JÓGA VÁSIŠTHA - Kniha III - O stvoření cover art

All Episodes

JÓGA VÁSIŠTHA - Kniha III - O stvoření — 86 episodes

#
Title
1

III. 122 Podmíněnosti a sklony mysli jsou oslabeny společností mudrců a dotazováním se na Já.

2

III. 120, 121 Lavana se vydává do míst, která viděl ve své představě.

3

III. 119 Existence neskutečného není skutečná, vzniká z nevědomosti.

4

III. 118 Sedm stupňů poznání.

5

III. 116, 117 Sedm stupňů nevědomosti.

6

III. 115 Král Lavana si zkušenost máji vysloužil díky provedení rituálu.

7

III. 114 Temnota nevědomosti zmizí, obrátíš-li se ke světlu Já, Átman.

8

III. 113 Podmíněnosti a sklony mysli zmizí, nejsou-li živeny připoutaností k objektům.

9

III. 112 Mysl je jako kyvadlo, které neustále překmitává mezi Skutečností a zdáním.

10

III. 111 Není jiné cesty ke spáse jedince než ovládnutí mysli.

11

III. 110 Vasištha začíná vysvětlovat, jaká je povaha mysli.

12

III. 109 Lavana dovyprávěl příběh a kejklíř zmizel.

13

III. 107, 108 Lavana jako člen divokého kmene žije nečistým životem.

14

III. 105, 106 Král Lavana vypráví, co se stalo poté, co kejklíř mávl pavími pery.

15

III. 103, 104 Kejklíř ošálil mysl krále Lavany.

16

III. 102 Vasištha nabádá Rámu, aby usiloval o nejvyšší cíl.

17

III. 101 Chůva vypráví chlapci o třech neexistujících princích.

18

III. 100 Omezení existuje jen ve stavu nevědomosti, v očích osvíceného neexistuje omezení ani osvobození.

19

III. 99 Poznání podstaty světa je možné jen ve světle dotazování.

20

III. 98 Podobenství o lese, v němž nikdo nenachází klid.

21

III. 97 Co je hodno zkoumání, je samotná mysl.

22

III. 96 Jak spolu souvisí pojmy mysl, rozum, ego, paměť a touha či tendence.

23

III. 95 Vasištha vysvětluje vztah mezi myslí a konáním.

24

III. 94 Jak se liší zrozené bytosti z hlediska kvalit sattva, radžas a tamas.

25

III. 93 Poučen Brahmou předává Vasištha poučení o povaze projeveného světa.

26

III. 92 Brahmá vysvětluje Vasišthovi, jaká je síla mysli.

27

III. 90, 91 Kletba může zničit tělo, ale nikdo nemůže zničit mysl druhého.

28

III. 89 Královna Ahaljá se zamiluje do mladíka Indry a král se je snaží potrestat.

29

III. 87, 88 Brahmá je bez tužeb a stvoření se rodí samo.

30

III. 86 Slunce vypráví o tom, jak synové mudrce Indu rozjímali o tom, že jsou Stvořiteli.

31

III. 85 Brahmá mluví o začátku stvoření vesmíru.

32

III. 83, 84 Vasištha vysvětluje pojem jednoty a duality.

33

III. 82 Karkatí poskytuje králi ochrannou mantru a odchází s ním do paláce.

34

III. 81 Král odpovídá na otázky démonky.

35

III. 80 Ministr odpovídá na otázky démonky.

36

III. 79 Karkatí pod pohrůžkou smrti žádá krále o odpovědi na své otázky.

37

III. 78 Karkatí potkává krále a ministra chodící v přestrojení.

38

III. 76, 77 Hlas z nebe vybízí Karkatí, aby probouzela v lidech poznání.

39

III. 74, 75 Brahmá vrací Karkatí původní obrovské tělo.

40

III. 73 Mudrc Nárada varuje Indru, že pokání Karkatí může zničit svět.

41

III. 71, 72 Karkatí lituje své touhy a podstupuje nové pokání.

42

III. 70 Karkatí se stává jehlou a způsobuje lidem choleru.

43

III. 68, 69 Démonka Karkatí koná pokání.

44

III. 66, 67 Pohyb mysli je semínkem projeveného světa.

45

III. 64, 65 Džíva, jáství, ego.

46

III. 62, 63 Síla Vědomí a Brahman.

47

III. 61 Ráma žádá vysvětlení iluzorních představ „já“ a „svět“.

48

III. 59, 60 Duše Vidúrathy oživila tělo krále Padmy.

49

III. 58 Sarasvatí a osvícená Lílá se ukazují druhé Líle.

50

III. 57 Vasištha vysvětluje Rámovi vztah mezi fyzickým a éterickým tělem.

51

III. 56 Džíva krále Vidúrathy opouští tělo.

52

III. 55 Sarasvatí vysvětluje Líle zánik těla a přechod džívy do těla nového.

53

III. 54 Bohyně poučuje osvícenou Lílu o smrti.

54

III. 53 Druhá Lílá cestuje v éterickém těle.

55

III. 51, 52 Sarasvatí vysvětluje snovou povahu světa.

56

III. 47 - 50 Všechny ženy pozorují bitvu a Vidúratha je poražen.

57

III. 45, 46 Druhá Lílá poznává Sarasvatí a prosí ji o požehnání.

58

III. 44 Sarasvatí s Lílou pozorují manželku Vidúrathy, druhou Lílu.

59

III. 43 Vasištha popisuje začátek bitvy, v níž má Vidúratha zemřít.

60

III. 42 Sarasvatí učí krále Vidúrathu o neskutečnosti projeveného světa.

61

III. 41 Král Vidúratha si uvědomuje své nové zrození.

62

III. 31 - 40 Lílá pozoruje bitvu, v níž bojuje její bývalý manžel.

63

III. 29, 30 Vasištha Rámovi ukazuje, že vše je jediné neomezené Vědomí.

64

III. 28 Lílá dosáhla nejvyššího poznání.

65

III. 27 Lílá vzpomíná na minulé životy.

66

III. 26 Lílá utěšuje svého syna, který truchlí po rodičích.

67

III. 24, 25 Sarasvatí s Lílou putují vesmírem.

68

III. 22, 23 Sarasvatí poučuje Lílu o abhjáse moudrých.

69

III. 19 - 21 Sarasvatí vypráví o světci Vasišthovi a jeho ženě.

70

III. 17 Sarasvatí promluví k Líle po smrti jejího manžela.

71

III. 18 Sarasvatí vysvětluje neskutečnost světa.

72

III. 16 Lílá se modlí k bohyni Sarasvatí.

73

III. 15 Šťastný život krále Padmy a jeho manželky Líly.

74

III. 14 Džíva, mysl i vše ostatní jsou jen vibrace ve Vědomí

75

III. 13 Vasištha popisuje, jak vzniká džíva, ego a mysl a pěti základními prvky.

76

III. 12 Vasištha popisuje, jak vzniká stvořený svět.

77

III. 11 Může svět zaniknout při zániku vesmíru?

78

III. 10 Je Absolutno prázdnota nebo světlo?

79

III. 8, 9 Vasištha popisuje vlastnosti toho, kdo dosáhl osvobození.

80

III. 7 Ráma se ptá, kdo je Bůh či nejvyšší Já, kde přebývá a jak k němu lze dojít.

81

III. 5, 6 Nejvyššího Já nelze dosáhnout jinak než poznáním.

82

III. 4 Jediné, co existuje, je kosmické Vědomí a mysl v něm vytváří rozmanitost.

83

III. 3 Podstatou stvoření je myšlenka, nikoli hmota.

84

III. 2 Proč si smrt s sebou nedokázala odvést mudrce Akášju.

85

III.1 Dokud člověk lpí na tom, že "já" a "ty" jsou skutečné, nemůže tu být osvobození.

86

Modlitba: yataḥ sarvāṇi bhūtānipratibhānti sthitāni ca | yatraivopaśamaṃ yānti tasmaisatyātmane namaḥ