DidLit

Mnozí z Vás by jistě souhlasili, že román je v hodinách literatury často redukován na pouhý děj nebo reprezentativní úryvek v pracovním listu. Ale co když je tato „pasážizace“ (za slovo děkujeme Robertu Kolárovi) v přímém rozporu s podstatou románu? Podle ruského myslitele a filozofa jazyka Michaila Bachtina, z jehož myšlenek dnešní díl vychází, je román světem, kde se střetává a promlouvá mnoho různých společenských jazyků, které spolu vedou neustálý dialog. Pokud z tohoto „různořečí“ vysekneme jen jeden kousek, riskujeme, že ztratíme to nejdůležitější, totiž živou mnohost a napětí, které dělají román románem. V dnešním díle DidLitu se podíváme na to, jak do výuky přenést bachtinovskou dialogičnost a vnímat román nikoliv jako uzavřený příběh, ale jako otevřený svět. Jak se vyhnout tomu, aby se z románu stala jen mrtvá učebnicová ukázka? Jak můžeme s textem vést skutečný vnitřní hovor a nechat se jím oslovit, namísto abychom o něm jen suše referovali ve třetí osobě? Proč je důležité, aby žáci cítili, že jejich vlastní čtenářské otázky jsou cennější než oficiální výklady z internetu? A jak může metafora přistání na Měsíci změnit způsob, jakým společně se třídou vstupujeme do rozsáhlých textů? O tématu do podcastu DidLitu přišel hovořit Mgr. Jakub Cepník, učitel českého jazyka, který ve své diplomové práci hledal cesty, jak skrze Bachtinovo pojetí románu vrátit do škol radost z hlubokého a aktivního čtení.  CEPNÍK, Jakub. Mluvit skrze jazyk poodtažený od úst: Využití Bachtinova pojetí románu ve středoškolské výuce literatury. Diplomová práce, vedoucí Šebek, Josef. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistiky, 2026. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/207349/120533434.pdf?sequence=1&isAllowed=y KOLÁR, Robert. Návrat ke čtení celých knih jako cesta k budování pozornosti? Recenze knihy Doug Lemov – Colleen Driggs – Erica Woolway: The Teach Like a Champion Guide to the Science of Reading. Translating Research to Reignite Joy and Meaning in the Classroom, John Wiley and Sons, New Jersey, 2025. 438 stran. [nepublikováno] BAYARD, Pierre, Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli. Brno: Host, 2010. BACHTIN, Michail Michajlovič, Román jako dialog. Praha: Odeon, 1980.

Mnozí z Vás by jistě souhlasili, že učitelé v každodenním návalu povinností málokdy najdou prostor stát se odborníky na úzce vymezené téma nebo hloubkově reflektovat vlastní výuku. Právě v tento moment se jako nečekaný spojenec objevuje didaktický výzkum v podobě studentských závěrečných prací. Ty totiž nejsou jen povinnou cestou k titulu, ale stávají se prostorem, kde vznikají praktické a ověřené materiály, revidují se „mrtvé“ učebnicové definice a testují se inovativní přístupy k literatuře. V dnešním díle DidLitu se podíváme na to, jak mohou bakalářské a diplomové práce sloužit jako živá inspirace pro praxi a jaký posun přinášejí samotným vyučujícím. Jak může akční výzkum přímo v terénu optimalizovat výuku? Co nám o žácích prozradí jejich empatické napojení na literární postavy nebo analýza rapových textů? A hlavně: proč by didaktika literatury neměla zůstávat zavřená v univerzitních archivech, ale měla by se stát součástí společného profesního dialogu? O tématu do podcastu DidLitu přišli hovořit vyučující z PedF UK – Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D., a Mgr. Filip Komberec, Ph.D. Zmíněné závěrečné práce (v pořadí, jak byly v epizodě zmiňovány): Hájková, Kateřina: Práce s poezií a prózou v 5. ročníku ZŠ: akční výzkum [diplomová práce]. 2026. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/206265 Klečka, Petr: Možnosti empatie k postavám v rámci recepce povídek Jana Balabána [bakalářská práce]. 2023. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/180423 & Čtenářská empatie v rámci recepce literatury pro děti a mládež [diplomová práce]. 2025. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/198647  Zíková, Priscilla: Možnosti standardizace a analýzy rapového textu [diplomová práce]. 2025. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/196327  Kaizrová, Kristýna: Hluboké čtení ve výuce literatury na gymnáziu [diplomová práce]. 2023. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/180674  Lacinová, Kristina: Didaktická interpretace románu Meta [diplomová práce]. 2023. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/184072  Pretschner, Adéla: Integrované pojetí práce s básnickým textem v 6. ročníku základní školy [diplomová práce]. 2023. https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/180657

Je literatura spjatá s regionem toulavou kamerou, nebo prostorem k identifikaci? V rámci podcastu DidLit uveřejňujeme tentokrát přednášku z cyklu celoživotního vzdělávání Situace literatury výuka literatury v perspektivě dnešního světa a současné literární vědy (https://uclk.ff.cuni.cz/studium/kurzy-celozivotniho-vzdelavani/). Doc. Libuše Heczková v ní představuje uvažování o literatuře, které se toulá mezi sémiotikou měst a geopoetikou, mezi nejrůznějšími krajinami a žánry, mezi ne-místy a divnými místy i mezi koncepty, jejichž optikou může být i pro středoškolskou výuku podnětné otevírat interpretace literárních děl (ostraněnije, flâneur, badaud…). Dojde na zmínky mnoha (velice různých) literárních děl i konkrétních inspirativních projektů (Most Zóna). Které klasické dílo české literatury číst geopoeticky? A jak se může text/místo proměňovat ve kvartetu čtyř různých perspektiv? A proč ve škole občas prostě jen tak čumět? Zdroje: Kalina, Pavel: Hluboké město: Moderní metropole jako druhý Řím. Růžena Grebeníčková, Walter Benjamin, Kenneth White, Marc Augé, Viktor Šklovskij https://www.mostzona.cz Fotografie křižovatky: Barbara Probst: Exposure #104: N.Y.C., Vanderbilt & Lafayette Avenues, 01.13.13, 9:50 a.m. Zmíněná literatura (resp. autoři a autorky): Josef Jedlička, Dante Alighieri, Daniela Hodrová, Raymond Chandler, Graham Greene, Ladislav Fuks, Jaroslav Foglar, Joanne K. Rowlingová, Lawrence Durrell, Nový zákon, William Faulkner, Jaroslav Hašek, László Krasznahorkai, Božena Němcová, Karel Hynek, Louise Glücková, Emil Juliš

Poezie ve škole bývá spojena s neporozuměním, nejistotou a hledáním „správného výkladu“. Co když ale smyslem básně není rozluštit význam, ale vstoupit do zkušenosti s jazykem, rytmem a zvukem? V tomto díle podcastu DidLit mluví literární teoretik Václav Jindráček a literární teoretička Klára Čermochová o tom, jak poezii učit bez strachu z nepochopení. O čtení básní, kterým nerozumíme, o významu rytmu, hlasitého čtení a paměťového osvojení, o častých nešvarech školní výuky i o tom, proč má poezie ve vzdělávání nezastupitelné místo.  Zdroje: Čermochová, Klára: Jak učit poezii — revize výukových metod. Úvaha, jak vrátit básním rytmus, žákům vztah k poezii a učitelům sebevědomí. Dostupné z <https://wordandsense.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/18/2026/01/Klara_Cermochova_56-79.pdf>.  Čermochová, Klára: Úvaha o rytmu v řeči, poezii i tak vůbec. Dostupné z <https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/96676/1487115_klara_cermochova_79-88.pdf>.   Jindráček, Václav: Jak se učí poezie? Kožmín, Zdeněk: Práce s básní ve škole Culler, Jonathan: Teorie lyriky

Několik ohlédnutí za uplynulým rokem od Kačky, Alberta a Ondřeje: za natočenými epizodami (a jejich poslechovostí i letošní průběžnou didaktickou otázkou ze závěru epizod), za přečtenými studiemi a, především, silnými knihami (a jejich potenciálech pro výuku)… V druhé části se pak toto osobnější silvestrovské povídání (vč. nelichotivého bohemistického přiznání) přesune i k několika kolům literární deskovky! Co na tom, že je založená na vizuálním vjemu… Zmíněné články: Adam, Robert – Bartošová, Anna – Bouchalová, Dorota: Kritická analýza učiva ČJL v modelovém ŠVP pro 2. stupeň ZŠ. In Český jazyk a literatura 2024/2025, č. 5. Dostupné z: https://journals.upol.cz/CJL/article/view/333/269 Činátl, Kamil: K čemu je dnes literatura? Čtení v nové literární situaci. In A2 2025, č. 20. Činátl, Kamil: Co se děje s devatenáctým stoletím? O nejnudnějším období české literatury, superspisovatelích a prasklině mezi vědou a veřejností. In Host 2025, č. 7. Chýlová, Helena. Oslovuje Švejk dnešní mladé (ne)čtenáře? In Český jazyk a literatura 2024/2025, č. 1. Dostupné z: https://journals.upol.cz/CJL/article/view/227/164  Zmíněná beletrie: Borkovec, Petr – Tachezy, Andrea: Diktáty. Burns, Charles: Naposled. Překlad Martin Svoboda. Han, Kang: Neloučím se navždy. Překlad Petra Ben-Ari. Hochholczerová, Nicol: Tenhle pokoj se nedá sníst. Překlad Irena Steinerová. Jansson, Tove: Pozdě v listopadu. Překlad Libor Štukavec. Kosmas: Kronika Čechů. Překlad Ondřej Koupil. Rozhlasové zpracování: https://www.mujrozhlas.cz/cetba-na-pokracovani/kosmas-kronika-cechu [do 4. ledna 2026] La Martire, Valerio: Podivnost. Překlad Monika Štefková. Le Guinová, Ursula: Vyprávění. Překlad Jakub Němeček. Lomová, Lucie: Každý den je nový: komiksový deník. Nayler, Ray: Prokletí mamutů. Překlad Milan Pohl. Rooney, Sally. Normální lidi. Překlad Radka Šmahelová. Rozhlasové zpracování: https://www.mujrozhlas.cz/audioknihy-radia-wave/sally-rooney-normalni-lidi-3382284 Šafr, Miroslav. Ti, kteří se rozhodli. Zambra, Alejandro: Cvičebnice. Překlad Anežka Charvátová. Hry: Chabr, Honza: R.U.R. Chabr, Honza – Šulcová, Bára: Kafka. Nalker, Luke – Moore, Matthew: Přines si svou knihu. Winzenschtark, Germain – Landart, Jeanne: Mezi řádky.

Jak o výuce literatury přemýšlí ty, které samy umělecké texty tvoří? Jak se k čtení i psaní knih dostávaly, co si myslí, že budoucímu autorstvu ve škole pomáhá – a proč je pro ně klíčový koncept pozornosti a proč naopak brojí proti pojmu talentu? K dlouhému, ale o to pohodovějšímu předvánočnímu povídání přišly dvě výrazné současné autorky: Kristina Hamplová a Klára Krásenská. Kromě jejich (i odborné – bohemistické a učitelské) zkušenosti zazní i autorské čtení včetně dvou nových, poprvé zaznívajících básní – i pár myšlenek, jak s těmito texty třeba pracovat ve třídě, dojde na praktické rady i obecnější úvahy… Tipněte si: koho ve středoškolském věku ovlivnil Vonnegut a Borges – a koho Woolfová a Tolkien?  Zdroje: Hamplová, Kristina: Lover/Fighter. Dokořán, 2024. Krásenská, Klára: Mýtinami. Viriditas, 2023. Krásenská, Klára: Veni, veni. Argo, 2025. Weilová, Simone: Očekávání Boha. Kalich, 2024.

Mnozí z Vás by jistě souhlasili, že žactvo potřebuje pravidelný a bezpečný prostor pro čtení vlastních knih, pro soustředění, pro formulování vlastních čtenářských myšlenek. Když tento prostor vznikne přímo ve výuce a opakuje se pravidelně každý týden, stane se z něj něco překvapivě mocného: třída se uklidní, žáci se učí o sobě mluvit a přemýšlet jako o čtenářích, a učitelé začínají více pozorovat než hodnotit. V dnešním díle DidLitu se podíváme na koncept dílny čtení, co přináší a jaké překážky učitelé řeší, když se ji pokoušejí zavést. Jak při dílnách pracovat s nečtenáři? Jak udržet rituál, když školní realita přetéká učivem a jinými povinnostmi? A hlavně: proč právě tato obyčejná hodina tichého čtení může zásadně změnit vztah žáků ke knize i k literatuře jako školnímu předmětu? O tématu do podcastu DidLitu přišli hovořit Mgr. Tereza Podholová a Mgr. Tereza Nakládalová. Zdroje: Nakládalová, Tereza: Co přináší a obnáší pravidelná dílna čtení na 2. stupni — https://new.ctenarskekluby.cz/storage/app/media/media/UM_Co%20prinasi_pravid_DC_0922_web.pdf  Web T. Podholové: „Nové metody a aktivity“ — Nové metody a aktivity: přehled aktivit a inspirací pro výuku https://sites.google.com/view/nove-metody-a-aktivity/nov%C3%A9-metody-a-aktivity-domovsk%C3%A1-str%C3%A1nka?fbclid=IwY2xjawOGmrhleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFRYjJQWFB1R3BjNlhwVzRnc3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MghjYWxsc2l0ZQEyAAEe6zyBKgknEEBSPXRGyOE2iwK3egpETZP_cBTuzAzW5d5A5OwTE77QwLqV5N8_aem_Fjaxo0VACkxFgOvJYOeT1Q Šlapal, Miloš: Dílna čtení v praxi — https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/2719/DILNA-CTENI-V-PRAXI.html Kolektiv autorů (Národní ústav pro vzdělávání / VÚP). Čtenářská gramotnost ve výuce metodická příručka: https://archiv-nuv.npi.cz/uploads/Publikace/vup/ctenarskagramotnost_final.pdf Hausenblas, Ondřej & Sobotková, Kateřina: Hodnocení v dílně čtení: https://www.datocms-assets.com/58599/1687165812-um_0623_hausenblas_sobotkova.pdf

O Miloši Hoznauerovi (1929–2025): „terapie klasikem“ „Vypěstovat zájem o knihy, které mohou své čtenáře něčím uchvátit.“ Citací z článku (Knihy, které v sobě nosím, 2005) lze shrnout čtenářský a interpretační přístup Miloše Hoznauera, češtináře, který od padesátých do devadesátých let působil na pražských středních školách s trvale osobitým přístupem a s vášní pro dobrou, klasickou a indexovou literaturu i pro slohové práce svých žáků a žákyň. O jeho didaktických metodách, postojích, přístupu k maturitě, článcích i příručkách – i významné předrevoluční činnosti – jsme při příležitosti 17. listopadu hovořili s pedagogem Alešem Hoznauerem. Rádi bychom tak ukázali, že živá inspirace k dnešní, dialogické, kreativní a textově založené výuce může vycházet i z časem prověřené praxe! Články:  1961: O některých formách práce v hodinách literatury 1966: Literatura u tabule – https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/15.1966/36/5.png 1966: Křížová cesta literatury 1967: Zítřek literární výchovy [účastník reprodukované diskuse] 1968: Na pomoc praxi? 1971: Opakování a prověřování učiva [in O literární výchově: Sborník statí] 1996: Učitel a žák, otec a syn [rozhovor] – https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/25/4.png 1997: Stokrát znechucení češtináři – https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/8.1997/11/3.png 1999: Literárními testy k pohřbívání literární výchovy 1999: Miloš Hoznauer sedmdesátiletý [rozhovor] 2000: Jak by psali dnes 2001: Žižkův klíč a jiné případy (přetištěno 2025) – https://journals.upol.cz/CJL/article/view/336/272  2002: Ze stručných dějin literární výchovy 2002: Cesta do hlubin češtinářovy duše 2005: Knihy, které v sobě nosím 2006: Karel Havlíček Poborský 2009: Od nevkusné komedie k osobitým divadelním představením [rozhovor] 2017: Kytice v soudní síni Jiří Kostečka, 2025: Za Milošem Hoznauerem – https://journals.upol.cz/CJL/article/view/210/152 Knižní publikace (s beletristickými i didaktickými texty) 2004: Cesta do hlubin kantorovy duše – https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/55/17/89/cesta_do_hlubin.pdf 2015: Stařec na čekané 2017: Lodní kufr – https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/55/17/87/lodni_kufr.pdf Příručky: 1991: sešity o Milanu Kunderovi, Pavlu Kohoutovi, Václavu Havlovi, Ivanu Klímovi a Ludvíku Vaculíkovi 1991: Čítanka literatury pro 4. ročník středních škol [spolu s J. Adltem, A. Hamanem, J. Kostečkou a V. Nezkusilem] 1993: Dobrodružství s literaturou : vybrané texty k výuce literatury a na literární semináře 1995: Česká literatura po roce 1945 : učebnice literatury pro 4. ročník středních škol [spolu s J. Adltem, A. Hamanem, J. Jeřábkem, J. Kostečkou a V. Nezkusilem] Při vzniku podcastu byly využity zdroje výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie – https://clb.ucl.cas.cz/ (kód ORJ: 90243) a zdroje Moravské zemské knihovny – https://https://www.digitalniknihovna.cz/.

Jestli jsme byli zvyklí uvažovat o literatuře jako o knize a čtení, dnes už to nestačí. Texty žijí na stránce i na displeji, v audiu, ve filmu, v obraze i v digitálních hrách. Literatura se rozprostírá napříč médii a s ní i čtenářské zkušenosti žáků. Jak se tato situace odráží ve výuce? Má učitel literatury rozumět filmu, hudbě a tanci? A co se vlastně děje s vnímáním textu, když se do hry zapojí obraz, zvuk nebo digitální prostředí? Intermediální a transmediální přístupy mohou otevírat nové cesty k literatuře: propojují interpretaci s vizualitou, zvukem či technologií a posilují vztah studentů k textu. Zároveň ale kladou nároky na čas, kompetence i pečlivé vedení, aby forma nepřehlušila samotné čtení. Jak integrovat digitální nástroje tak, aby nevedly k povrchnímu přejímání obsahu? A dokážeme využít mediální zkušenosti žáků, když nejsou zdaleka tak vyrovnané, jak se o „digitálních domorodcích“ často tvrdí? O těchto otázkách s Ondřejem a Kačkou diskutuje literární vědec Josef Šebek. V podcastu DidLit společně zkoumají, co může interdisciplinární a mediální perspektiva nabídnout literární výchově  a kde je dobré brzdit, přemýšlet a vracet se k textu samotnému. Zdroje:  CULLER, Jonathan D. Teorie lyriky. Studia poetica. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2020. ISBN 978-80-246-4456-1.  ČUŘÍN, Michal. Nová média ve výuce českého jazyka a literatury. [Hradec Králové]: nakladatelství Univerzity Hradec Králové, Gaudeamus, 2023. ISBN 978-80-7435-907-1. DEUZE, Mark. Media life / Život v médiích. Praha : Karolinum, 2016. HAYLES, N. Katherine. My Mother Was a Computer: Digital Subjects and Literary Texts. University of Chicago Press, 2005. HÄRTELOVÁ, Eliška D. Nezůstat vně zpěvu. O dvou způsobech čtení básní a jejich místě v didaktice poezie. Slovo a smysl, 2023, roč. 43, s. 67-78. Dostupné z: https://doi.org/10.14712/23366680.2023.2.3  MARKOVÁ, Eva. „Příběhy mezi stránkou a obrazovkou – Možnosti transmediality v literární výchově.“ A2, č. 20/2025, 23. 9. 2025, https://advojka.cz/a2-article/2025-20-pribehy-mezi-strankou-a-obrazovkou/ The Durham Poems – https://thecodeofthings.com/poems/the-durham-poems/  Psí víno – https://www.psivino.cz/  https://art.ceskatelevize.cz/inside/ducharsky-realismus-charlese-burnse-vypravi-o-nemoznosti-promenit-sen-ve-skutecnost-euYXP https://art.ceskatelevize.cz/inside/vermis-je-navodem-ke-hre-ktera-neexistuje-vyvolava-ponure-duchy-papirove-minulosti-fBrYL https://www.ceskatelevize.cz/porady/13511043712-kytice/  https://www.youtube.com/channel/UC8RvyGlUJBpzIEo0SxArGcw

Ústní zkouška z literatury je součástí maturity už více než sto let. Za tu dobu se proměnilo téměř vše – učebnice, pojetí výuky i pohled na literaturu – ale tato zkouška přetrvává. Co však dnes vlastně ověřuje? Znalost literárních dějin, nebo schopnost přemýšlet o textech a zasazovat je do širšího kontextu? Od dob zkoušení jednotlivých období se vyvinula přes losování z dvaceti děl a centrálně daný rámec až k dnešní svobodnější podobě. Mnohé školy ale s touto volností nakládají opatrně, a tak se zkouška často vzdaluje samotnému čtení a místo vztahu k literatuře podporuje spíše memorování. Nabízí se proto otázka, zda a jak má vůbec smysl středoškoláky ze čtení zkoušet. O těchto otázkách diskutovali doktorka Andrea Králíková z FF UK, doktor Martin Formánek z Gymnázia Evolution a doktorka Blanka Činátlová z FF UK a Gymnázia Jana Keplera při živém natáčení podcastu DidLit v centru Didaktikon.

Představte si, že beletrii zapojují do svého kurikula všechny školní předměty – podobně jako třeba digitální kompetence. Dějepis, geografie, biologie, sociologie, chemie... Tělocvik? – ve všech by se četla umělecká literatura. Do jakých všech souvislostí by literární díla vstupovala? A je to vůbec lákavá vize?  Něco takového asi jen tak nehrozí: ale propojování s jinými obory může naše čtení obohatit i když jsme vyučujícími jen češtiny a literatury. O interdisciplinaritě do podcastu DidLit přišly mluvit Kateřina Bartasová a Lenka Chýlová z gymnázia Kudykampus. Zdroje: https://paidagogos.net/issues/2019/1/article.php?id=4 Mapka (https://korpus.cz/mapka/) Seriál ČT Labyrint světa a ráj srdce (https://www.ceskatelevize.cz/porady/13280847483-labyrint-sveta-a-raj-srdce/) Píseň Judas od Lady Gaga CAMP – Centrum architektury a městského plánování Pokoje (https://www.prehlidkapokoje.cz/) Atrium Žižkov (https://atriumzizkov.cz/)

Ve dvacáté epizodě se Kačka s Ondřejem vrací k otázce, k čemu výuka literatury může míŕit – ale tentokrát bez hostů a se zaměřením na formulaci konkrétních cílů hodiny. Je cíl pro lekci jakýmsi promptem, pobídkou, na které se transparentně prověřuje, jestli víme, co jako vyučující děláme? Musí být cíl SMART? Hodí se je uvádět i u výukových materiálů? A jak souvisí s celospolečenskou představou o vzdělávání, s výukou jakožto službou? Moderátoři nabídnou jednak své vidění rozdílného přístupu k cílům v literární výuce (podle toho, v jakém pořadí při jejich stanovování berou v potaz žactvo, text, téma, „velkou myšlenku“, svůj zájem aj.), jednak se tuto hypotézu pokusí promítnou do jedné modelové situace a (snad trochu klopýtavě) předvést, jak se rodí formulace cílů. Zdroje: Fletcher-Wood, Harry (2021): Responzivní výuka: kognitivní vědy a formativní hodnocení v praxi. Překlad Miroslava Kopicová. Hník, Ondřej (2014): Didaktika literatury: výzvy oboru: od textů umělecké povahy k didaktice estetickovýchovného oboru. Další literatura:Laufková, Veronika – Starý, Karel (2023): Stanovování cílů. In Eduklub (https://www.eduklub.cz/2023/07/29/stanoveni-cilu/)

Jak vypadá formativní hodnocení? Smajlíci, barvičky a rozhodně žádná čísla? S dr. Veronikou Laufkovou (PedF UK) ohledáváme, jak učit literaturu i za pomoci samotného hodnocení. Modelujeme s ní konkrétní výukovou situaci a možná kritéria či ukazatele interpretačního úspěchu žactva i specifika vrstevnické zpětné vazby v literární výuce, krátce se ponoříme do možností portfolií i do rozvíjeného oborového kompetenčního rámce – a snažíme se i nezastírat náročnosti a úskalí, které s sebou formativní hodnocení nese. Epizoda se tak snaží ukázat, jak to může vypadat, když žáci pracují na metakognitivním pochopení procesů svého literárního vzdělání a na přijetí odpovědnosti za něj. A nakonec je jedna formativní otázka položena i moderátorské dvojici. Zdroje: Komberec, Filip – Laufková, Veronika. Didaktická narativní transformace: potenciál tvořivého psaní při poznávání literárního díla. In O dieťati, jazyku, literatúre 10 (2022), č. 1, s. 31–46.  https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=1081989 [přístupné např. přes univerzitní účet] Starý, Karel – Laufková, Veronika a kol. Formativní hodnocení ve výuce. Vydání první. Praha: Portál, 2016. Šmejkalová, Martina a kol.: Oborový kompetenční rámec pro obor Český jazyk. https://prouk.cz/wp-content/uploads/2024/12/PedF_CJL_verze-1_listopad-2024.pdf   Vysvědčení JINAK. Masarykova Univerzita. https://vysvedcenijinak.ped.muni.cz/

Učitel, který se vyzná sám v sobě. Dostatečně volné školní kurikulum. Respekt k žactvu a jejich volbě (třeba i nerozvinout svůj potenciál). Transparentnost v tom, co a proč děláme, čteme a hodnotíme. A do toho všeho texty, které otevírají často velmi ošemetná témata… Před pololetím jsme s již známými hlasy Evy Markové a Kačky Dostálové nahráli epizodu, k níž se nyní vracíme v drobné sérii problémů obecněji pedagogického charakteru: konkrétně k otázce, jak se v osobním a emočně náročném prostoru literárních textů nechovat jako pedagogický slon v porcelánu.  Dotkneme se i uspořádání učiva na Gymnáziu Paměti národa a navážeme tak na linii epizod o alternativně pojatém kurikulu. Zmíněné zdroje: Bennet, Tom: Třída, průvodce chováním žáků.  Čiháková, Barbora: Kterak vzděláváme mládež (III. Co vás v dějáku nenaučili Markéty Lukáškové a Průvodce literární hysterií 19. století Karolíny Zoe Meixnerové). (https://www.bubinekrevolveru.cz/kterak-vzdelavame-mladez-iii-co-vas-v-dejaku-nenaucili-markety-lukaskove-pruvodce-literarni-hysterii) Gordon Thomas: Škola bez poražených. Jindráček, Václav: Jak se učí poezie: výzkum literární výchovy v české škole. Nováčková, Jana – Nevolová, Dobromila: Respektovat a být respektován: cesta k sebeúctě a zodpovědnosti. Rosenberg, Marshall: Nenásilná komunikace. Další tipy: Möhring, Britta – Schlüter, Thomas: Můžu na chvilku? : Impulzy pro dobré rozhovory ve škole. Publikace z produkce Edukační laboratoře (https://www.edukacnilaborator.cz/publikace) Zmiňované literární texty a další materiály: Stuchliková, Nela: Čítanka s nadhledem 6 až 7: pracovní sešit nejen pro tvůrčí psaní: pro základní školy a víceletá gymnázia Erben, Karel Jaromír: Kytice Juráček, Pavel: Prostřednictvím kočky Müllerová, Herta: Cestovní pas Shakespeare, William: Hamlet, princ dánský

Literární teorie. Pojem, který ve školním prostředí může vzbuzovat nedůvěru a otázky po užitečnosti stejně jako závan exaktnosti a solidní přípravy na testy. Proč není ani jedním a jak jinak může být pro vyučující smysluplné literární teorii vnímat? To vyplývá z diskuse, k níž jsme si Dni češtiny přizvali odbornici a odborníky z klíčových institucí formujících budoucí pedagogy – Libuši Heczkovou (FF UK), Filipa Komberce (PedF UK) a Roberta Kolára (ÚČL AV ČR). Společně jsme sdíleli, v čem je literární teorie osvěžením a potěšením, nástrojem prohlubujícím čtenářskou a interpretační obezřetnost. Diskutující zmíní některé konkrétní podnětné teoretické proudy: sémiotiku, ekokritiku, feministickou kritiku aj., dotknou se i praktických úskalí genologie – a shodnou se, že podstatnější než konkrétní teorie je autentický zájem vyučujících v některé z nich a schopnost kritické reflexe konceptů, s nimiž škola zachází. A stranou nezůstane ani úloha samotné poetiky a versologie – hledáme důvody, proč se nespokojit pouze s ní, uslyšíme, co s ní dovede umělá inteligence, – a čeká nás i malá encyklopedie versologickych miskoncepcí. Pojďte s námi nahlédnout, co všechno je ve výuce výsledkem teoretické rozvahy! Podcast byl nahrán při příležitosti Dne češtiny (FF UK, 27. 5. 2025) v centru Didaktikon: https://www.dencestiny.ff.cuni.cz/ Kurz CŽV „Situace literatury“ propagovaný v závěru: https://uclk.ff.cuni.cz/studium/kurzy-celozivotniho-vzdelavani/ Zdroje: 4. díl podcastu O účelu aneb „K čemu jim to bude?“ s Adélou Čadkovou: https://open.spotify.com/episode/0wXFtg9Beu6A72hetv53XN  Čadková, Adéla: Transformace vztahu ke čtení u žáků učebních oborů na SOŠ (prostřednictvím modifikace výuky českého jazyka a literatury) [diplomová práce] https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/197228/120497888.pdf?sequence=1&isAllowed=y Poetika literárního díla 20. století: Hodrová, Daniela a kol.: …na okraji chaosu (Torst, 2001) + Červenka, Miroslav a kol.: Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz (Torst, 2002) + Na cestě ke smyslu (Torst, 2005) Hrabal, Jiří: Jak rozumět literárnímu vyprávění? (Nová škola, 2021) https://new.ctenarskekluby.cz/storage/app/media/naratologie/Prirucka_jak_rozumet_literarnimu_vypraveni.pdf Foster, Thomas: Jak číst literaturu film jako profesor (Host, 2016), Jak číst romány jako profesor (Host, 2014) + Deary, Terry a další: Děsivá literatura (Egmont) Culler, Jonathan: Krátký úvod do literární teorie (Host, 2015) + další zmíněné souhrnné příručky: Newton, Keneth: Jak interpretovat text: kritický úvod do teorie a praxe literární interpretace (Periplum, 2008), Eagleton, Terry: Úvod do literární teorie (Triáda, 2005 / Plus, 2010), Iser, Wolfgang: Jak se dělá teorie (Karolinum, 2009), Compagnon, Antoine: Démon teorie: literatura a běžné myšlení (Host, 2009)

V tomto dílu podcastu DidLit zavítáme na gymnázium Nový PORG, Kačka si do studia pozvala vyučující Ludmilu Čejkovou a Ondřeje Macuru, ti představí dva různé přístupy k výuce literatury metodou close readingu – na díle Cizinec od Alberta Camuse a na Romanci pro křídlovku od Františka Hrubína. Vysvětlí, jak propojují literaturu a jazyk, proč nepracují s čítankami, jak pracují s motivací studentů ke čtení a jaký vztah ke knihám si u nich studenti vytvářejí.

Tentokrát vyzpovídá Kačka v podcastovém studiu Kampusu Hybernská Ludmilu Tomanovou a Michalu Vávrovou, vyučující českého jazyka a literatury na osmiletém gymnáziu Open Gate, které kombinuje český vzdělávací systém s britským přístupem. Povídáme si o tom, jak vypadá výuka literatury od prvního kontaktu dvanáctiletých studentů až po maturitní ročníky, v nichž studenti završí dvouletý mezinárodní IB kurz. Dozvíte se, jak se daří propojovat českou a světovou literaturu, jak na Open Gate systematicky budují vztah žáků ke čtení a co by z přístupu Open Gate mohlo inspirovat i jiné školy. Zazní konkrétní příklady výuky, otázky smyslu a flexibility kurikula i reflexe učitelské spolupráce.

Tentokrát se v podcastovém studiu Kampusu Hybernská potkáváme s polskými didaktiky Michałem Friedrichem a Piotrem Ślusarczykem. Společně rozebíráme, jak dnes v Polsku vypadá výuka literatury na středních školách, co čte polská mládež a jak vypadá v Polsku příprava budoucích učitelů. Mluvíme o polské maturitní zkoušce a jejím vlivu na podobu výuky literatury, rigidním seznamu povinné četby i o tom, proč kreativní učitelé a práce s aktuálními tématy mohou být cestou vpřed. Přidáváme i tipy na polská díla, která by mohla obohatit českou výuku. Zmiňované publikace a autoři: Andrzej Sapkowski Olga Tokarczuk Stanisław Lem Władysław Reymont – Chłopi Bolesław Prus – Lalka Cezary Łazarewicz – Chłopky Andrzej Stasiuk Wisława Szymborska Maria Pawlikowska-Jasnorzewska Marcin Wicha – Věci, které jsem nevyhodil Dariusz Suska Zuzanna Ginczanka Sławomir Mrożek Cezary Łazarewicz – Beze stopy F. Dostojevskij – Zločin a trest M. Bulgakov – Mistr a Markétka Kurt Vonnegut – Jatka číslo pět Sylvia Plathová – Skleněný zvon

Tentokrát se v podcastovém studiu Kampusu Hybernská potkáváme s Alenou Švejdovou a Josefem Švédou, vyučujícími češtiny z English College in Prague – Anglického gymnázia, které do českého kontextu přináší britský model vzdělávání. Oba hosté sdílí nejen své osobní a profesní příběhy, ale především přibližují, jak vypadá výuka českého jazyka a literatury ve škole, kde studenti skládají jak českou, tak mezinárodní maturitu (IB). Povídáme si o tom, jak se česká literatura učí v mezinárodním kontextu, jak IB program podporuje hlubší porozumění textům, rozvoj kritického myšlení i osobní angažovanost studentů. Zazní také konkrétní příklady z výuky, otázky smysluplnosti kurikula i palčivé problémy chybějících výukových materiálů. Zdroje a další odkazy: https://sites.google.com/englishcollege.cz/cestinajinak

Ve dvanácté epizodě saháme do vlastních moderátorských řad – za hostovský mikrofon tentokrát usedl náš moderátor Ondřej, aby nám přiblížil svou zkušenost s modulární výukou literatury na střední škole. Modulární výuka – pro někoho záhadný pojem, pro Ondřeje inspirativní cesta, jak do výuky literatury vnést život a přizvat k rozhodování o výuce žákyně a žáky. Ondřej se s námi podělí o to, jak tento koncept pochopil, jak si ho vykládá a jak se k němu dostal. Přiblíží nám, jak může jeden modul literární výuky vypadat a nabídne konkrétní příklady náplně modulární výuky. Na konci podcastu zazní zkušenost Kateřiny Kmentové, začínající učitelky, která začala poprvé učit přímo v modulárním systému výuky. Dílna České knižnice: Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí (https://kniznice.cz/component/k2/download/368_f107fcc59232fbba7c401e2ac68500a6) Ukázkové literární moduly na webu Modernizace odborného vzdělávání (https://mov.nuv.cz/mov/): https://1url.cz/@moduly_mov.nuv.cz RVP pro všeobecná lycea: https://msmt.gov.cz/file/63844_1_1/ Freire, Paulo: Pedagogika utlačovaných (překlad Eva Batličková) Wolfová, Maryanne: Čtenáři, vrať se: mozek a čtení v digitálním světě (překlad Romana Hegedüsová) Malý, Radek – Čech, Pavel: Poštou havraní; Brukner, Josef: Obrazárna Buzzati, Dino: Vítr (ve sbírce Tíživé noci; překlad Kateřina Vinšová) Dylan, Bob: Idiot Wind (v souboru Lyrics / Texty 1961–2012; překlad Gita Zbavitelová) Tolkien, John Ronald Reuel: Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, Pán prstenů (překlad Stanislava Pošustová) Další zmínění autoři a díla: Aeneis, Proměny, Bible, Tisíc a jedna noc, Oráč z Čech, Božská komedie, Canterburské povídky, Korán, Dekameron, poezie Dálného východu, Francesca Petrarcy, Françoise Villona.

Druhá „ředitelská“ epizoda, druhý návrat k již otevřenému tématu. Na šestou epizodu (s Blankou Činátlovou) jsme se vypravili navázat rozhovorem s tehdejším a dlouholetým ředitelem Gymnázia Jana Keplera Jiřím Růžičkou. Nezůstaneme jen u podnětných vzpomínek na tvořivou atmosféru a zavádění nových výukových postupů v 90. letech a zasazení proměny výuky literatury do kontextu snahy o přebudování celého systému. Hovoříme i o tom, jaký význam výuka literatury (nejen) z pohledu vedení má, proč je pro vzdělání zásadní – a zároveň, proč by nemusela být společným maturitním předmětem. Zazní také, nakolik je v představě Jiřího Růžičky literatura oddělitelná od výuky jazyka a vztahující se spíše k dalším druhům umění a kulturnímu kontextu. Spojujícím motivem je potom princip důvěry studentstvu i vyučujícím, který umožňuje svobodný experiment. Co považuje Jiří Růžička za minimum výuky literatury, které by nemělo být redukováno? Které autory vnášel před rokem 1989 do tříd? A má být současná výuka literatury politická? Doprovoďte nás na naší návštěvě Senátu – a toto vše se dozvíte!

K tématu minulé epizody (o alternativním kurikulu na Gymnáziu Na Zatlance) se podcast DidLit vrátil ještě jednou z odlišné perspektivy: hostkou Kačky a Ondřeje se tentokrát stala bývalá ředitelka Zatlanky Jitka Kmentová, která jim mohla odhalit, jak a proč vznikal tamní program ALT. Osobní pohled z ředitelny nasvítí otázky výuky literatury nově: co Jitka Kmentová potřebovala od češtinářek a češtinářů – a jak se pro myšlenku ALTu získávali nadšení spolupracující ochotní opustit chronologii v literární výuce? Jaké bývá příchozí studentstvo do tohoto programu – a co se s nimi má stát, než odmaturuje? Co se v takovémto společenství jeví jako klíč pro to, aby se výuka českého jazyka a literatury stala užitečnou pro všechny? A jak alternativně uspořádané kurikulum podněcuje studijní autonomii? Vracíme se taky k tématu „provzdušňování“ kurikula, studentským portfoliím i tandemové výuce, tedy prvkům dosažitelným i pro školy s tradičnější organizací učiva.  V poslední třetině je vinou technických potíží snížená kvalita zvuku. Omlouváme se za případné komplikace při poslechu!

Podcast Didlit spolu s posluchačstvem zavítá přímo na Gymnázium Na Zatlance v Praze, kde v tomto netradičním nahrávacím prostoru usedli za mikrofon tamní vyučující Markéta Pelcová a Tomáš Nedvěd. Kačka s nimi probere výuku češtiny v alternativním programu ALT, který literaturu propojuje v blokovém předmětu Společnost a kultura (SaK) s dalšími předměty jako historie a společenské vědy.  Bude řeč o specifickém rytmu školního roku protkaném tematickými celky a zkouškovými týdny, o významu badatelské výuky, produktivních činností i využití učitelských tandemů v jejich pojetí literární výuky.  Vyučující popíší také výhody oddělení jazykového vzdělávání do samostatného předmětu (téma jsme probrali v druhé epizodě DidLitu), principy hodnocení a sebehodnocení zohledňujícího i žákovskou aktivitu. Na konkrétních příkladech rovněž ukáží, co se jim díky uspořádání kurikula i zavedeným metodám v ALTu daří s žáky podnikat, promýšlet a diskutovat, ať už tím je poetistická hravost, nebo propaganda a ideologická manipulace. Inspirací taky mohou být hosty jmenované příklady dvojic (literárních i audiovizuálních) děl, s jejichž usouvztažňováním ve výuce pracují. Zdroje: Jeden svět na školách (od Člověka v tísni): 5 klíčových otázek (https://www.jsns.cz/nove/projekty/medialni-vzdelavani/vyzkumy/clk_5_otazek_srpen_2018_02.pdf, https://www.jsns.cz/nove/projekty/medialni-vzdelavani/vyzkumy/nastenka_verze_pro_web_na_sirku.pdf) 

Kačka s Albertem a Ondřejem vyrazili poprvé před živé publikum. Na diskusi v centru Didaktikon se na konci ledna našimi hosty stali dva odborníci tentokrát nikoliv z řad vyučujících literatury, ale z oblasti matematické lingvistiky (Rudolf Rosa, MFF UK) a literární teorie (Karel Piorecký, ÚČL AV ČR). Zkusili nám – i s ohledem na školní prostředí – vysvětlit, jak funguje generování textů (a zejména básní), debatovali o tom, v čem nám pomohou představy typu „digitální básník“ (a proč se třeba při jejich používání naopak ošívají), a nastínili i jak to udělat, aby AI generovala rýmy a pravidelný rytmus – tak, jak to dělá jejich vyvíjený model EduPo (projekt podpořený TA ČR). Zajímalo nás, co s tím vším ve škole: zbavuje aplikace generující básně žáky ostychu před poezií a jejími výklady? Mění AI náš pohled na umění? Znesvěcuje ho? A jak o tom s žáky diskutovat? Dozvíme se i to, jak si představu o autorském stylu konstruujeme podle výjimečných počinů (a nikoliv podle „průměru“), v čem nám generativní AI vyvrací miskoncepty o kreativitě – a dotkneme se i toho, jak o učení a jeho definici přemýšlet v kontextu strojového učení. Zmiňované zdroje: Piorecký, Karel – Husárová, Zuzana (2024): Kultura neuronových sítí. Praha: ÚČL AV ČR. https://www.digitalniknihovna.cz/knav/view/uuid:5c904eb4-12be-4d17-974c-46af8ca13de8  Podcast Proti proudu s Tomášem Mikolovem. https://www.youtube.com/watch?v=c71asMS_IfY  Hiršal, Josef (1997): Párkař: básnické nápodoby. Anonym (1983): Poesie zemědělská o polním pychu, aneb, Jak by deset básníků napsalo parodické verše na písničku z Prácheňska. https://tinyurl.com/slananynka Szabó, Samuel (2020): Umelá neinteligencia: Svet se nám nestal. 4AM. https://samcobratdazdoviek.bandcamp.com/album/svet-sa-n-m-nestal  Hopkins, J. — Kiela, D. (2017). Automatically Generating Rhythmic Verse with Neural Networks. https://research.fb.com/publications/automatically-generating-rhythmic-verse-with-neural-networks/. Ximing Lu a kol (2024): AI as Humanity's Salieri: Quantifying Linguistic Creativity of Language Models via Systematic Attribution of Machine Text against Web Text. https://arxiv.org/pdf/2410.04265  Porter, Brian – Machery, Edouard (2024): AI-generated poetry is indistinguishable from human-written poetry and is rated more favorably. Nature. https://www.nature.com/articles/s41598-024-76900-1.pdf  Munch, Edvard: Vampýr. https://tinyurl.com/munch-vampyr  Další čtení: Michal Chudoba – Rudolf Rosa (2024): GPT Czech Poet: Generation of Czech Poetic Strophes with Language Models. ArXiv.org Computing Research Repository. https://ufal.mff.cuni.cz/biblio/attachments/2024-chudoba-p3781956179788178940.pdf  Doshi, Anil R. – Hauser, Oliver P. (2024): Generative AI enhances individual creativity but reduces the collective diversity of novel content. https://www.science.org/doi/epdf/10.1126/sciadv.adn5290  Coeckelbergh, Mark (2023): Etika umělé inteligence. Překlad Sylva Ficová. Praha: FIlosofia.

Kačka tentokrát přivítala Víta Marušáka, který představí svou inovativní koncepci – výuku literatury v tematicko-žánrových celcích na Křesťanském lyceu Elijáš. Vítek popisuje svou cestu začínajícího učitele, který mění to, co mu nevyhovuje a hledá způsoby, jak žáky k textu přitáhnout skrze jejich vlastní zkušenosti. Dozvíte se, jak probíhá výuka propojující řecké hrdiny a marvelovské postavy a zda studenti zvládají orientaci na historické ose. Uslyšíte také Vítkovu reflexi pilotního roku této metody včetně úskalí, která během roku nastala.

Jak se zrodí nápad radikálně změnit výuku literatury? A jak se taková změna prosazuje v praxi? V dnešní epizodě se Ondřej a Kačka pomyslně vydají na Gymnázium Jana Keplera, kde vznikla unikátní koncepce literárního kurikula. Společně s Blankou Činátlovou budou hledat odpovědi na otázky, co obnáší tvorba alternativního vzdělávacího programu, jaký má dopad na studenty a zda je tento model přenosný na jiné školy. Jak vypadá výuka založená na literárních esejích, co přináší nechronologické pojetí literatury a jak se absolventstvo tohoto programu orientuje na historické ose? Poslechněte si inspirativní příběh o odvaze učit jinak. Citované a zmiňované publikace: B. Činátlová: Alternativní koncepce literární výchovy na Gymnáziu Jana Keplera (https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/14.2003/5/10.png) B. Činátlová: Klasické vzdělání jako balast, in Host 23, 2007, č. 3. Příloha Host do školy, č. 2, s. 3–6. B. Činátlová: Lze učit literaturu jinak? in Host 23, 2007, č. 3. Příloha Host do školy, č. 2, s. 27–29. ŠVP Gymnázia Jana Keplera „Per aspera ad astra!“ (https://sites.google.com/a/gjk.cz/svp/home?authuser=0)

V posledním díle letošního roku se Kačka a Ondřej ohlížejí za tím, co v roce 2024 přečetli. Ondřej sdílí své tipy z odborné četby, Kačka mluví o beletrii, kterou můžete vzít do třídy.  V druhé části podcastu si celý autorský tým pokládá navzájem vánoční i nevánoční literární otázky, které můžete použít i ve třídě nebo na češtinářském večírku a díky kterým můžete autorský tým trochu lépe poznat.  Zdroje:  Didaktikon: https://didaktikon.cz/DIDAKT-1.html (info o akci bude zveřejněno) EduPo: https://ufal.mff.cuni.cz/grants/edupo Šindelková–Štěpáník: „To je bude bavit…“: k didaktickému vyprazdňování obsahu ve výuce češtiny (ČJL 24/25 1) předplatné k objednání: https://send.cz/casopis/1224/cesky-jazyk-a-literatura,  archiv: https://ucebnice.fraus.cz/cs/cesky-jazyk-a-literatura/archiv  Kultura neuronových sítí: https://ucl.cas.cz/aktuality/kultura-neuronovych-siti/   Jak se učí poezie: https://www.hostbrno.cz/jak-se-uci-poezie/  Rapové texty Prago Union jako poetické dílo s didaktickým potenciálem: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/192155  Role grafických pomůcek při školní práci s narativním textem: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/188333  Slovo a smysl 2023 (20) 43: https://wordandsense.ff.cuni.cz/magazin/2023-20-43/  A2 Pán prstenů: https://www.advojka.cz/archiv/2024/14  K vertikální orientaci prostoru Znamení moci Jana Zahradníčka: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/183109/Filip_Novak_-_Klara_Krasenska_-_Ondrej_Pavlik_67-72.pdf?sequence=1&isAllowed=y Nevada – Imogen Binnie: https://www.conqueer.cz/nevada/  Rozložíš paměť – Marek Torčík: https://www.paseka.cz/produkt/rozlozis-pamet/  Party in Prague, Nesu oheň – Mat213  https://open.spotify.com/artist/3VIkv3HNIvPNwdQIatB5Rx Horiaca Obloha – ČAD: https://open.spotify.com/track/1g2mcJID90LItqbsyNwBjW

Navzdory tomu, nakolik úřednicky zní název dokumentu, o kterém bude v této epizodě řeč (tedy RVP), oba hosté ukazují, jak o něm lze živě a tvořivě přemýšlet. Blanka Činátlová a František Brož naznačí své zkušenosti se vznikem a implementací rámcových vzdělávacích programů do škol, vysvětlí, v čem je obdivuhodným počinem i kde jsou i po sedmnácti letech limity hledání souladu praxe s ním. Dotkneme se otázky klíčových kompetencí i koncepce vznikajícího RVP pro všeobecná lycea, zkusíme zodpovědět, v čem je problém s Katalogem požadavků k maturitě a se středoškolskými učebnicemi – a proč potřebujeme učebnici (či metodickou podporu) především pro vyučující. Co by se vlastně stalo, kdyby rámcové vzdělávací programy zmizely? Citované a zmiňované publikace: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2021/09/001_RVP_GYM_uplne_zneni.pdf  Nový návrh Rámcového vzdělávacího programu pro všeobecná lycea: https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2020/08/78-42-M03_Pedagogicke_lyceum_2020_zari_rev.pdf Rámcový vzdělávací program pro lycea (např. pedagogické): https://www.edu.cz/wpcontent/uploads/2020/08/78-42-M03_Pedagogicke_lyceum_2020_zari.pdf  Rámcový vzdělávací program pro odborné školy (např. knihkupecké a nakladatelské činnosti): https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2020/08/66-43-M01_Knihkupecke_a_nakladatelske_cinnosti_2020_zari.pdf   O. Vojtíšek: Teze k revizi středoškolských kurikulárních dokumentů pro český jazyk a literaturu (Český jazyk a literatura 75, 2024, č. 1)

Čtvrtá epizoda nás zavedla poprvé do odborných škol: kde jinde také nechat zaznívat otázku, k čemu bude literatura v životě a profesi neakademicky zaměřených žáků. V epizodě hovoří František Brož a Adéla Čadková o svých zkušenostech a osvědčených postupech z výuky literatury na odborných školách. A pár slov padne i o roli integrace (tvůrčího) psaní, o ponižování učitelem a čtenářském sebepodceňování i – naopak – o žákově zažívání (a uvědomování si) úspěchu.  „I když pro žáky literatura zůstane španělskou vesnicí, tak to, že vás to bavilo a snažili jste se to udělat tak, aby to bavilo i je, je něco, co si odnesou a co si v sobě nechají.“ Citované a zmiňované publikace: D. Moldanová: Nesoustavné úvahy o výuce (české) literatury (https://journals.muni.cz/pedor/article/view/873/750) Moduly pro odborné vzdělávání z oblastí českého jazyka a z literatury (https://mov.nuv.cz, konkrétně zde: https://tinyurl.com/mov-nuv-moduly-cjl) Adélou Čadkovou odkazovaný předchozí díl DidLitu: Epizoda 2, čas 20:40  Dorian: Se zeptej (https://www.youtube.com/watch?v=xWP9CQI1FJU) C. McCarthy: Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě L. Lanczová: Zlodějka snů

Téma třetí epizody je převrácením epizody druhé, přesto se problematikou vnitřní integrace literární a jazykové výuky zabývá tak málo češtinářů a češtinářek, že za mikrofon s Kačkou a Ondřejem usedá pouze jeden host: PhDr. Mgr. David Franta, Ph.D. ze Západočeské univerzity v Plzni a Gymnázia Jaroslava Vrchlického Klatovy. Povídáme si s ním o jeho didaktickém projektu představeném v disertační práci (a její chystané knižní podobě), o tom, jak se dají literární texty produktivně využít k poznávání jazyka (a naopak), i o tom, co na to žáci… V závěru pak zazní posluchačům již známý hlas Mgr. Andrey Králíkové, Ph.D. Zmíněné publikace: D. Franta: Integrovaná výuka českého jazyka, slohu a literatury na gymnáziu (https://naos-be.zcu.cz/server/api/core/bitstreams/cc89e613-7af5-47eb-b419-25a19d13ddc5/content) A. Králíková a J Marková: Číst, pochopit, interpretovat (https://wordandsense.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/18/2023/07/Andrea_Kralikova_-_Jana_Markova_108-130.pdf) M. Čechová a kol.: Komplexní jazykové rozbory O. Chlup: Středoškolská didaktika R. Jakobson: Poezie gramatiky a gramatika poezie (In Poetická funkce) V. Macura: Znamení zrodu a české sny J. Mukařovský: O jazyce básnickém (In Studie II) J. Mukařovský: Vančurův vypravěč, Poetika jako základ literární výchovy na střední škole Z. Kožmín: Tvořivý sloh: malé traktáty a malé scénáře J. Levý: Umění překladu L. Spitzer: Stylistické studie z románských literatur A. Stich: Vhlédnému čtenáři pozdravení (In Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi (lingvoliterární studie)) O. Uličný a J. Horák: Prostor pro jazyk a styl: Lingvostylistické analýzy současné české prózy pro děti a mládež F. Vodička (ed.): Svět literatury I

Ve druhé epizodě se Kačka a Ondřej zaměřují na to, jak probíhá výuka na školách, kde jsou český jazyk a literatura rozdělené do samostatných předmětů. Jsou tyto předměty skutečně oddělené, nebo je něco pojí? A co si o tomto uspořádání myslí samotní studenti? Nejen o tomto s hostkami Mgr. Janou Šindlerovou, Ph.D. a Mgr. Evou Markovou, Ph.D.

Do první epizody podcastu si Ondřej pozval Mgr. Andreu Králíkovou, Ph.D. a PhDr. Lucii Bušovou, Ph.D., spolu s kterými hledá odpovědi na otázky, které se dotýkají smyslu výuky českého jazyka a literatury na středních školách. Jaké mají být cíle jazykového vzdělávání a jaké role hraje literatura? Jak se tyto cíle promítají do praxe učitelů a přípravy těch budoucích? Zmíněné publikace: B. Bellová: Jezero S. Štěpáník: Školní výpravy do krajiny češtiny W. Waters: Dotek poezie