: Album VŽDYCKY TO TU BYLO jsem já. Bez kostýmů a bez póz.

SILVIE MATIČKOVÁ: Nejtěžší na dabingu je mluvit i brečet zároveň. Během dne zvládnu i 10 postav.

PETR KOLEČKO: Psaní není o čekání na inspiraci, musíš si prostě sednout a makat

INES BEN AHMED: Nejvíc mě naplňuje být součástí celku, ne stát sama na jevišti.

VERONIKA „BESKY“ BESKYDIAROVÁ: „Největší radost mám z úplně obyčejné věci: když lidem chutná.“

SARAH A PAVLA: Vítězky Bachelora o vztazích, hejtech a životě po show

PETR HANEL: Knihu jsem přepisoval 9 let. A čtyři nakladatelství ji odmítla

ADAM VACULA: O druhých šancích, vnitřním pádu i cestě zpátky k sobě

MARTINA PREISSOVÁ: Jak se píší a hrají příběhy srdcem i tělem

Bachelor Míra a Martin Dubovičtí: Jak se rozhoduje o lásce před kamerami

Ema Klangová Businská: Člověk potřebuje střídat žánry, protože se nechceš hned na začátku herecky zaškatulkovat.

Zorka Hejdová: Doba přeje reality show. Natáčení Bachelora je intenzivnější než u Love Islandu

Adéla Elbel: Miluju překážky. Dopředu je nevidím a pak mě bavěj.

Radim Rulík: Neřvu na hráče v zápase, na střídačce musí být klid a podpora. V tréninku ale řádím.

Tereza Macková: Nechápu, kde vznikla rovnice, že hubený znamená krásný a šťastný člověk

Martin Finger: Nikdy mě nenapadlo, že se budu herectvím živit, jeviště mě ale už od dětství pronásledovalo

Jan Sklenář: Sólovou pěveckou kariéru jsem nezavrhl, vím, koho bych chtěl do kapely

Berenika Kohoutová: Jsem hrdá feministka. Píseň Dělám stojky asi nepřekonám

Marek Dědík: Kroky jsou pro mě nástroj vyjádřit, co je uvnitř. Je pro mě důležité, co z tanečníků jde.

Kaira a Kačer: Klíč je v nás, otočte pozornost do sebe. Tam je to hřiště, kde můžete věci měnit.

Peter Pecha: Dva měsíce před premiérou rolí žiju, snídaně jsem ženě připravoval v lodičkách

Václav Kopta: Na restart herecké kariéry není aplikace ani knížka. Musíte mít kliku

Marian Vojtko: Byly časy, kdy jsem neměl ani na rohlík. Dnes za tu zkušenost děkuju.

Hanka Křížková: Všechno co jsem zažila, mělo tak být. Pády k životu patří.

Václav Lebeda aka Voxel: Parfémy mi vždycky kupovala máma, teď už to vnímám jinak

Michaela Pecháčková: Čtyři roky v seriálu Zoo mě hodně naučily

Kateřina Geislerová: Dobře střižený sakový kostým je mnohem smyslnější než mini šaty.

Thom Artway: Ze skládání písniček v češtině jsem měl hrůzu

Kateřina Marie Tichá: Až teď po třicítce se vracím zpátky do své přirozenosti

Jaroslav Svěcený: Nechtěl jsem být jeden z mnoha, kteří hrají pořád stejný repertoár. V autě poslouchám Queen, Abbu a z poslední doby mám rád Stinga.

Lenka Krámská: Abychom byli se sebou šťastní, je důležité umět se zastavit a vnímat se

Martin Škoda: Kuchaři jsou radši, když jim někdo uvaří. Po luxusním rautu pro lidi si dám doma chleba s máslem.

Jiří Mádl: Potřebuju cítit roli. Nejvíc mě baví, když je postava jiná než já, ale přitom jí rozumím.

Zdeňka Žádníková Volencová: Ráda si v audioknížce zahraju naráz až 11 postav

Ladislav Korbel: Všechno, co šlo, napsali Mozart a Beethoven. A co nenapsali oni, dorazili Beatles, Queen a Jackson

Josef Vágner: DÍky Muzikálům Naruby se dostaneme po celé republice, občas přineseme kulturu do míst, kde už 20 let nic nebylo

Vild Art: Martin řeší byznys, do ateliéru má ale striktní zákaz. Obraz jde ven, až když jsem stoprocentně ready.

Daniel Hůlka: Draculu budu hrát tak dlouho, dokud tam dolezu

Hana Holišová: Marta Kubišová je pro mě hrdinka, i když ona se takhle nevidí

Lenny: Vážím si toho, že mě máma neukazovala, i když jí nabídli obálku časopisu jen s dcerou. Dala mi čas, abych něco sama dokázala

Patrik Děrgel: Při první repríze jsem puškou srazil divačku a zlomil si ruku

Lukáš Hejlík: Jsem ambasador hlasových zpráv, nevolám si ani s manželkou. Na sítích je doba komentářová

Lunetic: Manažeři nám řekli, že oficiálně nesmíme mít holky. Partnerkám pak chodily výhružné dopisy

Ivana Chřibková: Seznam 12 přání mi ukázal, že je důležité vědět co chci a ne co nechci

Chili Ta: Menstruace je v Africe stigma, kvůli kterému dívky nemusí dostudovat. Miluju práci s lidmi, kteří ovládají řemeslo a mají hloubku.

Zea: Poslední roky hledám odvahu psát, doma mám 60 diářů a zápisníků se svými nápady. První deska je výpověď o mém životě

Václav Šanda: Survivor je neskutečnej v tom, co vám vytváří v hlavě. Na ostrově nemáte vůbec přehled o čase.

Simona Lewandowská: Dobré ráno, Brno! mi pomohlo získat odvahu. Sociální sítě jsou zhouba

Šárka Krausová: V každém filmu Vyšehrad jsem se styděla, po natáčení Zlaté labutě jsem cítila velký smutek

Jakub Štáfek: Vyšehrad Dvje je strašná mrda, Laviho chci uzavřít trilogií

Marta Dřímal Ondráčková: Udržksicht metoda vám vrátí obličejové svaly o 10-20 let. Neodsuzuju lidi, kteří se vydají cestou estetických zákroků.

Adam Ernest: Řezník se bál, jestli mi role Poulíčka v Párty Hárd neublížila, pro mě to byl přelomový film

Emilia Miluše Baco: Nenapravitelný pes neexistuje. Prvotní setkání s Conanem mě okouzlilo, první cesta domů byla hrozná.

The Silver Spoons: Trapasy? Každý koncert se stane něco. Jsem za to rád.

Katka Podrazká: Mateřství Lucie Borhyové a moje mladická naivita mě dostaly na Novu.

Tomáš Weber: Vrchol herectví je, když člověk ukazuje pravdu. Brečí, směje se. Tak to je.

Iva Frühlingová: Francouzi by se od nás mohli naučit svíčkovou a dělat si ze sebe srandu.

Sabina Pšádová: Honza není pan božský, má ale vše, co od chlapa potřebuji.

Marie Danči: Nemam nic proti plastikám, ale neříkejme tomu přirozenost. Nepovažuju se za influencerku, na sítích si blbnu.

Jan Solfronk: Se Sabčou jsme veřejným majetkem, cestu jsme ale po Bacheloru k sobě našli

Kateřina Pokorná: Často měníme role, ale Svojost je to, co v nás vždy zůstane, to nezměníme žádnou maskou.

Marek Terzijský: V letadle by musel být aplaus jako na koncertu ACDC, abychom ho slyšeli až v kabině. Někteří stevardi nám ho ale pouští do sluchátek.

Miloš Pokorný: Rádiem jsme žili, znamenalo pro nás všechno, ale občas z toho byl konflikt. Za Těžkej Pokondr a jeho odkaz se nestydím.

Marek Ždánský: Na gorilách mě fascinuje klid, jsou to pohodáři. Šimpanz je cholerik a orangutan vám nedůvěřuje.

Rumlovi: I po dvaceti letech se na sebe domů těšíme. Jsme na sebe hluboce napojení.

Holki: Když jsme začínaly, měly jsme na všechno tým lidí, kteří o nás pečovali. Dneska si umělci vše řeší sami, a to nás trochu doběhlo.

Kamila Nývltová: Do hudebního světa mě uvedla Kleopatra. Letos upeču zhruba tunu cukroví.

Petr Buchta: Nevadí mi hrát záporné postavy, člověk může blbnout. Je to lepší než hrát klaďase.

Jasmína Houf: Podvědomě jsem roli Zlatovlásky chtěla kvůli dědečkovi.

Viktor Tauš: Vše, co je ve filmu i v divadle Amerikánka je pravda, příběh přirovnávám k Mauglímu.

Alena Štréblová: Žiju své sny, které jsem si v dětství sepsala, s každým dalším zkoušením si říkám, zda to dělám dobře.

Michael Foret aka MikAel: Já mám pocit, že Michael Foret pro mě vnitřně zemřel, dlouhou dobu jsem měl nálepku z muzikálů a Superstar.

Alica Szabo: Menopauzou začíná úžasné období v životě ženy, je ale důležité o ní mluvit.

Josef Dostál: Stále jedu na vlně štěstí, splnil jsem si vnitřní úkol a teď cítím klid

Tomas Mikael Jarvinen: Slza ukápla všem po juniorském zlatu na mistrovství světa v Limě

Alena Doláková: Bála jsem se, že nebudu vtipná, a pak jsem začala dělat stand-up. V mé další knize chci ženám dodat odvahu.

Martin Fuksa: Po zlatě na Olympiádě pořád stojím nohama na zemi, narození dcery mi ukázalo, že život není jen o kanoistice.

Zuzana Zlatohlávková: Všichni jsme se narodili jako umělci

Martha Elefteriadu: V Řecku je všude krásně. Zpěv pro mě znamená všechno

Lenka Dolanská Vlasáková: Jsem introvertní extrovert. Moje babička objevila moje herectví.

Ondřej Ruml: Vždycky jsem si tajně přál být ve StarDance. Dcera mě naučila, co je to strach, stesk a láska.

Lenka Poláčková: Překvapilo mě, že jsem na Everestu mohla v klidu spát

Lucie Vondráčková: Ve StarDance budu mlít z posledního, ale dám to

Kristýna Janáčková: Mateřství jsem se oddala, Camino mě uzdravilo.

Lucie Polišenská: To, že jsem herečka, neznamená, že si nevezmu gumáky a nepůjdu pohrabat zahradu.

Anežka Paloudová: Označení “Ester Ledecká na vodě“ jsem ještě nedostála

Horst Siegel: Rád bych se vrátil do velkého fotbalu, otázka je, na jaké pozici. Když chodím komentovat, chci být objektivní.

Petr Uhlík: V Adikts jsem musel reálně masturbovat před štábem

Jakub Koreis: V NHL jsem se nedokázal prosadit. Díky investic do nemovitostí jsem nemusel putovat po druhých německých ligách, abych si našetřil.

Dana Batulková: Naposledy jsem se z bulváru dozvěděla, že jsem se vdala

Sára Korbelová: Díky dědovi umím nastoupit do jedoucího auta nebo z něj vyskočit

Petra Bučková: Překvapuje mě, že fakt, že nemám děti, je pro někoho téma

Yvona Stolařová: Ráda bych si někdy zahrála něco jiného než hodnou holku, třeba šlapku.

Marek Adamczyk: Dlouho jsem herectví odolával, na Formana se spíš těším, než se bojím.

Vojta Nouzák: Zatím co ostatní kradli, my jsme si v devadesátkách plnili zážitky. Kvůli Havlovi jsme stěhovali Krausův gauč oknem.

Kamila Trnková: Myslím, že bych byla dobrý vrah, ale záporné role moc nedostávám

Lucie Štěpánková: Kamera mě dlouho stresovala, jistotu jsme získala až postupně

Kristína Němčková: Je docela lehký dostat se do Michelinské restaurace, těžké je ale se udržet. Rozhodující je první týden.

Lenka Daňková: Herci nemají na růžích ustláno. 60 % herců v USA dělá v mekáči.

Petr Štěpánek: V Česku žijeme v neuvěřitelném luxusu, a ještě pořád brbláme, měli bychom si toho víc vážit

Milan Peroutka: Orientaci jsme si rozdělili do dvou až tří kategorií, podle mě je v tom příroda barevnější a důmyslnější

Dominik Landsman: Mateřská je spíš voser než dovolená, podle syna jsem trapnej

Robert Urban: Nerad se vnucuju, co má přijít, to přijde

Jiří Hadaš: Kouzelník v kloubouku a s králíkama už úplně nefunguje

Eliška Hašková Coolidge: Na lidech si vážím síly charakteru

Marta Dancingerová: Když jsem při hraní nervózní, sklouzávám do drsnější polohy

Dasha: Zpěvačka nemá dlouhou trvanlivost, je třeba včas odejít

Štěpánka Fingerhutová: Hodně, hodně, hodně studentek konzervatoře má anorexii, tlak na vzhled je abnormální stále

Alice Bendová: Padesátku nevidím jako zlom. Představu, že jsem ve tři čtvrtině života nedávám.

Marta Jandová: Život je moc krátký na to, aby člověk nevyzkoušel spoustu věcí

Josef Maršálek: Peču a vařím rád, je to můj život. Já jsem si to moc nevybral, já jsem se pro to narodil.

Štěpán Mareš: Se Saudkem se člověk musel mít pořád na pozoru, ani se neotočil a už byl nahej

Tereza Černochová: Táta zanechal i v mladých lidech hudební stopu. Potřebuju se pořád posouvat, i když jen o malé krůčky.

Lada Vyvialová: Bio bavlna je pozlátko. S návrhářstvím jsem začala, protože jsem si neměla co obléknout

Matěj Ruppert: Jestli mi Bruno Mars zavolá, tak ne neřeknu

Magdaléna Sodomková: Mnohokrát jsem chtěla seknout s novinařinou, ale je to úžasná práce. Byla bych ráda, aby nás s Brit v Českém rozhlase rehabilitovali.

Sharlota: Za píseň Wild One jsem dostala bídu. Na desce Tabita přitvrzuju, tak ať se na to lidi připraví.

Richard Chlad: Je to buzerace a nahánění peněz do rozpočtu perzekucí řidičů. Je potřeba začít míru předpisů povolovat.

Vojtaano: Já bych taky rád, aby mě napadla symfonie, ale mě napadne tří akordová chytlavá pi*ovina

Michaela Maurerová: Kdybych měla seřadit všechny své role, tak být mámou je na prvním místě

Karolína a Šimon Ciprovi od medicíny až k výcviku psů: Chvíli trvalo, než rodina strávila, že už nebudeme doktory. Pak ale viděli, že jsme spokojení.

Monika Absolonová: Můj sen není O2 aréna, ale narvaná krásná Lucerna a za to jsem šťastná

Jaroslav Petrouš: Synovi jsme amputaci vysvětlili pomocí komiksu, byl nadšený, že bude mít doma tátu Železňáka

Anna Julie Slováčková: Než jsem na rakovinu přišla, tak jsem se nenáviděla a nenáviděla jsem život. Chápu pointu, kterou pan Dušek měl, ale nesouhlasím s tím.

Míra Hejda: Snažíme se učit lidi bydlet, ale má to spoustu úskalí. Někteří si kvůli našemu pořadu stavbu rozmysleli.

Marek Dvořák: Jestli máme v české medicíně co zlepšovat, tak je to právě přístup a chování k pacientům

Adéla Gondíková: Když jsem byla mladší, tak jsem byla zamlklá. Teď nesmí být ticho.

Pavel Kortán: Když se má někdo tendenci měnit zvenku, není něco dobře uvnitř

Lilia Khousnoutdinová: Feminismus vnímám tak, že jsme jako ženy stejně hodnotné, mateřská dovolená je největší oxymóron

Iva Kubelková: Vždycky jsem reagovala na to, co mi život nabízel, nikoho a ničeho jsem nikdy nelitovala

Beata Rajská: Nejdůležitější na šatech je žena, která je oblékne. Paní Pavlová odprezentovala šaty na korunovaci nádherně.

Štefan Margita: Čím jsem starší, mám větší trému, je to takový pocit odpovědnosti. Je lepší odříct představení než zpívat špatně.

Delniq: Češi jsou šikovný národ ve smyslu kutilských řešení. Nebojím se říct, že některé firmy klienty okrádají.

David Vencl: Očekávání by mě na mistrovství brzdilo, při tréninku jdu z komfortní zóny na hranu zděšení

Iva Pazderková: S tím, že mám trému, jsem se smířila, před premiérou v divadle i dnes zvracím

Patricie Kaňok Fuxová: Eurovize pro nás byla taková hudební olympijská reprezentace